Příznivci zadrženého starosty Istanbulu se střetli s policií

Stovky lidí protestujících proti zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua se ve středu odpoledne a večer střetly s policisty. Ti k rozehnání demonstrujících studentů použili i pepřové spreje. Opozičního politika a jednoho z hlavních rivalů prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana úřady viní z korupce a podpory teroristické organizace. Opozice mluví o politicky motivovaném kroku.

Protestující skandovali protivládní hesla v ulicích, univerzitních kampusech nebo stanicích metra. „Jedná se jednoznačně o občanský převrat. Je to puč proti celé opozici, puč proti celému lidu. Vůle naší společnosti, našeho lidu, byla ignorována,“ prohlásil jeden z protestujících Muhammed Firat.

Demonstrace se konaly jak v Ankaře, tak Istanbulu, a to i přesto, že tam vláda zablokovala některé ulice a na čtyři dny zakázaly veřejná shromáždění. Policisté použili k rozehnání stovek studentů pepřové spreje.

Nahrávám video

V Turecku začalo také zatýkání kvůli aktivitám na sociálních sítích. Ministr vnitra Ali Yerlikaya na síti X napsal, že za necelých 24 hodin po zadržení Imamoglua uživatelé této sociální sítě sdíleli na 18,6 milionu příspěvků týkajících se istanbulského starosty. Turecké úřady podle ministra identifikovaly 261 účtů s „provokativními příspěvky“, včetně 62 zahraničních. Zatčeno bylo 37 lidí a další podezřelí jsou prověřováni.

Nahrávám video

Obvinění z korupce

Vlnu odporu vyvolalo zadržení více než stovky lidí, včetně istanbulského starosty. Ten čelí mimo jiné obviněním z korupce a napomáhání teroristům.

Imamoglu všechna nařčení odmítá. Před zadržením policisty natočil svým podporovatelům poslední vzkaz. „Já se nevzdám. Chci, aby celý národ, policie bojovala proti tomu člověku a jeho mysli, který celý tento proces využívá jako nástroj,“ prohlásil politik.

Policisté starostu zadrželi jen pár dní předtím, než ho opoziční Lidová republikánská strana plánovala označit jako oficiálního prezidentského kandidáta. Istanbulská univerzita navíc starostu zbavila vysokoškolského titulu, bez kterého se o funkci hlavy státu ucházet nemůže.

Univerzita to zdůvodnila tím, že se na tuto vysokou školu v roce 1990 dostal neoprávněně. Nastoupil na ni totiž přechodem z univerzity Girne American University ze Severního Kypru, stejně jako několik desítek dalších studentů. I jim Istanbulská univerzita diplomy odebrala. Imamoglu to označil za nezákonné a chtěl se bránit u soudu.

Opozice mluví o zastrašování

Podle podporovatelů Imamoglua chce Erdoganova vláda a jí loajální soudy zastrašit opozici. „Erdogan se snaží holí justice zlomit Imamogluovi zápěstí, které nemohl třikrát ohnout, protože tváří v tvář prohrál všechny čtyři volby, do kterých proti němu vstoupil,“ konstatoval předseda Lidové republikánské strany Ozgur Özel.

Imamogluovo zatčení označila za politicky motivované i lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) a obavy z ohrožení demokracie v této souvislosti vyjádřila německá a francouzská diplomacie. Zatčení istanbulského starosty podle AFP odsoudili jeho kolegové z několika evropských měst, včetně Amsterdamu, Paříže, Milána, Barcelony, Říma, Helsinek či Bruselu.

Ankara opakuje, že justice jedná nezávisle. Erdoganova vláda spojení se zatčením istanbulského starosty odmítla. „Turecko je právní stát. Ulice nejsou místem k dosažení spravedlnosti. Používat termíny jako převrat je v případě právních procesů nebezpečné a špatné,“ míní turecký ministr spravedlnosti Yilmaz Tunc.

Řada soudních řízení

Imamoglu se stal starostou Istanbulu v roce 2019, kdy po dvou desetiletích sebral Erdoganově vládní straně vedení tohoto tureckého města s asi patnácti miliony obyvatel. Ústřední volební komise se tomu tehdy snažila zabránit anulováním voleb, Imamoglu ale zvítězil i v opakovaném hlasování.

Rozhodnutí volební komise tehdy Imamoglu označil za hloupé a poškozující mezinárodní pověst Turecka, za což byl v roce 2022 odsouzen kvůli urážce komise k téměř třem letům vězení a zákazu výkonu volených funkcí. Tento verdikt ale zatím není pravomocný.

Erdogan se svého velkého oponenta snaží podle opozice odstavit od moci dlouhodobě. Podle AFP je proti němu nyní vedeno pět soudních řízení. Opozice volá po jednotě a plánuje další protesty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...