Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.

USA už má v Grónsku stálou vojenskou sílu a může požádat o její rozšíření na základě obranné dohody z roku 1951, uvedl Rasmussen. Připomněl také, že se na Grónsko skrze Dánsko jakožto člena NATO vztahuje článek pět o kolektivní obraně a snahy jakkoli narušit teritoriální celistvost ostrova označil za nepřijatelné. Dlouhodobá bezpečnost Grónska podle něj spočívá v současném systému, tedy dohodě z roku 1951 a zapojení do NATO.

Grónsko musí posílit spolupráci s USA, ale to neznamená, že chce, aby ho Spojené státy vlastnily, nechala se slyšet grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová. Šéf Bílého domu Donald Trump dle Reuters několik hodin po skončení schůzky mimo jiné prohlásil, že situace ohledně Grónska „se nějak vyřeší“ a zopakoval, že ostrov je velmi důležitý pro národní bezpečnost USA, „ale také Dánska“.

Rasmussen uvedl, že se americký postoj v otázce Grónska nepodařilo změnit. „I když spolu jasně nesouhlasíme, dohodli jsme se, že dává smysl zkusit si společně na vysoké úrovni sednout a prozkoumat, zda existují možnosti, jak uklidnit obavy prezidenta (Trumpa) při současném respektování nepřekročitelných červených linií Dánského království,“ prohlásil Rasmussen.

„Chceme pracovat s našimi americkými přáteli a spojenci, ale musí to být spolupráce založená na respektu, a musí respektovat naše hranice,“ dodal šéf dánské diplomacie, který zároveň jednání s americkými činiteli označil za „přímou, ale také konstruktivní diskuzi“.

„Ideje, které by nerespektovaly územní celistvost Dánského království a právo na sebeurčení grónského lidu, jsou samozřejmě naprosto nepřijatelné,“ zdůraznil Rasmussen.

Trump ještě před začátkem jednání na své sociální síti zopakoval, že Spojené státy potřebují Grónsko pro zajištění národní bezpečnosti. Pokud ostrov USA nezískají, bude se o to podle šéfa Bílého domu pokoušet Rusko a Čína. Následně se na účtu Bílého domu na síti X objevil odkaz na toto vyjádření s obrázkem, na kterém je vidět psí spřežení s grónskými vlajkami, které má na výběr ze dvou směrů: jeden vede k Bílému domu s blankytnou oblohou a svítícím sluncem, druhý k vlajkám Číny a Ruska s bouří a bleskem na obloze.

Rasmussen nicméně ve středu prohlásil, že neexistuje žádná „okamžitá hrozba“ ze strany Číny a Ruska, kterou by Dánsko a Grónsko nemohly zvládnout. Oba ministři zároveň upozornili na dlouholeté spojenectví Kodaně se Spojenými státy.

Schůzka se kvůli viceprezidentovi přesunula do Bílého domu

Schůzka se měla původně konat na ministerstvu zahraničí, ale byla přesunuta do Bílého domu poté, co americký viceprezident JD Vance údajně požádal o to, aby se jí mohl zúčastnit, upozornila stanice.

Trump minulý týden dokonce odmítl vyloučit použití vojenské síly pro získání ostrova. Ministr zahraničí Marco Rubio následně Trumpova slova mírnil a uvedl, že USA chtějí Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánují podniknout vojenskou invazi.

Spojené státy podepsaly s Dánskem dohodu o uznání vzájemných nároků už v roce 1916. Dánský král touto úmluvou postoupil Spojeným státům ostrovy Svatého Tomáše, Svatého Jana a Svatého Kříže (tehdy označované jako „Danish West Indies“) v Karibiku. Toto území dnes tvoří Americké Panenské ostrovy. Američané se tehdy zavázali zaplatit za karibské ostrovy 25 milionů dolarů ve zlatých mincích.

Spojené státy se dále zavázaly, že nebudou bránit tomu, aby dánská vláda rozšířila své politické a hospodářské zájmy na celé území Grónska. Jednalo se o důležitý ústupek ze strany USA, které měly už tehdy o arktický region zájem.

Dánský parlament ratifikoval dohodu v prosinci 1916, americký prezident Woodrow Wilson stejný krok učinil krátce poté v lednu 1917.

Zdroj: Web ministerstva zahraničí USA, www.execfunctions.org

Proti úmyslu Spojených států získat strategicky významný a na nerostné suroviny bohatý arktický ostrov se vyslovili političtí představitelé Dánska i Grónska.

Lídři politických frakcí Evropského parlamentu ve středu vyzvali Evropskou komisi i členské státy Evropské unie, aby poskytly „konkrétní a hmatatelnou podporu“ Grónsku a Dánsku. Zároveň odsoudili požadavky ze strany Spojených států a jejich prezidenta na převzetí tohoto dánského poloautonomního ostrova do svého vlastnictví.

Dánsko i Grónsko jsou toho názoru, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodnout jen jeho obyvatelé. V úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen prohlásil, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Kodaní a Washingtonem, volí Dánsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...