Při izraelském náletu na Rafah a uprchlický tábor Nusajrát zemřelo dvacet lidí, uvedli zdravotníci

Při izraelském vzdušném útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně dvacet Palestinců. Nálety mířily na město Rafah na jihu a uprchlický tábor Nusajrát ve středu Gazy. Podle agentury Reuters to oznámili zdravotníci působící v oblasti, kde proti sobě od října bojuje izraelská armáda a palestinské teroristické hnutí Hamás. Izrael podle agentury v noci vypálil i několik raket na vojenské cíle u syrského hlavního města Damašku. O míru v regionu chce jednat americký ministr zahraničí Antony Blinken během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta, ke které má dojít tento týden.

Čtrnáct lidí podle Reuters zemřelo po zásahu několika domů v Rafahu u hranic s Egyptem a desítky dalších byly při útoku zraněny. Šest lidí zahynulo při náletu na dům v uprchlickém táboře Nusajrát ve středu Gazy.

Izraelská armáda také oznámila, že její vojáci během pokračující operace v nemocnici Šífa v Gaze už zabili přes 50 bojovníků Hamásu, píší izraelská média.

V uprchlickém táboře Dajr Balah ve středu Pásma Gazy se zvuk výbuchů mísí s údery hromu a Palestince žijící ve stanech vedle války trápí i déšť, napsala Reuters. „Už nejsme schopni rozlišit zvuky hřmění od bombardování. Dříve jsme čekali na déšť a modlili se k Bohu, pokud se zpozdil. Dnes se modlíme, aby nepršelo. Vysídlení lidé mají dost trápení,“ sdělil agentuře Reuters přes textové zprávy otec pěti dětí z Dajr Balahu.

Současný konflikt podnítily teroristické útoky Hamásu a dalších radikálních organizací v jižním Izraeli loni v říjnu, kdy zemřelo asi 1200 lidí. Dalších asi 250 lidí unesli ozbrojenci z Izraele do Pásma Gazy, zhruba polovinu jich stále zadržují. Podle pondělních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, spravovaného Hamásem, zahynulo od začátku války v Pásmu Gazy nejméně 31 726 Palestinců.

Izrael podnikl nálety i u Damašku, uvedla agentura Reuters

V souvislosti s útoky 7. října se zvýšila i intenzita útoků Izraele v Sýrii. Od prosince bylo při pravděpodobně izraelských úderech v Sýrii zabito více než půl tuctu příslušníků íránských revolučních gard.

Írán byl během téměř dvanáct let trvajícího konfliktu v Sýrii hlavním podporovatelem prezidenta Bašára Asada. Jeho podpora Damašku a libanonské skupině Hizballáh přitahuje pravidelné izraelské nálety, jejichž cílem je omezit exteritoriální vojenskou moc Teheránu.

Podle Reuters Izrael v úterý brzy ráno vypálil několik raket na vojenské cíle u Damašku. Syrské ministerstvo obrany uvedlo, že některé rakety sestřelila protivzdušná obrana, nálet podle úřadu způsobil „materiální škody“.

Blinken chce vyjednávat o trvalém míru, upozornil na hrozící hladomor

Jednat o zajištění dlouhotrvajícího míru v regionu chce tento týden během návštěvy Saúdské Arábie a Egypta americký ministr zahraničí Blinken. Novinářům to podle agentury Reuters řekl během návštěvy jihovýchodní Asie. 

Citoval rovněž údaje OSN, podle nichž je sto procent obyvatel Pásma Gazy ohroženo vážným nedostatkem potravin a potřebuje humanitární pomoc. „To je poprvé, co byla celá populace Pásma Gazy takto klasifikována,“ řekl podle agentury AFP. Odvolal se na nejnovější zprávu mezinárodní iniciativy IPC pro potravinovou bezpečnost, podle níž by se za stávající situace dostalo přes 1,1 milionu obyvatel v Gaze v příštích měsících do nejhoršího, pátého stupně indikujícího „hladomor“.

„Dali jsme Izraeli jasně najevo, že musí mít plán pro Pásmo Gazy na dobu, kdy konflikt skončí, což, doufáme, bude co nejdříve. Takový plán musí být v souladu s potřebami Izraele bránit se, aby se už neopakoval 7. říjen,“ dodal Blinken.

Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT by Izrael preferoval „zaplavit“ Gazu humanitární pomocí, riskoval by však, že padne do rukou Hamásu. „Pokud se zmocní rozdělování pomoci (…), obnoví svou politickou sílu,“ řekl. Velkým dodávkám humanitární pomoci však brání i geografické podmínky, například mělké a písčité pobřeží, kde chybí přístavy.

Omezování humanitární pomoci v Gaze by mohl být válečný zločin, uvedl komisař OSN

Izraelské omezování dovozu a distribuce humanitární pomoci palestinským civilistům v Pásmu Gazy by mohlo být považováno za válečnou strategii, a tudíž za válečný zločin, uvedl v úterý vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. 

„Rozsah, v jakém Izrael nadále omezuje vstup pomoci do Pásma Gazy, stejně jako způsob, jakým pokračuje v bojích, mohou být považovány za použití hladovění jako válečné metody, a tedy představovat válečný zločin,“ uvedl Türk podle DPA.

„Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit civilnímu obyvatelstvu jídlo a lékařskou péči a umožnit humanitárním organizacím distribuci pomoci,“ řekl Türk prostřednictvím svého mluvčího Jeremyho Laurence. Rozhodnutí, zda se Izrael dopouští válečných zločinů, podle něj musí učinit soudy.

Biden odmítl vojenskou operaci v Rafahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí 45 minut telefonoval s americkým prezidentem Joem Bidenem, kterému řekl, že Izrael Gazanům poskytne „potřebnou humanitární pomoc, která pomůže tyto cíle splnit“, přičemž měl na mysli i vojenský cíl likvidace palestinského hnutí Hamás.

Izraelský premiér podle bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana rovněž souhlasil s vysláním izraelské delegace do Washingtonu, aby projednala možnou ofenzivu v Rafahu na jihu Pásma Gazy. Tam je podle Izraele poslední velká koncentrace islamistických bojovníků, ale také se tam ukrývá kolem 1,4 milionu Palestinců, které z domovů v jiných částech pásma vyhnaly boje.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT David Borek k situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Americký prezident se však výslovně vyjádřil proti případné vojenské operaci v Rafahu. „Je to významné. Časové okno, které měl Izrael po 7. říjnu, se nyní s největší pravděpodobností zavírá. Okno pro razantní, robustní akci proti Hamásu,“ řekl Borek. Spojené státy podle něj podporují útlejší a policejní protiteroristickou akci, nikoliv vojenský atak.

„To je rozdíl oproti tomu, co Amerika říkala zhruba v posledních dvou měsících. Dávala najevo, že tu akci podporuje, ale nejprve musí Izrael předložit detailní plán, jak v případě takové operace zamezit masivnímu dopadu na civilisty,“ přiblížil Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...