Před pěti lety vznikla jaderná dohoda s Íránem. Dva hlavní signatáři ji už nerespektují

Před pěti lety světové mocnosti (USA, Rusko, Čína, Francie, Británie, Německo a Evropská unie) uzavřely ve Vídni s Íránem historickou dohodu o omezení jeho jaderného programu. Cílem bylo zabránit Teheránu ve vybudování jaderného arzenálu, výměnou za to byly odvolány sankce proti Íránu. Prezident USA Donald Trump v květnu 2018 oznámil, že USA odstupují od dohody, Írán tak přestal plnit jednotlivá ujednání.

Smlouva je i nadále v platnosti, podle reportéra zahraniční redakce ČT Jakuba Szántó je však současný stav jakýmsi „stavem klinické smrti“. Klíčové je podle něj to, že dva z nejdůležitějších signatářů dohody – USA a Írán – už nejsou její součástí.

„Spojené státy úplně odešly z této dohody. Írán prohlásil, že vzhledem k tomu, že Spojené státy odešly a vracejí se ty velmi tvrdé americké sankce, Teherán úmyslně neplní ta jednotlivá ujednání,“ připomněl Szántó s tím, že například inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii se nemohou dostat do jednotlivých íránských atomových zařízení.

Zájem jednotlivých zemí na dohodě s Íránem se různí

Szántó upozornil, že každá ze zemí, které byly signatáři dohody, má jiné zájmy a jinou zahraniční politiku. Například Francie a Německo vidí údajně velký diplomatický a obchodní potenciál. Naopak Velká Británie je podle něj vůči Íránu nejvíce tvrdá a kritická. 

„Evropská komise i nadále usiluje o to, aby ta dohoda zůstala v platnosti. Ale pokud ti jednotliví signatáři a především Spojené státy mají odstředivé zájmy, tak je celkem jednoznačné, že v tuto chvíli tahá za výrazně kratší provaz,“ poznamenal.  

Strach z jádra

Do roku 1979, kdy revoluce v Íránu svrhla nacionalistický režim, využíval Teherán jádro například z elektrárny, kterou vybudovaly USA v roce 1962. Po ratifikaci dohody o nešíření jaderných zbraní v roce 1970 se Írán zavázal, že se nebude podílet na šíření a vývoji jaderného arzenálu a bude využívat jádro výhradně pro civilní účely. 

O devět let později režim padl, ale jádro bylo stále považováno za něco, co je neislámské nebo nečisté. „Po válce, kterou vyprovokoval sousední Irák, Írán zjistil, že bude možná potřebovat vyvinout nějakou zbraň, která by mohla fungovat jako odstrašující,“ přiblížil Szántó. 

První informace o tom, že má Írán utajený jaderný program, se objevily v roce 2002, dodal Szántó. „Poté začalo všechno gradovat, až do roku 2006, kdy se USA a především evropské státy snažily dostat Írán na svou stranu, aby nevyvíjel jaderné zbraně. Tehdejší íránský režim to odmítl a pak přišly ty sankce,“ připomněl. 

  • Írán se zavázal k tomu, že o dvě třetiny sníží počet svých centrifug na obohacování uranu, a to během deseti let.
  • Samotné zásoby nízko obohaceného uranu se sníží na 300 kilogramů.
  • Inspekce OSN bude mít přístup k pravidelným kontrolám zařízení.
  • Poté, co inspektoři potvrdili dodržování dohod, byly zrušeny sankce OSN, USA a Evropské unie.
  • Více podrobností o dohodě.

Trump proti dohodě

Jaderná dohoda měla ve Spojených státech velmi silné kritiky už v době, kdy se v roce 2013 ukázalo, že probíhají nějaká jednání. Výrazným kritikem byl i Donald Trump. „Co nastoupil do Bílého domu, snaží se odčinit to, co považuje za hlavní body, které se podařilo dosáhnout Obamově administrativě,“ nastínil Szántó. 

Trump je navíc podle bývalého blízkovýchodního zpravodaje ČT obklopen lidmi, kteří jsou vůči Íránu více kritičtí a obezřetní. Jedním z nich je například poradce pro národní bezpečnost John Bolton, který dohodu silně kritizoval už od samého začátku. 

Pozice Íránu je dnes podle Jakuba Szántó taková, že má právo na budování a využívání civilní energie. „Současný prezident Rouhání je jedním z lidí, kteří dohlíželi i na to utajování civilního jaderného programu. Říká, že to, co Spojené státy v roce 2018 udělaly, je jakási zrada, a i nadále tvrdí, že budou pokračovat ve vývoji civilního využívání jádra, aniž by přiznali, že tam evidentně jsou vojenské aspekty,“ dodal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 mminutou

Po náletu ruských dronů na Mykolajivskou oblast je deset zraněných

Deset lidí utrpělo zranění při ruském dronovém útoku na jihoukrajinskou Mykolajivskou oblast, oznámil v neděli velitel regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti. Podle ukrajinských vzdušných sil ruská armáda k nočním útokům použila kromě stovek dronů i hypersonickou balistickou raketu Kinžal. Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga.
před 3 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 8 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 12 hhodinami
Načítání...