„Přišli Rusové a řekli, že si je berou.“ Reportéři ČT mapují únosy ukrajinských dětí

Nahrávám video

Ve snaze zničit ukrajinskou identitu odvlekla Moskva od února 2022 podle Kyjeva minimálně dvacet tisíc ukrajinských dětí. Je mezi nimi i pět desítek dětí mladších pěti let, které okupanti odvezli ze sirotčince v Chersonu. Tento i další případy únosů ukrajinských nezletilých a jejich následné indoktrinace v duchu ruské propagandy, z nichž první sahají do začátků ruské agrese v roce 2014, mapovala pro Reportéry ČT zpravodajka Barbora Maxová.

V sirotčinci ve městě Cherson, který byl půl roku pod ruskou okupací a po osvobození čelí nekončícímu ruskému ostřelování a teroru dronů, vyrůstalo na počátku plnohodnotné ruské invaze 48 dětí. Všechny ruská armáda odvedla neznámo kam.

„Chci je vidět, chci je obejmout. Byli to naši miláčci. Už museli vyrůst. Chtěla bych je vidět,“ říká tamní vychovatelka.

Osud dětí připomínají v nyní opuštěné budově už jen prázdné postýlky a jména na šatních skříňkách. Vychovatelka si přeje zůstat v anonymitě, neboť je svědkem v mezinárodním vyšetřování únosu ukrajinských dětí. Přetrvává strach z pomsty ruských jednotek, které mají pozice zhruba pět kilometrů od centra Chersonu na opačném břehu Dněpru.

Zůstává i trauma z počátku okupace. „Děti se tehdy bály. Když jsme byly v krytu a slyšely výbuchy, ukazovaly děti prstíčkem na okno, za kterým byla továrna, a říkaly bum, bum,“ vzpomíná vychovatelka.

„Nemohli jsme s tím nic dělat“

Před ruskou armádou, která po týdnu bojů nakonec vstoupila do Chersonu na počátku března 2022, se ženy i s padesátkou dětí ukrývaly v prostoru pod zdejším kostelem, kde přežívaly dva měsíce. Ruská armáda je pak našla a odvedla zpět do sirotčince.

Baptistická církev, která dětem útočiště sama nabídla, se dosud obává odplaty. Tehdy o riziku ale nepřemýšleli.

„Když přišli Rusové, tak řekli, že si děti berou. Nemohli jsme s tím nic dělat. Zbraním jsme se postavit nemohli. Víte, válka je prostě válka,“ podotýká pastor baptistické církve v Chersonské oblasti Pavlo Smoljakov.

„Některé děti zlobily a nechtěly jít s cizími lidmi“

Děti skončily znovu v budově sirotčince, ale ne na dlouho. Koncem října 2022, pár týdnů před osvobozením Chersonu ukrajinskou armádou, odvezli Rusové děti pryč.

Vše dokumentuje video zveřejněné ruskou propagandou, která o únosu dětí z Chersonu mluví – podobně jako v jiných podobných případech – jako o nutné evakuaci. Poslanec ruské Státní dumy Igor Kastjukevič v něm třeba prohlašuje, že mu „spadl velký kámen ze srdce, protože děti budou, díky bohu, už dnes na Krymu“.

„Nakrmili jsme je. Pak nám řekli, že je odvezou, ať jim připravíme věci. Ty už ležely podepsané na postelích,“ vzpomíná vychovatelka chersonského sirotčince. „Některé děti zlobily. Nechtěly se oblékat, nechtěly jít s cizími lidmi. Pak je odvezli pryč.“

Ukradené děti si „adoptovali“ i představitelé ruského režimu

Většina těchto unesených dětí byla mladší pěti let. I proto je naděje na jejich navrácení naprosto mizivá – jsou příliš malé na to, aby kontaktovaly někoho na Ukrajině, a vzpomínky na dětství v Chersonu se brzy vytratí.

