Příběh princezny Kate o rakovině vyvolal mimořádnou vlnu zájmu veřejnosti o prevenci

Nahrávám video

Oznámení britské princezny Kate, že trpí onkologickým onemocněním, přineslo nebývalý nárůst zájmu veřejnosti o charity zabývající se prevencí rakoviny. Lékaři věří, že více pozornosti vůči tomuto riziku pomůže zachránit mnoho životů. Tento vliv je cítit i v Česku.

Princezna Kate vystoupila se zprávou, že trpí rakovinou a podstupuje chemoterapii, minulý týden. „S lékařským týmem jsme se dohodli, že budu podstupovat preventivní chemoterapii. V této brzké fázi léčby se právě nacházím,“ prohlásila Kate v hojně sledovaném videu.

„Cítím se dobře. Stávám se silnější každým dnem, kdy se soustředím na věci, které mi pomohou se léčit,“ dodala manželka následníka trůnu.

Rakovina v královské rodině je sice tragédií, ovšem ale také příběhem, který inspiruje a mohl by skončit dobře nejen pro britskou královskou rodinu.

Příběh Kate totiž ve Velké Británii spustil nebývalý zájem o prevenci, ale také debatu o samotné rakovině. Do popředí se dostává téma, že se nejedná jen o nemoc starých lidí.

„Diagnóza princezny Kate konečně upozorní na to, že je stále víc mladých lidí, kteří se léčí s rakovinou. Ale také to, že čím dál víc lidí rakovinu přežije,“ prohlásila Laura Lee z Maggie's, což je charitativní organizace zabývající se rakovinou.

Britská zdravotní pojišťovna mezitím hlásí až pětinásobný nárůst zájmu o jejich webové stránky o rakovině. Otevírají se k tomu i další důležitá témata: třeba otázka, jak takovou těžkou nemoc vysvětlit malým dětem. Mimo jiné i proto sama princezna otálela, než se svým příběhem předstoupila před veřejnost.

„Týdny mlčení se ukázaly jako opodstatněné a spousta lidí se takzvaně chytla za nos. Samotné informační vakuum ponoukalo spoustu různých lidí, celebrit k tomu, aby přicházeli s různými teoriemi, co všechno může být za tím, že veřejnost nemá žádné informace z Kensingtonského paláce. Některé teorie byly šílené, mluvilo se tady o rozvodu, o tom, že se měl princ William vrátit ke své bývalé partnerce,“ informoval zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský s tím, že řada lidí, moderátorů a celebrit se omlouvala a bere informace zpátky.

Před svým prohlášením se princezna Kate a její zdravotní stav dostal i do hledáčku dezinformátorů a konspiračních teorií poté, co v lednu podstoupila operaci břicha. Podle britských médií se ukázalo, že velkou část z konspirací záměrně šířily některé země, konkrétně Rusko a Čína. „Začaly se objevovat dezinformace záměrné a cílené. Ukázalo se, že tyto informace byly skutečně živené, pocházely z různých trollích farem. Je to obrovský problém nejen v tomto případě, ale i do budoucna, kdy se Velká Británie chystá na parlamentní volby,“ prohlásil Dolanský.

Zájem o situaci není v Británii jen bulvární záležitost, ale vzhledem k tomu, že jde o konstituční monarchii, tak celou společnost zajímá, jak bude královská rodina fungovat vzhledem ke skutečnosti, že rakovinou nyní trpí panovník Karel III. i manželka budoucího krále, uvedl Dolanský. „Král je znám svou netrpělivostí, chtěl by se vrátit ke svým povinnostem, ke své práci. K jeho zdravotnímu stavu nejsou další informace kromě toho, že se léčí. Předpokládá se, že pokud bude jeho léčba úspěšná, tak by se ke svým povinnostem mohl vrátit velmi brzo,“ podotkl zpravodaj.

Vliv v Česku

Vlnu zájmu o prevenci rakoviny zaznamenaly po zveřejnění princeznina videa i charity v České republice. „I my sami od oznámení princezny Kate dostáváme řadu otázek o tom, kam by lidé mohli chodit na preventivní prohlídky,“ sdělila zakladatelka organizace Loono Kateřina Šédová.

Nahrávám video

Poznamenala, že informovanost veřejnosti v Česku je, co se týče onkologických onemocnění, bohužel stále velmi nízká. „Zlepšuje se to, ale pořád bychom rádi viděli ta čísla větší,“ řekla Šédová. Podle ní na screeningový program rakoviny prsu chodí zhruba šedesát procent žen, čísla jsou ale mnohem horší u prevence rakoviny děložního čípku a tlustého střeva, kam chodí jen kolem pětadvaceti procent lidí.

Podle Barbory Hájkové z pacientské organizace Fuck Cancer je zájem o prevenci v tuzemsku stále menší, než by bylo třeba. „Pokud lidé dojdou k tomu, že mají nějaké dlouhodobější zdravotní problémy, tak by to měli řešit,“ říká Hájková. Řada zejména starších lidí však podle ní zastává přístup „co když mi něco najdou, radši k lékaři nepůjdu“. U mladých lidí je pak problém ten, že se nepřepokládá, že by mohli onemocnět rakovinou, jako byl právě případ Hájkové. „Na to, že jsem nemocná, se přišlo úplnou náhodou,“ vzpomíná.

Kampaně slavných osobností podle ní fungují, protože zasáhnou komunitu lidí, která celebritu sleduje. „Myslím, že vliv na prevenci to určitě má,“ říká Hájková. Informovanost o nemoci podle ní zvýšil i seriál Smysl pro tumor o studentovi medicíny, kterému je diagnostikována rakovina. Lidé následně začali více chodit na preventivní prohlídky a také se zajímat o to, jak mohou pomoci onkologickým pacientům, upozornila Hájková.

V Česku podle ní stále existují mýty, jako ten, že když se člověk dozví onkologickou diagnózu, tak je velmi pravděpodobné, že zemře. „Nemusí to být tak fatální a léčba jde dopředu. Statistiky ukazují, že stále větší množství pacientů se vyléčí nebo dostane do stavu, se kterým se dá žít,“ konstatovala Hájková.

Každý pacient a každý nádor jsou přitom unikátní, a tak lékaři hledají specifické řešení pro každého konkrétního člověka. „Budoucnost je v kombinaci takzvané terčové léčby a imunoterapie a dalších jiných modalit, které nás čekají. Princip terčové léčby spočívá v tom, že zjistíme molekulární terč a na ten jsme schopni zareagovat s tím, že terčů jsou stovky a imunoterapie s tím někdy nejde dohromady,“ přibližuje přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK Luboš Petruželka.

Nádorům se dá předcházet úpravou životního stylu, a pokud jde o screeningy, tam se dá zachytit nádor ve stádiu, kdy je ještě klinicky „němý“, upozornil Petruželka s tím, že platí, že čím dříve se na rakovinu přijde, tím je větší šance nádor zcela vyléčit. Nemoc u známých osobností podle něj způsobuje zvýšené povědomí o preventivních programech, takže taková kampaň skutečně může lidem pomoci.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...