Překvapení v Argentině, první kolo prezidentských voleb vyhrál dosavadní ministr

Nahrávám video

Ve druhém kole prezidentských voleb v Argentině se 19. listopadu utkají ministr hospodářství Sergio Massa a krajně pravicový ekonom Javier Milei. Massa překvapivě zvítězil v nedělním prvním kole, když s náskokem více než šesti procentních bodů porazil Mileiho. Ukazují to výsledky po sečtení skoro 99 procent okrsků. Milei, který chce mimo jiné nahradit domácí měnu peso americkým dolarem, byl přitom dlouho favoritem v průzkumech.

Jedenapadesátiletý Massa, který je představitelem vládní peronistické Unie pro vlast, má po sečtení zhruba 98,5 procenta okrsků podporu 36,7 procenta voličů. Nad třiapadesátiletým Mileim, jehož podpora v průběhu sčítání klesla lehce pod třicet procent, má náskok skoro dvou milionů hlasů. S odstupem za nimi je s 23,8 procenta bývalá ministryně vnitra Patricia Bullrichová, která zastupuje pravicový blok Společně pro změnu. Nikdo z dalších kandidátů nezískal více než sedm procent.

Argentinská média dopředu volby vnímala jako politický souboj mezi kandidáty, kteří představují kontinuitu, a Mileiem, který je vnímán jako zásadní změna. Milei, kterého zahraniční agentury označují za „krajně pravicového libertariánského radikála“ či „pravicového populistu“, sliboval převratné ekonomické kroky, včetně nahrazení domácí měny peso americkým dolarem nebo zrušení centrální banky.

I kvůli těžké ekonomické krizi a vysoké inflaci, kterým nyní Argentina čelí, byl Milei favorizován. Agentura Reuters teď mluví o „překvapivé síle peronistů“, agentura AP zase o „překvapení“, které odráží neochotu voličů předat prezidentský úřad „pravicovému populistovi, který slíbil drasticky změnit stát“.

Proslovy prezidentských kandidátů

V prvním povolebním proslovu slíbil Massa vytvořit vládu národní jednoty, ve které budou zasedat ti nejlepší jedinci bez ohledu na politickou příslušnost. Cílem takové vlády bude podle Massy posílení argentinského průmyslu, zaručení kvalitního a bezplatného vzdělání a modernizace trhu práce. Podle argentinského tisku se Massovi podařilo zmobilizovat peronistické voliče, a to hlavně v Buenos Aires a jeho okolí. Ve srovnání s povinnými primárkami v srpnu si tak jeho blok polepšil o 2,7 milionu hlasů.

Klíčoví budou pro druhé kolo podle deníku El País voliči, kteří dali hlas Bullrichové. Ty se snažil oslovit ve svém prvním povolebním projevu i dalších proslovech Milei. „My, kteří chceme změnu, musíme pracovat spolu,“ uvedl ekonom, podle kterého pro výměnu vlády hlasovaly dvě třetiny voličů. Později řekl, že velmi poslouchá bývalého pravicového prezidenta Mauricia Macriho, a vyzval ho, aby se připojil k jeho snaze porazit „kirchnerismus“, jak Milei nazývá současné peronistické politiky. Před volbami Milei označoval všechny zavedené strany za kastu.

Milei v prvním proslovu sliboval, že zatočí s korupcí, ukončí vládu peronistů, která podle něj může „za brutální propad“ ekonomiky, a uskuteční „liberální revoluci“. Podle Mileiho bude druhé kolo „nejdůležitějšími volbami za posledních sto let“. O svých radikálních ekonomických receptech, které mohly vyvolat obavy části voličů, se v projevu nezmínil.

K volebním urnám přišlo v neděli necelých 78 procent voličů, což je méně než v předchozích volbách v roce 2019 i v roce 2015, kdy to bylo v obou případech 81 procent. Hlasování je v Argentině povinné, za neodůvodněnou neúčast hrozí pokuty, které jsou ale vzhledem k inflaci poměrně nízké.

K vítězství už v prvním kole voleb bylo třeba získat podporu více než 45 procent voličů nebo alespoň 40 procent hlasů s náskokem nejméně deseti procentních bodů na další kandidáty. Protože se to nestalo, uskuteční se druhé kolo 19. listopadu. Nový prezident se funkce ujme 10. prosince.

Peronistická Unie pro vlast však zřejmě nebude mít většinu v dolní komoře parlamentu, ačkoliv v neděli získala nejvíce mandátů. Ukazují to výpočty tisku. Její klub by měl mít 109 členů. V neděli voliči rozhodovali o zhruba polovině z 257 poslanců. Pravicový blok Společně pro změnu bude podle tisku mít 91 poslanců a Mileiho Svoboda postupuje 39 mandátů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...