Stanice BBC tvrdí, že se jí podařilo vypátrat z chersonského sirotčince malou Margaritu. Tehdy dvouleté dítě „adoptoval“ podle stanice Sergej Mironov, vůdčí osobnost strany Spravedlivé Rusko, expředseda horní komory ruského parlamentu a spojenec Vladimira Putina.

I zmocněnkyně Kremlu pro dětská práva Marija Lvovová-Bělovová se na platformě Telegram chlubí „adopcí“ chlapce Filipa z Mariupolu. Právě na Lvovovou-Bělovovou a Putina vydal Mezinárodní trestní soud zatykač. Oba podle něj stojí za propracovaným systémem deportací a následné rusifikace ukrajinských dětí.

Rusifikační tábory

Důkazy pro tribunál o tom, co se s ukrajinskými dětmi v Rusku děje, sbírá i Regionální centrum pro lidská práva.

„Víme, že děti jsou umisťovány do speciálních ústavů na území Ruské federace. Podobají se ukrajinským sirotčincům, ubytovnám nebo sanatoriím. Tyto instituce spadají pod ministerstvo obrany Ruské federace. Pro takové děti byly navrženy speciální rusifikační programy,“ popisuje právní expertka Regionální organizace pro lidská práva Kateryna Raševská.

Lvovová-Bělovová svůj telegramový účet plní příspěvky, ve kterých hovoří o nutné evakuaci často nemocných dětí z Donbasu a jiných okupovaných částí Ukrajiny. Vyzývá k jejich adopci a propaguje letní tábory, kde se podle tvrzení Moskvy mají ukrajinské děti dostat z válečného traumatu a zároveň se vzdělávat.

„Na těchto táborech jezdí děti k moři a na exkurze, na výlety do ruských chrámů, setkávají se s ruskými církevními osobnostmi, třeba i patriarchou Kyrillem, nebo vezmou děti na výlet do Kremlu. Takové výlety doprovází ruská vlastenecká výchova. Děti se učí rusky, zpívají ruské písně,“ uvádí to na pravou míru Raševská.

Pokus o vymazání ukrajinské identity

Podle Kyjeva tak jde o další nástroj Kremlu, kterým se snaží napadenou zemi podrobit. „Deportace ukrajinských dětí je jedním z plně promyšlených prvků ruského pokusu vymazat identitu našeho lidu, zničit samotnou podstatu Ukrajinců. Jedná se o úmyslný zločin genocidy spáchaný ruskými představiteli,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kyjev zdokumentoval od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 odvlečení minimálně dvaceti tisíc ukrajinských dětí do Ruska nebo na jím okupovaná ukrajinská území. Dosud se jich vrátilo jen zhruba patnáct set.

Podle odhadů neziskových organizací navíc první případy sahají až do roku 2014, kdy ruská agrese proti Ukrajině začala okupací Krymu a vyvoláním války na Donbasu. Na zabraných územích podle odhadů zůstává až milion a šest set tisíc nezletilých.

Matka sloužila v armádě, dceru mezitím strýc odvezl do Ruska

Zhruba polovinu z těch odvlečených dětí, které se vrátily, přivedla zpět na Ukrajinu organizace Save Ukraine. Domů se podařilo dostat mimo jiné jedenáctiletou Jevu, dceru vojenské paramedičky Oksany z Vovčansku v Charkovské oblasti. Shledaly se po téměř roce odloučení na konci roku 2022.

„Je strašné, když si uvědomíte, že vaše dítě je bez vašeho svolení v cizím státě, v zemi útočníka. Nevíte, kde je, ani co s ním je,“ přibližuje Oksana.

Do ukrajinské armády nastoupila těsně před plnohodnotnou ruskou invazí a svou dceru Jevu nechala v péči jejího strýce. Ten ale začal sympatizovat s Moskvou a krátce po vpádu agresora odvedl Jevu do Ruska. Oksana sloužící na frontě to měsíce netušila a vše se dozvěděla, až když utrpěla zranění.

