Polsko žádá o úplné vyjmutí z mechanismu migrační solidarity

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že šest zemí – Česko a také Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a právě Polsko – čelí v důsledku kumulativního tlaku posledních pěti let významné migrační situaci a mohou proto požádat o částečné či úplné odečtení příspěvků do fondu na další rok. Kromě Česka tedy také Polsko ve středu předložilo svou žádost v této věci.

„Už měsíce říkáme, že neexistuje souhlas s žádnými relokačními mechanismy (přemístění migrantů). Polsko nese obrovské náklady na ochranu hranic EU, je pod migračním tlakem ze strany Běloruska a přijalo válečné uprchlíky z Ukrajiny,“ uvedl ministr vnitra Marcin Kierwiński podle sdělení svého úřadu. Zdůraznil, že rozhodnutí EK o možnosti podat si takovou žádosti znamená ochranu na mnoho let, a ne jen na rok.

Samo rozhodnutí bude muset přijmout Rada EU, tedy zástupci členských států, a to kvalifikovanou většinou hlasů. Pokud se tak stane, osvobození bude platit rok, upozornila PAP. Připomněla, že žádost ve středu podalo také Česko, přičemž ministr Rakušan uvedl, že Česko v přepočtu na jednoho obyvatele přijalo nejvíce ukrajinských uprchlíků.

Dočasnou ochranu v Polsku využívá téměř milion Ukrajinců, uvedly úřady v únoru

Polské úřady v únoru informovaly, že dočasnou ochranu v zemi využívá téměř milion Ukrajinců, hlavně žen a dětí. Povolení k pobytu celkem mělo 1,55 milionu lidí. V letech 2022 a 2023 země vynaložila na pomoc Ukrajině a jejím občanům celkem 106 miliard zlotých (asi 607 miliard korun).

Zatímco premiér Donald Tusk okomentoval úterní vyjádření EK jako potvrzení svých dřívějších prohlášení, že Polsko nebude muset přijímat relokované migranty ani na ně platit, vůdce opozice Jaroslaw Kaczyński zareagoval slovy, že „pakt platí a jsme vydáni na milost Bruselu, což se bude dít každý rok, a to bylo od počátku jasné“.

Migrační pakt, který EU přijala loni a má platit od června příštího roku, má zlepšit řízení migrace. Obsahuje také mechanismus solidarity na podporu zemí dotčených migrační krizí. Členské státy si mají vybrat, zda přijmou migranty, vloží finanční podporu do Fondu solidarity či pomohou s ostrahou hranic migrací postižených zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...