Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl v neděli britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním summitu. Rusko odmítlo, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO.
Britský ministr obrany John Healey se ve čtvrtek setká s vojenskými představiteli v Londýně, aby upřesnili rozsah a podobu plánovaného nasazení. Mezi země, které plán v obecné rovině podporují, patří většina evropských států, Austrálie, Kanada a Nový Zéland, dodal The Sunday Times.
Jeden z vojenských zdrojů uvedl, že konečná velikost nasazených pozemních sil podle všeho výrazně překročí 10 tisíc vojáků. V případě příměří mezi Ruskem a Ukrajinou to má Moskvu odradit od další invaze.
Britský premiér Keir Starmer, který je podle listu iniciátorem plánu, uvedl, že svět teď potřebuje činy a že vyjednávání o mírové misi vstupuje do „operační fáze“.
Z kterých zemí by vojáci byli, není zatím známé
Zatímco se zhruba 35 zemí zavázalo poskytnout zbraně, logistickou podporu a zpravodajské informace, podrobnosti o tom, které státy pošlou pozemní jednotky, nejsou známy. „Bude to významná síla s účastí mnoha států,“ citoval list nejmenovaný zdroj z okolí vlády, který odmítl sdělit podrobnosti kvůli obavám z reakcí Moskvy.
Ta odmítá, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO. V mírové smlouvě bude Moskva požadovat neutralitu Ukrajiny a vyloučení jejího přijetí do NATO, uvedlo podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí v listu Izvestija.
„Budeme požadovat, aby se součástí dohody staly železné bezpečnostní záruky (pro Rusko),“ řekl náměstek Alexandr Gruško. Podle něj by součástí těchto záruk měl být závazek ze strany zemí Severoatlantické aliance, že Ukrajinu do paktu nepřijmou.
Součástí iniciativy má být také nasazení dvou britských protiponorkových lodí, které byly loni předány ukrajinskému námořnictvu. Plavidla jsou připravena k operacím v Černém moři, jakmile se otevřou průlivy Bospor a Dardanely. Turecko v lednu uvedlo, že dvě lodi na vyhledávání a ničení min nepustí do Černého moře. Zdůvodnilo to tím, že by porušilo mezinárodní pakt ohledně plavby přes tyto úžiny v době války, napsala tehdy agentura Reuters.
Starmer zdůraznil, že „Putin dříve nebo později bude muset přijít k jednacímu stolu“ a že cílem není pouze „dočasná pauza, ale trvalý mír s pevnými bezpečnostními zárukami“.
Telefonát Trumpa s ruským vládcem
Mezitím se čeká na další vývoj ohledně vyjednávání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff očekává, že americký prezident Donald Trump by příští týden mohl mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem, informuje Reuters s odkazem na stanici CNN. „Očekávám, že oba prezidenti si příští týden zavolají,“ sdělil Witkoff. Podle něj by přímý rozhovor mezi Trumpem a Putinem mohl být dobrý a pozitivní.
„Zároveň nadále pokračujeme v rozhovorech s Ukrajinci,“ dodal Witkoff s tím, že k ukončení konfliktu musí USA hovořit s oběma stranami. Na otázku, zda jsou Spojené státy ochotné některá ukrajinská území okupovaná Ruskem uznat jako ruské území, Witkoff řekl, že se k tomu nyní nechce vyjadřovat. „Myslím, že je to v tuto chvíli poněkud předčasné,“ podotkl.
Při úterních jednáních s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii oznámily Spojené státy návrh na třicetidenní zastavení bojů, který Kyjev přijal. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že podle ruské hlavy státu Vladimira Putina je nutné vyřešit několik bodů, než bude možné s příměřím souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Moskva si klade nové podmínky, aby protáhla pokračování bojů. Ukrajina se už přes tři roky brání otevřené ruské agresi.