„Já jsem v té době byla v nemocnici a kontaktovala jsem svou rodinu kvůli dceři. A zjistila jsem, že Jeva už je v Rusku,“ vzpomíná Oksana.

Protože byla malá Jeva u svého strýce, nalézt její stopu nebylo obtížné jako u jiných případů. Jeva se dostala na Ukrajinu po boku dalších dvou desítek dětí, které se vrátily ze speciálních zařízení v Rusku, kam se pro ně museli vydat vlastní rodiče.

Rusové vždy děti nevydají

Ukrajina s Ruskem oficiálně nekomunikují. Pokud děti nepomůže získat zpět jiný stát v roli prostředníka, není pro příbuzné jiná možnost než cesta na vlastní pěst s podporou neziskové organizace.

„Pokud (rodiče) přijedou na území Ruské federace do takového tábora, jejich dítě vyběhne a řekne, že to je jeho máma, shodují se údaje v rodném listě s údaji v pasu, pak se děti vrátí,“ popisuje Raševská.

Úspěch ale není vůbec jistý. Ruské úřady děti vždy nevydají a získat především ty nejmladší z mašinerie tamní propagandy není snadný úkol.

„Měly hodiny ruštiny, při kterých jim do hlav vtloukali propagandu, říkali jim, že na Ukrajině jsou nacisté, že je Ukrajina opustila a že Rusko je dobré, že je miluje, že jim pomůže. Nevím, jak se tomu správně říká, ale podle mě jde o psychické mučení dětí,“ říká vedoucí právního oddělení organizace Save Ukraine Miroslava Charčenková.

„Hrozili nám problémy, pokud nepřijmeme ruské občanství“

S postupující ruskou agresí se mění i případy, které se k Charčenkové a jejím kolegům dostávají. „Trend se trochu změnil. Protože nyní navracíme většinou teenagery. Jsou to chlapci, kteří se bojí, že dostanou povolávací rozkaz a odvedou je do ruské armády,“ pokračuje.

Mezi nimi byl i dnes už osmnáctiletý chlapec, který si říká Pavlo. Patří ke generaci dětí, která pocítila zblízka ruskou okupaci jako první, neboť vyrůstal ve městě Charcyzk poblíž Doněcku. I do jeho rodného města přišly v roce 2014 jednotky Kremlu, pod jehož diktátem pak prošel dospíváním.

„Řekli nám, že když odmítneme ruské občanství, tak budeme mít problémy se soudy. A pokud nebudeme studovat, tak hned půjdeme do armády,“ popsal chlapec.

Tvář na kameru ukázat nechtěl a své skutečné jméno tají. A jen kousky své minulosti poodhaluje za přítomnosti své psycholožky – bojí se pomsty Ruska i nepochopení ze strany Ukrajinců. Stále ho dohání trauma z brutální šikany, kterou procházel i na střední škole.

„Zažíval jsem velký stres. Většina lidí na akademii podporovala Rusko. Říkali mi, že mi vyškrábou oči kvůli mému proukrajinském postoji,“ popsal.

Moskva připravuje ukrajinské děti pro ruskou armádu

Pavla škola tlačila ke vstupu do Junarmije – militaristické mládežnické organizace, kterou ovládá ruská propaganda a o které se začalo v západních médiích mluvit jako o ruské obdobě Hitlerjugend.

„Je to taková vojenská příprava. Učíte se tam střílet a připravujete se na vstup do ruské armády,“ komentuje Pavlo činnost Junarmije.

Teď Pavlo bydlí v azylovém domě Save Ukraine pro děti s podobným osudem. Na Ukrajinu se dostal loni v den svých osmnáctých narozenin. „To, že jsem se vrátil na Ukrajinu, pro mě bylo jako svátek nebo druhé narozeniny,“ uzavřel chlapec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...