Po otravě poloniem nejdřív v nemocnici mysleli, že jde o střevní bakterii, popsala vdova po Litviněnkovi

Nahrávám video

V blízké době by měl ve Štrasburku padnout důležitý verdikt. Evropský soud pro lidská práva definitivně rozhodne o kompenzaci pro Marinu Litviněnkovou, vdovu po Alexandru Litviněnkovi, otrávenému před patnácti lety radioaktivním poloniem. Už v září soud konstatoval, že Litviněnka zavraždili agenti ve službách ruského státu, a nařídil Moskvě zaplatit odškodné ve výši v přepočtu asi tří milionů korun. Rusko se proti verdiktu odvolalo. Marina Litviněnková poskytla Reportérům ČT exkluzivně rozhovor. V Londýně, kde žije, s ní natáčel Tomáš Vlach.

Marina Litviněnková dosáhla po patnácti letech zadostiučinění, když Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku konstatoval, že jejího muže, bývalého důstojníka tajné služby a kritika režimu Vladimira Putina, otrávili ruští agenti radioaktivním poloniem. 

„Považuji to za významné vítězství. Úplně všechno se potvrdilo. Je skutečně vážná věc, že za vraždou mého muže stál ruský stát a celá operace byla naplánována zřejmě s vědomím Putina,“ říká Litviněnková. Součástí verdiktu je i odškodné v přepočtu asi tří milionů korun. Rozsudek zatím není pravomocný, protože obě strany se odvolaly a čekají na konečný verdikt.

Litviněnková žije v Londýně, s novináři se potkává jen výjimečně. Reportérům ČT se povedlo po několika měsících domlouvání a díky doporučení přátel z jejího okolí si s ní domluvit rozhovor.

V čele Ruska stanula mafie, tvrdí Litviněnková

V devadesátých letech působil Alexandr Litviněnko v Rusku v odboru pro boj s terorismem a organizovanou kriminalitou, postupně ale začal systém kritizovat. „Nepátral po špionech, nebojoval s politickou opozicí, ale chytal zločince nejvyšší úrovně, potom se tomu začalo říkat organizovaný zločin. Viděl výsledky svého úsilí, bohužel se ale organizovaným zločinem stal celý ruský stát a v čele stanula mafie,“ popisuje vdova po zavražděném.

Se svým nastávajícím manželem se seznámila v roce 1993. „Pracoval na případu mých přátel, protože na ně, jak se tehdy říkalo, nastoupili vymahači a vymáhali z nich peníze. Saša přijal tu kauzu k šetření, a tak jsme se seznámili,“ zavzpomínala Litviněnková.

Ta také tvrdí, že u ruské tajné služby FSB existuje speciální oddělení, které má na starost likvidaci nepohodlných lidí. A to jak na domácí půdě, tak za hranicemi. Vznik odboru byl prý pro Litviněnka poslední kapkou. V listopadu 1998 vystoupil na tiskové konferenci a obvinil vedení FSB, že dostával rozkazy v rozporu se zákony.

Následovalo zatčení, poté zproštění a znovu zatčení. A nakonec Litviněnkův útěk z Ruska a získání azylu v britské metropoli. „Získal grant na psaní knih a spolu s historkem Jurijem Felštinským napsali knihu FSB vyhazuje do vzduchu Rusko. Tam se mluvilo o výbuších v domech v roce 1999, k nimž došlo v Moskvě a dalších městech. Tehdy Saša na základě analýzy dokázal, že výhodné toto bylo jen pro FSB. Protože v ten moment přichází k moci Putin, děje se tak na vlně jakéhosi vlastenectví a veřejné poptávky po státní ochraně. Putin přišel, začal druhou čečenskou válku a z nulového ratingu se jako zcela neznámý člověk vyšvihl do pozice populárního politika,“ nechala se slyšet Litviněnková.

V Londýně Alexandr Litviněnko intenzivně mapoval situaci v Rusku a kritizoval upevňování režimu Vladimira Putina. Mimo jiné ale i pomáhal zprostředkovávat obchody svým krajanům – a to se mu 1. listopadu 2006 stalo osudným.

Pohřbený ve zvláštním sarkofágu

„On už měl podezření, já jsem oponovala, že je to nějaké divné, proč by ho někdo měl chtít otrávit. Ani když se dostal do nemocnice, tak mu hned nediagnostikovali otravu, místo toho ho léčili na střevní bakterii,“ vzpomíná vdova na děsivou otravu poloniem, které její muž odolával několik týdnů. Pak zemřel. 

Pohřbili ho v ochranném sarkofágu na londýnském hřbitově Highgate. Má skromný náhrobek v místech, kde leží prominentní osobnosti, třeba německý filosof a teoretik komunismu Karel Marx.

A s pohřbem začal i boj Mariny Litviněnkové za důkladné prošetření celé události. Práci vyšetřovatelů Scotland Yardu chválí a oceňuje, jak byli důkladní. Závěry byly dlouho utajované. A protože muže, kteří měli mít na otravě hlavní podíl, Rusko odmítlo vydat, nemohl se konat soud. Litviněnková se snažila domoci alespoň veřejných slyšení.

To se jí dlouho nedařilo, nakonec jí pomohl až verdikt soudu. Po slyšeních podala Litviněnková žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva. A dočkala se – loni 21. září instituce konstatovala, že Rusko je za zabití Litviněnka odpovědné. „Evropský soud pro lidská práva se v roli mezinárodního soudního orgánu snaží hrát politickou hru v souladu s rusofobií, která se stává velice populární v některých západních zemích,“ kontrovala mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová.

Proti verdiktu štrasburského soudu se neodvolala jen Moskva, ale i samotná Litviněnková, která považuje přiznané třímilionové odškodné za nedostatečné a požaduje sumu výrazně vyšší – přibližně 80 milionů.

Jsou tu i jiné případy, kde stopa vedla do Moskvy. V březnu 2018 šokovala Británii otrava někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie bojovou látkou novičok v Salisbury. Oba nakonec přežili, zemřela ale žena, jejíž partner později našel obal od novičoku a přinesl ho domů. Na likvidaci následků se podílela armáda a odmoření domku Skripalových, který je dodnes prázdný, si vyžádalo 13 tisíc hodin práce.

Vyšetřování pak vedlo k agentům vojenské rozvědky GRU Alexandru Myškinovi a Anatoliji Čepigovi, kteří figurují jako podezřelí i v kauze explozí muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014. Dnes se skrývají v Rusku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...