Polsko stojí před nebezpečím války, varoval v parlamentu Sikorski

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.

„Stojíme před nebezpečím války, jakou zažili naši dědové,“ varoval Sikorski. Před blížící se válkou varuje i Severoatlantická aliance a rozvědky různých zemí. „Kreml neustoupí,“ dodal ministr.

„Uvědomování si nebezpečí může paralyzovat, anebo mobilizovat. Nemůžeme si dovolit být paralyzováni. Pasivita či spoléhání na jiné je pozvánka k eskalaci, stejně jako vykřikování, že to není naše válka,“ prohlásil Sikorski ve zjevné narážce na válku Ruska proti Ukrajině, pokračující za polskými hranicemi pátým rokem. Připomněl, že loni v listopadu při ruském útoku na město Ternopil na západě Ukrajiny zahynula i sedmiletá Amelia, polská občanka.

„Cíl nepřítele je prostý. Vyděsit, rozdělit, rozeštvat skupiny Poláků proti sobě a oslabit důvěru k politickým orgánům,“ varoval.

Varšava nicméně zareagovala rezolutně na dosavadní ruské provokace, řekl Sikorski a připomněl, že loni nechal uzavřít dva poslední ruské konzuláty v zemi. V důsledku tohoto kroku značná část ruských diplomatů opustila Polsko a zbývající ztratili právo na volné cestování po zemi. Varšava také na úrovni Evropské unie přispěla k omezením pohybu ruského diplomatického personálu. „Ztěžujeme Rusku uskutečňovat to, co Sověti nazývali aktivními opatřeními,“ podotkl.

„Nenechme se zmást ruskou propagandou. Rusko nebylo a není neporazitelné,“ zdůraznil podle listu Gazeta Wyborcza. Připomněl, že Moskva prohrála válku s Japonskem v roce 1905 i první světovou válku, následně válku ruských bolševiků proti Polsku, válku v Afghánistánu i studenou válku. Pokus o ovládnutí Ukrajiny trvá Rusku už déle než válka s někdejším spojencem, nacistickým Německem. Tehdy byla Rudá armáda schopná ujít během čtyř let cestu od předměstí Moskvy až do centra Berlína, zatímco armáda ruského vůdce Vladimira Putina během čtyř let vykrvácela na východě Ukrajiny, řekl.

Ministr vyzdvihuje mezinárodní spolupráci

Polsko posílilo v reakci na ruské hybridní akce spolupráci se spojenci a podporuje další země v regionu, například Moldavsko, které se chtějí stát součástí Západu, ale zatím jsou v dosahu ambicí Moskvy. Sikorski ocenil, že v případě dospělých uprchlíků z Ukrajiny je jejich profesní aktivita stále větší než v případě Poláků, od roku 2022 ukrajinští běženci v Polsku založili více než 120 tisíc firem. „Zaměstnávají lidi, platí daně,“ řekl a zdůraznil, že po dosažení míru role těchto podniků ještě vzroste.

Poukázal i na zvrat k politice síly a pokusy o návrat k velmocenské hře, kdy si největší státy dělí svět na sféry vlivu a přivlastňují si mimořádná práva. Sice o něčem takovém sní i někteří nacionalisté, ale pro Polsko by to bylo jednoznačně nebezpečné, varoval. „Ve světě, kde o všem rozhoduje síla a peníze, neexistují opravdová spojenectví,“ zdůraznil Sikorski.

Ve válce Ruska proti Ukrajině je podle ministra ve hře nejen ukrajinská nezávislost, ale i to, kdo se kromě USA a Číny stane třetí oporou nového světového řádu – zda to bude Rusko, anebo EU. „Pro polské vlastence by výběr měl být snadný,“ řekl.

Budoucnost evropského kontinentu by se měla budovat na základě EU, ne troskách Unie. „Nenechme si namluvit, že členství v EU škodí Polsku nebo ohrožuje suverenitu,“ řekl a označil EU a NATO za dva pilíře polské bezpečnosti a prosperity.

Za mimořádnou výzvu pro Polsko označil zhoršení vztahů mezi Spojenými státy a Evropou, protože blízké vztahy s USA představovaly po desítky let pilíř polské zahraniční politiky bez ohledu na to, kdo vládl v Polsku a kdo sídlil v Bílém domě. „Není to Evropa, kdo vznáší územní nároky, zavádí cla či zasahuje do soupeření stran na druhé straně Atlantiku. V této věci je společnost zmatena,“ řekl Sikorski. Ujistil, že Poláci zůstanou loajálním spojencem USA, ale nemohou si dovolit roli „naivních troubů“.

Zpravodaj ČT: Podpora EU je v Polsku vysoká

„Sikorski varoval před snahami odejít z Evropské unie. Obrátil se k několika opozičním poslancům (…) s tím: ‚Dávejte si pozor na to, co si přejete, mohlo by se vám to vyplnit,‘“ okomentoval projev zpravodaj České televize v Polsku Jan Řápek. Sikorski uvedl podle Řápka odstrašující příklad brexitu, který dopadl „neslavně“.

Odchod z EU si v Polsku přeje jen dvacet procent obyvatel, uvedl také Řápek. Polsko totiž podle zpravodaje patří k zemím, které výrazně a efektivně čerpají z unijních fondů.

Nahrávám video

Polský prezident projev ocenil

Při ministrově projevu chyběla v sále většina poslanců nejsilnější opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), včetně jejího předsedy Jaroslawa Kaczyńského. Naopak Sikorského slova si vyslechl a ocenil prezident Karol Nawrocki.

„Je to dobrá zpráva pro Polky, Poláky a celé Polsko, že v základních, strategických otázkách je politika prezidenta a ministerstva zahraničí na stejné straně. To se týká ohrožení od Ruska. Samozřejmě v těchto věcech mluvíme jedním hlasem, že největší existenční ohrožení pro Polsko a celý evropský řád představuje Rusko,“ řekl Nawrocki.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánoPrávě teď

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 7 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...