Polsko zdvojnásobí kapacitu plovoucího terminálu na LNG. I kvůli vysoké poptávce z Česka

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová oznámila, že se ještě zdvojnásobí kapacita plovoucího terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG), jehož výstavbu Polsko chystá na moři blízko Gdaňsku. Podle ministryně si rozšíření tohoto zařízení vyžádala rostoucí poptávka po dovozu plynu v České republice a dalších zemích v regionu střední Evropy. Informovala o tom agentura PAP.

Moskwová na mezinárodním kongresu v Lublinu na východě Polska řekla, že kapacita terminálu se zvýší minimálně na dvanáct miliard metrů krychlových za rok z původně plánovaných šesti miliard. Jde o zařízení označované anglickou zkratkou FSRU (Floating Storage and Regasification Unit), které umožňuje uskladnění LNG a jeho přeměnu zpět do plynného stavu.

Ministryně poznamenala, že klíčem k zajištění energetické bezpečnosti v Evropě je podle ní severo-jižní trasa, která umožní využít terminály a propojení sítí v zemích sdružených v iniciativě Trojmoří. Členy této iniciativy je dvanáct států včetně České republiky, které leží v oblasti mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem a jejichž cílem je mimo jiné vybudovat mezi sebou dopravní a energetickou infrastrukturu.

„Hlavním tématem iniciativy Trojmoří je dnes energetická bezpečnost, zajištění energetické soběstačnosti a tím omezení možnosti, že nás Rusko bude vydírat,“ napsal v dopise účastníkům kongresu v Lublinu polský prezident Andrzej Duda. „Účinné zajištění průmyslové infrastruktury a posílení vzájemných dopravních spojení mezi státy Trojmoří je garantem bezpečnosti a prosperity v naší části Evropy,“ dodal.

Duda upozornil, že Polsko je vzhledem k diverzifikaci zdrojů energie v situaci, kdy zvládne i zastavení dodávek suroviny z Ruska. Kreml už v dubnu nařídil, aby ruská plynárenská společnost Gazprom zastavila vývoz plynu do Polska a do Bulharska, protože tyto země odmítly za plyn platit v rublech. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi na Ukrajinu, když na něj západní země uvalily sankce, a většinu finančních transakcí mezi Ruskem a Západem tak znemožnily.

Moskwová zdůraznila důležitost výstavby terminálu u Gdaňsku, který bude přeměňovat zpět do plynného skupenství LNG dopravený na tankerech do přístavů v Baltském moři. „Plánovali jsme to na šest miliard metrů krychlových,“ řekla ministryně. „Vzhledem k rostoucímu zájmu u našich jižních sousedů, ale také z Ukrajiny, máme v plánu jej rozšířit alespoň na dvanáct miliard metrů krychlových, což znamená velký terminál s dvěma plavidly.“

Fiala chce obnovit Stork II

Ministryně dodala, že pokračují jednání s Českou republikou a Slovenskem, jejichž „cílem je vypracovat eventuální model pro tato propojení, ale také se připravit na výstavbu propojení s Ukrajinou“.

Předseda české vlády Petr Fiala v pátek po jednání se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým řekl, že Česká republika bude s Polskem dál intenzivně jednat o energetické infrastruktuře. Především o obnově projektu plynovodu Stork II nebo o využití kapacit polských LNG terminálů pro Česko.

Fiala na konci dubna kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše, že nezajistila výstavbě česko-polského plynovodu Stork II dostatečnou politickou podporu. Babiš Fialovu kritiku odmítá a například Ekonomický deník napsal, že je více důvodů, proč nemá Česko plynovod do Polska. Projekt plynovodu Stork II podle listu ztroskotal také na nezájmu Polska, regulátorů a obchodníků s plynem. Situace se radikálně změnila po únorovém napadení Ukrajiny ruskými vojsky, po kterém Evropská unie začala urychlovat odklon od ruských energií a hledat alternativní zdroje zásobování plynem i ropou.

Polský prezident nyní vyjadřuje uspokojení nad tím, že jižní sousedé Polska mají zájem o dodatečnou tranzitní kapacitu, aby uspokojili svou poptávku po energiích. „Je to nádherný projev konceptu Trojmoří,“ napsal Duda. „Zprovoznění propojovacích plynovodů mezi Polskem, Litvou a Lotyšskem – a brzy také se Slovenskem – je podobně důležité,“ pokračoval.

Duda se rovněž domnívá, že iniciativa Trojmoří by mohla sehrát důležitou roli v poválečné obnově Ukrajiny a zajistit její napojení na energetické a dopravní systémy v Evropě. Poukázal na to, že před ruskou invazí se Ukrajina účastnila infrastrukturních projektů Trojmoří, včetně projektu mezinárodní dálnice Via Carpathia.

Současná geopolitická situace dodává podle Dudy ještě větší význam projektu diverzifikace dodávek zemního plynu v čele s výstavbou nového koridoru mezi Polskem a Ukrajinou. „Výstavba stabilního propojení u energií, silnic a železnic mezi státy Trojmoří a Ukrajinou, které bude odolné vůči krizím, bude prioritou pro nejbližší budoucnost,“ napsal polský prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...