Polská armáda nakupuje nové zbraně, hlavní dodávky budou z USA a Jižní Koreje

Nahrávám video

Polsko uzavřelo četné vojenské zakázky, zejména s dodavateli v USA a Jižní Koreji. Země, která silně podporuje Ukrajinu v odporu proti ruské invazi, chce také zvýšit počet vojáků své armády i podíl zbrojních výdajů na hrubém domácím produktu. V hledáčku ministerstva obrany ve Varšavě jsou prakticky všechny zbraňové systémy, které se osvědčily při obraně Ukrajiny.

Polské vojenské sklady jsou nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině vyprázdněné, ale Varšava nasmlouvala nové rozsáhlé dodávky. Z USA by tak měla například dostat protitankové střely Javelin, salvové raketomety HIMARS či nejmodernější typy tanků Abrams. „Celkem jich bude polské pozemní vojsko mít 366. Budou tvořit bariéru proti jakékoli invazi do Polska,“ řekl viceprezident a ministr obrany Mariusz Blaszczak.

Polsko se také zapojilo do programu bojových letounů a jako jedna z prvních středoevropských zemí by mělo obdržet americké stíhačky F-35, uvedl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. 

Vedle toho Varšava nakoupí houfnice, tanky či letadla od Jižní Koreje. U těchto tanků předpokládá, že by je po roce 2026 v korejské licenci vyráběla přímo v Polsku. Odtud by si je pak mohly kupovat i další státy Evropské unie. 

Široké spektrum dodavatelů je záměr. Poptávka po zbraních ve světě je nyní velká, a proto je podle Varšavy dobré oslovit více výrobců a mít jistotu, že aspoň část nasmlouvaných zbraní dorazí včas. Zdůrazňuje, že země je ohrožena agresí z východu, a zbrojení proto považuje za svou prioritu.

Experti různorodost zakázek kritizují. Upozorňují na to, že nákupy se neuskutečňují přes výběrová řízení, ale napřímo, což je prodražuje. Pro logistiku armády může být také problémem, že bude mít ve výzbroji například čtyři typy tanků od různých výrobců. „Polsko bude asi jedinou zemí na světě, která bude mít 4 různé typy tanků. Běžnému Polákovi to může být jedno, ale pro vojáky je to výzva a překážka k jejich racionálnímu využití,“ uvedl bývalý náčelník polského generálního štábu a generál v záloze Mirosław Różański.

Varšava chystá výrazné zbrojení

Varšava chce do budoucna vydávat na zbrojení až pět procent hrubého domácího produktu, čímž by v relativním poměru předstihla i Spojené státy. „Tyto zbrojní výdaje mají zaručit, že nás nikdo nenapadne. Mají zajistit, aby se nás všichni potenciální agresoři obávali,“ řekl prezident Andrzej Duda. Zpravodaj Papadopulos k tomu dodal, že je otázkou, zda tento záměr vydrží i v následujících letech, zvláště v době energetické krize a rostoucí inflace.

Vláda by také chtěla mít v armádě 300 tisíc vojáků. To by bylo výrazné zvýšení, protože nyní jich je aktivních 120 tisíc, včetně dobrovolných vojáků teritoriální obrany. Ani po oznámení záměru se však zájem nováčků o službu v armádě nezvýšil a zůstává na zhruba třech tisících ročně, dodal zpravodaj.

Polsko jedná se Spojenými státy o své účasti na programu sdílení jaderných zbraní (nuclear sharing) v rámci NATO, který má pomoci čelit rostoucím hrozbám ze strany Ruska. Uvedl to počátkem října polský prezident Andrzej Duda v rozhovoru s listem Gazeta Polska. 

„Problém je především v tom, že nemáme jaderné zbraně,“ řekl Duda a dodal, že podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by je Polsko v blízké budoucnosti mělo získat. „Vždy existuje potenciální možnost podílet se na (programu) sdílení nukleárních zbraní. Hovořili jsme s americkými představiteli o tom, zda USA takovou možnost zvažují. Toto téma je otevřené,“ poznamenal polský prezident.

Mičánek: Důležitější než výzbroj jsou lidé

Brigádní generál v záloze František Mičánek v pořadu Horizont ČT24 uvedl, že odstrašující faktor vyzbrojovacího plánu by mohl být značný. „Je největší na východním křídle (NATO – pozn. redakce),“ uvedl. Zbraně, které Polsko plánuje zakoupit, jsou podle něj současnou špičkou. S modernizacemi budou moct sloužit 20 až 30 let. „Ale může být problém právě různorodost,“ podotkl.

Výzbroj však podle něj není nejdůležitější, stejný význam má mít upoutání Poláků k profesionální vojenské službě. „Polsku se za poslední rok podařilo nabrat zhruba 10 tisíc nových vojáků. Není to tak, že by se to úplně nedařilo,“ uvedl. Plán na rozšíření armády na 300 tisíc profesionálů je podle něj „skutečně ambiciózní“.

Nahrávám video

Polsko je dle Mičánka už dnes lídrem ve vyzbrojování minimálně v rámci zemí V4 a Pobaltí. „Pokud by se uskutečnily ambiciózní vyzbrojovací projekty, tak by se Polsko stalo vlastníkem největšího množství tanků mezi Ruskem a Atlantikem,“ uvedl. Varšava by tak disponovala větším počtem tanků než Německo, Francie a Velká Británie dohromady.

Pouze vojenská síla ještě netvoří hegemonii, upozornil však. Vliv na postoj mezi spojenci mají také ekonomické či diplomatické faktory. Brigádní generál také upozornil, že k naplnění plánu nemusí dojít, zvlášť pokud stávající vláda v příštích volbách neobhájí svou pozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...