Policie tu může dělat cokoliv, slzný plyn je každodenní realita, říká Čech žijící v Hongkongu

Nahrávám video

Mladý český architekt Nikola Dočekal žije v Hongkongu sedm let. Na počátku protestů situaci vnímal tak, že se ho jako cizince příliš netýká. V poslední době byl ale svědkem prohledávání turistů a zatčeni už byli i jeho kamarádi. Dočekal, který má za sebou studia na Čínské univerzitě v Hongkongu a teď v zemi pracuje pro britské architektonické studio, o situaci mluvil s redaktorkou ČT Veronikou Hešíkovou.

Věří protestující ve vítězství? Přeci jenom stojí proti velmi silnému soupeři – proti miliardové Číně, totalitnímu komunistickému režimu.

Hodně z nich si uvědomuje, že nemají na vybranou. Pro ně je to buď teď nebo nikdy. Jsou za to ochotni dát i svůj život. Dva byli přímo postřeleni policií. Spousta pochybných sebevražd de facto každý den. Myslím, že hodně protestujících doufá, že Hongkong je natolik důležitý pro Čínu, že nezasáhne vojensky a nějaký kompromis se najde.

Místní volby zaznamenaly rekordní účast i velké vítězství prodemokratických aktivistů. Někteří hovoří o demokratické tsunami. Myslíte, že bude natolik silná, aby se situace proměnila a protestující nakonec nějaké své požadavky prosadili?

Já doufám, že se to tak stane. Protože doteď se tvrdilo, že většina demonstrantů jsou jenom studenti a mladí lidé, že to je menšina v Hongkongu, kdežto většina bude podporovat vládu. Tyhle volby ukázaly, že tomu tak není, že podpora demokracie je od mladých po staré lidi. A že jich je většina.

Kdy vy jste prvně začal vnímat, že žijete v ne tak úplně svobodné zemi?

Poprvé to bylo asi v roce 2014, když byla umbrella revolution (deštníková revoluce), respektive takový první boj za demokracii – proti tomu, aby Čína předvybrala kandidáta na post chief executive, což je něco jako náš premiér. A rok na to byli uneseni čtyři prodejci knih a od té doby se to začalo trochu sypat.

Vy se protestů účastníte?

Protestů jsem se účastnil hodně na začátku, když byly oficiálně organizované několik dní dopředu a měly velkou podporu lidí. Většinou se účastnily tak dva až tři miliony lidí.

Kdežto poslední dobou už policie nedovoluje žádné oficiální protesty. Takže je všechno organizované na sociálních sítích a policie operuje i na sociálních sítích. Takže to není úplně veřejné – musíte být v privátních skupinách.

Heslo protestujících v Hongkongu je teď „chovejte se jako voda“. Rychle se pohybují, protesty jsou na několika místech.

Před třiceti lety demonstrovali čeští studenti za to, aby oni i budoucí generace mohli žít ve svobodě. Vnímáte mezi sametovou revolucí a prodemokratickými protesty v Hongkongu nějakou paralelu?

Určitě mě to napadlo. I rodiče říkali, že jim to připomíná tu situaci, kdy Česká republika byla malinká součást Ruska, a de facto všichni nám vyjádřovali podporu, ale nikdo pro to nic moc neudělal. Hongkong je teď taky malinká součást Číny, má spoustu podpory ze zahraničí a nikdo se neodváží proti Číně něco udělat.

Pociťujete strach, když jdete po ulici, tam je slzný plyn, máte obavu o svůj život, o své blízké?

Ze začátku jsem obavu moc neměl, protože jsem měl pocit, že jako cizince mě nezatknou. Slzným plynem jsem několikrát prošel, de facto se opláchnete a už to není zas tak špatné. Na druhou stranu pár kamarádů už bylo zatčených – prostě z ničeho nic, v metru. Možná měli černé oblečení nebo bezdůvodně nebo se naskytli na stejném místě jako demonstrace.

I minulý týden byli zatčení dva němečtí studenti a viděl jsem policii prohledávat spoustu turistů. Takže začínám mít trošku obavu, že nikdo není od nich ochráněn. Policii nikdo nekontroluje, může dělat cokoliv. Ten protest trvá už půl roku, je to každodenní boj, každý den vidíte policii v ulicích, každodenní slzný plyn.

Uvažujete, že byste se kvůli vyhrocené situaci vrátil do Česka? Nebo to je pro vás druhý domov a chcete tam zůstat?

V Hongkongu jsem sedm let a rád bych tu nějakou dobu ještě zůstal. Samozřejmě, pokud se to bude zhoršovat, tak nejenom já bych uvažoval nad tím opustit ho, ale i hodně mladých lidí nad tím tady taky uvažuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...