Polská justice učinila další krok ohledně pokračování těžby v hnědouhelném Dole Turów. Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí varšavského soudu, který v květnu povolení k těžbě pozastavil kvůli tomu, že by další práce měly značný dopad na životní prostředí. Verdikt tehdy vyvolal kritiku vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) má Česko díky dohodě s Varšavou dostatečné garance, že těžba životní prostředí v tuzemsku nepoškodí.
Polský premiér Mateusz Morawiecki označil rozhodnutí nejvyššího správního soudu za „velké vítězství“ vládní strany Právo a spravedlnost, která na podzim bude usilovat v parlamentních volbách o třetí funkční období za sebou.
Důl na hnědé uhlí leží u hranic s Českem, které s Polskem kvůli dopadům pokračující těžby na spodní vody vedlo spor. Ten urovnala loni v únoru mezistátní dohoda, podepsaná šéfy vlád obou zemí.
Polské ministerstvo životního prostředí letos v únoru těžbu v Turówě povolilo až do roku 2044. Podle organizace Frank Bold se ale aktuální polské povolení opírá o údaje z roku 2015, která mluví o poklesu vody o tři až patnáct metrů v roce 2044, už loni však hladina vody klesla o osm až 34 metrů.
Žalobu Nadace Franka Bolda, organizace Greenpeace a ekologického sdružení Eko-unia na rozhodnutí úřadů ohledně dopadů další těžby má varšavský správní soud posoudit na konci srpna, píše agentura PAP.
Greenpeace: Tímto rozsudkem případ nekončí
Právnička organizace Frank Bold Petra Kalenská považuje verdikt za problematický, protože těžba v Dole Turów musí mít podle ní platné rozhodnutí EIA a není možné tuto skutečnost obcházet. „Nejvyšší správní soud Polska nesouhlasí se soudem nižší instance, že pozastavení rozhodnutí EIA má mít také vliv na povolení těžby,“ doplnila.
Koordinátorka klimatické a energetické kampaně organizace Greenpeace Ana Meresová podle agentury Reuters upozornila, že konečný verdikt v kauze teprve přijde. „Dnešním rozsudkem případ Dolu Turów nekončí,“ řekla.
Energetická bezpečnost jako ústavní priorita
Podané žaloby posoudila soudkyně nejvyššího správního soudu Malgorzata Maternaková-Kubiaková, která své rozhodnutí odůvodnila tím, že soud první instance měl brát zřetel na situaci nejen z pohledu stěžujících si ochránců přírody, ale i na široce chápaný veřejný zájem a na zájmy dotčených stran sporu.
„Soud zdůraznil, že energetická bezpečnost je ústavní hodnotou, protože představuje jednu ze záruk nezávislosti státu a bezpečnosti jeho občanů,“ vysvětlil mluvčí Sylwester Marciniak, který je sám soudcem.
Na rozhodnutí varšavského soudu emotivně reagoval premiér Morawiecki, který minulý měsíc při návštěvě Turówa prohlásil, že Polsko důl nezavře a že udělá vše, aby fungoval do roku 2044.
„Trvali jsme na svém, nepodřídili jsme se šílenému a nesprávnému rozhodnutí varšavského správního soudu,“ prohlásil nyní šéf vlády. Uzavření dolu a elektrárny Turów by bylo „tragédií“ a „šíleným krokem“, který by „ohrozil statisíce pracovních míst a dodávky elektřiny pro miliony polských domácností“, řekl Morawiecki podle PAP.
Evropská komise loni v únoru oznámila Polsku, že mu z fondů Evropské unie strhne část pokuty uložené kvůli pokračování provozu Dolu Turów. Unijní pokuta, uložená za nerespektování příkazu Soudního dvora EU okamžitě přestat s těžbou v dole, se přitom nakonec vyšplhala na 69 milionů eur (asi 1,6 miliardy korun), než se Varšavě podařilo spor s Prahou uzavřít. Polsko proti stržení části pokuty z fondů EU podalo u Soudního dvora EU stížnost.
Začátkem července skončil roční monitoring, jestli fungují opatření proti ztrátám vody v okolí Dolu Turów. Podle některých místních obyvatel voda stále mizí.
Geologové teď naměřená data vyhodnotí. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) chce představit závěry ještě během července. Pokud se ukáže, že opatření nejsou dostatečná, má polská strana zjednat nápravu.
