Pokud Ukrajinci nezískají jih, bude jejich situace neudržitelná, říká zpravodaj Borek

Nahrávám video

Válku rozhodne osud měst na jihu jako Berďansk, Melitopol a Mariupol a samozřejmě Krym, řekl v Interview ČT24 zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Dodal, že pokud Ukrajina nedobyde zpět tato města a nepřetrhne pozemní spojení Ruska s Krymem, tak zůstane nekompletním státem z hlediska vojensko-strategického i ekonomického a logistického.

Naopak zamrzlý nebo i aktivní dlouhodobý konflikt na Donbase v okolí měst Luhansk a Doněck by Ukrajina podle Borka mohla jako stát přežít. Ostatně rusko-ukrajinská válka tam trvá už od jara 2014.

V souvislosti s kritickými oblastmi azovského pobřeží na jihu zmínil paralelu s Mnichovskou dohodou z roku 1938 o postoupení pohraničních území Československa Německu. „Jsou to 'mnichovské' hranice a teď to neříkám jako lacinou paralelu, i když ty paralely mezi rokem 1938 a 2022 tam jsou evidentní. Pomnichovské Československo se zúženým koridorem mezi Svitavami a jižní Moravou nebylo životaschopné. Nebylo možné mít stát, jehož největší zbrojovka v Plzni je v dostřelu i lehkých německých zbraní. Nebylo možné mít stát, jehož hlavní město leží třicet kilometrů od pozic Wehrmachtu,“ míní zpravodaj.

Dlouhodobě neudržitelná situace

Dodal, že není možné mít dlouhodobě vojensky udržitelnou Ukrajinu v situaci, kdy na levém břehu Dněpru jsou Rusové. „Stejně tak není možné, aby jediný velký zbylý přístav Oděsa byl neustále v dostřelu, v nebezpečné blízkosti ruských zbraní.“ 

Borek rovněž uvedl, že Ukrajinci nerozlišují boj o Krym, který Rusové obsadili v roce 2014, a boje o další území. „Vnímají to paušálně, neříkají, že válka začala v únoru 2022, ale hodnotí to tak, že válka se vede od roku 2014.“

Poukázal na to, že cestou k míru je pro řadu Ukrajinců to, že se země má vrátit do svých mezinárodně uznaných hranic. „Úplně jiná věc je pak ale to, že pokud by válka trvala déle, tak je tu problém, že spousta Ukrajinců si může válečnou jednotu udržet, srdce bude pořád s Kyjevem, ale nebudou žít v Záporoží, ale budou žít v Praze, Varšavě, Bratislavě, Budapešti, Berlíně,“ uvedl a dodal, že řada lidí má konfliktu 'plné zuby.'

Zmínil, že Ukrajina byla před válkou na evropské poměry chudým státem na ekonomické úrovni Albánie či Moldavska. „Nemá na to, aby všem zajistila okamžitě opravu všech škod po válce. Když někdo má žít ve svetru v promrzlém domě, ve kterém má v oknech igelit, nebo může odejít do zahraničí, tak možná odejde,“ uvedl s tím, že ale zatím to lidé masivně nedělali a často zůstali i v beznadějně vypadajících oblastech, které byly jen pár kilometrů od frontové linie.

Případný odchod Ukrajinců ze země

Pokud ale lidé odejdou, tak bude podle něj Ukrajina demograficky, ekonomicky a vojensky ztrácet, protože populace se reálně snižuje. „Pokud v Kremlu má někdo taktiku: 'Ostřelujme Ukrajinu, ničme její ekonomiku a budeme spoléhat na to, že buď někomu rupnou nervy na Západě, že se jí bude chtít vzdát jako nepříjemného břemene, nebo Ukrajincům sice nerupnou nervy, ale mnozí z nich odejdou', tak země ztratí populační kapacitu udržovat obranu.“

Borek také zmínil, že v loňském roce pozoroval zajímavý jev, že i u ruskojazyčných lidí na Ukrajině – ve městech, která předtím byla z valné většiny ruskojazyčná – začíná pozvolný posun k ukrajinštině. „Oni od počátku invaze měli srdce na straně Kyjeva, ale ještě loni mnozí z nich používali ruštinu jako mateřský jazyk,“ uvedl s tím, že při setkání s mnoha lidmi dvě třetiny nyní preferují ukrajinštinu. 

„I města, na která se Putin soustřeďoval ve své propagandě, která měla být základním kamenem jeho nového rozšířeného impéria, tedy 'tady jsou ruskojazyční lidé, kteří chtějí nás – ruský svět', tak tito lidé nejen že jsou od počátku invaze na straně Kyjeva, ale nyní ve stále vyšší míře přecházejí k ukrajinštině,“ podotýká Borek. 

V souvislosti s českou pomocí zmínil, že na Ukrajině často slýchá o tom, že tamní lidé mají v Česku příbuzné, případně od ukrajinské armády slýchává o českých ženijních stavbách. „Obecně, když se řekne Česko, tak to tam má zvuk. Lidé, kteří se základně orientují, tak když řeknu Česko, tak většinou reakce je jasná: 'Víme, děkujeme za pomoc.'“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...