Inauguračnímu projevu nového amerického prezidenta Joea Bidena dominovaly apely na sjednocení Spojených států, hodnotí středeční ceremonii americký tisk. Média zdůrazňují slova nastupující hlavy státu o konci „neobčanské války“ či o jednotě coby „cestě kupředu“. Vypořádání se s dosavadní polarizací vnímá tisk jako jednu z několika výzev, které před Bidenem stojí.
Zmíněný úryvek z Bidenova projevu o „válce, která proti sobě staví červenou a modrou“, se objevuje například na titulních stránkách deníků USA Today a The Wall Street Journal. Bidenova slova o jednotě jsou také v titulku čtvrtečního vydání The Washington Post, deník The New York Times zase píše o Bidenově slibu „uzdravit národ“.
Podle agentury AP lze volání nového prezidenta po sjednocení země brát jako „rituální“ záležitost. „Když ale stál na stejných schodech Kapitolu, kde jen před dvěma týdny výtržníci zahájili obléhání americké demokracie, nepůsobila Bidenova slova jako rétorické kudrlinky, ale spíše naléhavý apel ke stabilizaci země sužované nekontrolovanou pandemií, ekonomickou nejistotou, rasovým napětím a prohlubujícím se příkopem mezi pravdou a lžemi,“ pokračuje článek.
Komentátorský tým New York Times v titulku společného komentáře hlásil, že „Biden sází na jednotu“. „Výzva pana Bidena ke sjednocení nebyla požadavkem, aby spolu Američané souhlasili, ale spíše aby žili ve vzájemné toleranci, s novou důvěrou v demokratický proces, a aby do příští inaugurace své neshody řešili v poklidu. Na tom by se měli být schopni shodnout všichni Američané,“ píše se v komentáři.
Před Bidenem stojí i problémy spojené s pandemií a nezaměstnaností
Editoriální rada Wall Street Journal středeční projev 46. prezidenta USA označuje jako „Bidenův proslov jednoty“. „Pan Biden mnohokrát zahrál na správnou strunu v inauguračním projevu, na který se bude více než kvůli obsahu vzpomínat pro jeho načasování po nepokojích v Kapitolu,“ uvádí Wall Street Journal. Podle deníku nicméně nový prezident příliš silně naznačoval, že Američané mají povinnost sjednotit se kolem konkrétního úhlu pohledu.
Některé komentáře připomínají, že kromě politické polarizace mají USA aktuálně i další palčivé problémy. „Koronavirová pandemie zabila přes 400 tisíc Američanů a stále zuří. Ekonomika stále ztrácí pracovní místa, přičemž nezaměstnanost nejvíce dopadá na ženy a menšiny,“ napsala agentura AP.
Naděje pro Afroameričany
Web televize CNN zase píše o tom, že se k prezidentovým slibům upínají především Američané tmavé pleti, kteří by si přáli, aby Bidenova administrativa napravila škody, které svou agresivní rétorikou způsobil exprezident Trump.
„Bidenova středeční inaugurační řeč odrážela stejnou naléhavost okamžiku ohledně rasových vztahů jako projev bývalého prezidenta Johna F. Kennedyho v červnu 1963,“cituje web historika Timothyho Naftaliho.
Fox News naopak v souladu s bývalým prezidentem tvrdí, že „neobčanskou válku“, o které Biden v projevu mluvil, způsobují především sama „mainstreamová média“. Prodemokratické deníky a televizní stanice podle Fox News rozdělují společnost svou kritikou Trumpa a jeho podporovatelů.
Média: Trump zanechal poselství chaosu, jeho budoucnost je mlhavá
Přední americká média hodnotila také dopady Trumpova úřadování. Podle některých za sebou zanechal rozdělenou zemi, oslabenou Republikánskou stranu a chaos.
Deník The New York Times středeční netradiční předání moci shrnul tak, že Washington si kolektivně oddechl, byť s jistou dávkou nejistoty. Trump se po bouřlivých čtyřech letech v čele USA přesunul do svého plážového sídla Mar-a-Lago, kde zahajuje život v pozici exprezidenta společně s manželkou Melanií a malou skupinou bývalých poradců z Bílého domu.
Jeho nástupce Biden jej ve svém inauguračním projevu nejmenoval ani jednou, Trumpovo úřadování ale zcela zjevně formuje kroky nové administrativy. „Bidenův první čin v roli prezidenta, podpis více než desítky exekutivních příkazů, byl odpovědí Trumpovi a pokusem zvrátit některá z opatření, která ztělesňují politiku bývalého prezidenta… Zatímco noví činitelé začali zaujímat posty ve vládním aparátu, připravovali se na odkrytí chaosu a problémů utajených Trumpovými činiteli, kteří s Bidenovým týmem odmítli spolupracovat,“ popisuje začátek Bidenova mandátu web Politico.
Podle agentury AP za sebou Trump zanechal poselství chaosu a zmatku a „hořce rozdělený národ“. Analýza připomíná jeho druhý impeachment, miliony nezaměstnaných a 400 tisíc úmrtí spojených s epidemií covidu-19, ale Trumpa si prý lidé budou pamatovat hlavně ve spojitosti s „posledním významným aktem jeho prezidentství: vyprovokováním povstání v Kapitolu, které si vyžádalo pět mrtvých“.
Republikánská strana po Trumpově odchodu z úřadu čelí složitému období. Ve volbách ztratila nejen Bílý dům, ale také většinu v Senátu, navíc ji čeká volba, zda držet Trumpem nastolený kurz „nekonzistentního populismu“, nebo se vydat jiným směrem, píše AP. Ráznější odklon od Trumpa by přitom byl poměrně ošemetný, vzhledem k přetrvávající popularitě dosavadního prezidenta mezi republikánskými voliči.
Politická budoucnost 45. prezidenta je mlhavá. Politico píše, že Trumpa na Floridě čeká „nejisté postprezidentské období“ spojené s možným trestním stíháním, žalobami a projednáváním jeho druhé ústavní žaloby v americkém Senátu.
Podle AP se Trump i přes podporu milionů věrných stoupenců zdá být bezmocnější než kdy dřív. V souvislosti s nepokoji v sídle Kongresu přišel o svůj virtuální megafon, část Republikánské strany se od něj distancovala a Senát by mu nyní mohl zakázat další kandidaturu na prezidenta. Politico podotýká, že Trump zatím ani nesestavil obhajobu pro druhou fázi procesu impeachmentu.
