Před 84 lety začala druhá světová válka. Češi se na konflikt těšili, věřili totiž, že Německo prohraje, říká historik Koura

Nahrávám video

Před čtyřiaosmdesáti lety útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte začala druhá světová válka, nejkrvavější konflikt v dějinách, který stál desítky milionů životů na bojištích i mimo ně. Podle historika z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Petra Koury je třeba mít pro pochopení toho, proč válka vypukla, přehled o situaci v tehdejší Evropě. Jedním z faktorů byla i celospolečenská frustrace. Výjimkou ale v tomto ohledu byli dle Koury Češi, kteří se na válku těšili. „Věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát,“ poznamenal.

Krátce před rozbřeskem 1. září 1939 napadlo nacistické Německo bez vypovězení války sousední Polsko. Šlo o reakci na útok na svůj vysílač u Gliwic, který ale sami Němci zinscenovali.

Početně menší a hůře vyzbrojená polská armáda nedokázala útoku dlouhodobě čelit. Poté, co Francie a Británie nedostály svým závazkům a proti Polsku zaútočil i Sovětský svaz, Varšava koncem září kapitulovala. Útok na Polsko, během něhož si německá generalita v praxi ověřila prvky takzvané bleskové války, byl událostí, která odstartovala druhou světovou válku.

Aby člověk pochopil, proč druhá světová válka vypukla, musí mít přehled o situaci v tehdejší Evropě, podotýká historik Koura. „Vítězí populistické totalitní režimy, v prvé řadě nacistické Německo, ale i etablovaný Sovětský svaz,“ připomněl. Lidé byli podle něj zklamaní z tradiční politiky, lze také hovořit o krizi demokracie.

Češi se podle Koury na válku těšili

„Evropa má za sebou také hospodářskou krizi, takže lidé jsou zklamáni i z toho, že stát jim nepomohl tak, jak doufali. Proto se upínají k těmto režimům, které často nabízejí jednoduchá řešení,“ doplnil historik kontext.

Nálada ve společnosti na konci třicátých let dvacátého století nebyla dobrá, lidé byli dle Koury frustrovaní. „Výjimkou jsou trochu české země, kde byl tehdy už vyhlášený Protektorát Čechy a Morava,“ poznamenal s tím, že Češi byli tehdy asi jediní, kteří se na válku těšili.

„Očekávali, že Německo bude poraženo, mysleli si, že Německo je ekonomicky slabé. To bylo tak trochu zdání vyvolané tím, že němečtí vojáci v březnu 1939 vzali v Praze útokem lahůdkářství a cpali se šlehačkou, kterou pět let v Německu neviděli,“ popsal historik. Češi tak věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát.

Češi podle Koury věděli, že válka přijde, jen netušili kdy. „Proto Edvard Beneš, když odcházel do exilu na podzim 1938, tak hovořil o svém plánu, kterým bylo, že demokracie zvítězí a Německo bude poraženo. Jen se nevědělo, kdy a jak dlouho to bude trvat,“ sdělil.

Dohoda z Versailles

Co se samotného Německa týče, klíčovou byla dle Koury Versailleská dohoda z roku 1919. Smlouvou bylo Německo označeno za viníka první světové války, bylo nuceno vzdát se asi třinácti procent svého území, ztratilo všechny kolonie, omezena byla jeho armáda a bylo nuceno platit vysoké válečné reparace.

Smlouvu z Versailles většina Němců vnímala podle historika jako velké ponížení. „Dokonce i lidé, kteří nesouhlasili s první světovou válkou, s tím militaristickým režimem. Byli to intelektuálové, dokonce i někteří Židé,“ ujasnil historik.

„Adolf Hitler pak přichází s tím, že dohodu z Versailles zruší, nerespektuje. Když tyto kroky dělá, má podporu značné části společnosti,“ dodal.

Koura: Pilsudski věděl, že Polsko je v „kleštích“

V Polsku tehdy panoval režim založený Józefem Pilsudským, který je považován za obnovitele polské státnosti po roce 1918. Zvítězil nad bolševickou Rudou armádou v bitvě na Visle v roce 1920 a v polovině dvacátých let plně kontroloval politickou scénu.

„Pilsudski v roce 1935 umírá, takže vládnou jeho nástupci. Pilsudski byl voják, (…) uvědomoval si, že Polsko je v kleštích. Z jedné strany nacistické Německo a z druhé Sovětský svaz,“ uvedl Koura.

Pilsudski podle Koury věděl, že Polsko nemůže válku s těmito dvěma režimy vyhrát. „Dokonce říkal svým vojákům, ať nikdy nechodí do války s Německem, protože ji bez něho prohrají. A k tomu skutečně v roce 1939 došlo.“

Pilsudski také podporoval židovskou migraci z Polska. Věděl, že pokud část země obsadí Němci, budou vůči Židům postupovat velmi krutě, vysvětlil Koura.

Nutno také zmínit, že Adolf Hitler tažení na Polsko plánoval zahájit už 26. srpna. O den dříve ale Británie písemně potvrdila své garance polských hranic a diktátor rozkaz k začátku operace odložil.

„Když se přeneseme už do srpna 1939, v pohraničních oblastech dochází ke konfliktům mezi Polskem a Německem. Připomíná to konflikty v roce 1938 v československém pohraničí a vrcholí to tím útokem na vysílač v Gliwicích,“ popsal historik.

Zatýkání v Protektorátu

Němci v Protektorátu tedy už během srpna připravovali dle Koury seznam lidí, kteří měli být po vypuknutí války zatčeni. „Očekávali, že dojde k nepokojům, že by mohly být i demonstrace. Proto zatýkali známé osobnosti veřejného života, o kterých se domnívali, že by demonstrace mohly iniciovat,“ uvedl.

Zatčen byl například malíř Josef Čapek, novinář Ferdinand Peroutka či novinářka a senátorka Františka Plamínková, která však nakonec byla na základě intervence ze zahraničí propuštěna. „Značná část lidí zatčených 1. září 1939 putuje do koncentračního tábora Buchenwald, kde jsou jako takzvaní rukojmí.“

Zatýkaných lidí bylo dle Koury tolik, že je gestapo ani nezvládalo odvážet svými auty. Pro zatýkané si tak jezdili i taxíky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...