Peking omezuje v Hongkongu svobody a porušuje právní závazky, konstatuje Británie ve zprávě

Peking podkopal vysoký stupeň autonomie Hongkongu a porušil tím své právní závazky. K takovému závěru dochází Británie ve zprávě, v níž hodnotí situaci ve své někdejší kolonii. Čína podle Londýna mimo jiné využila loni zavedeného bezpečnostního zákona k „drastickému omezení svobod“ v Hongkongu a používá ho k potlačení politické opozice. Autonomii a dodržování práv a svobod Hongkongu zaručuje čínsko-britská deklarace z roku 1984, která umožnila Pekingu velkoměsto převzít pod svou správu.

„V posledním roce jsme viděli tři jasná porušení společné deklarace (dvě během období od července do prosince a k jednomu došlo později)“ píše britský ministr zahraničí Dominic Raab v předmluvě reportu. Bezpečnostní zákon podle něj neslouží k potírání „malé skupiny kriminálníků, kteří ohrožují národní bezpečnost“, jak deklaroval Peking, nýbrž drasticky omezuje svobodu vyjadřování jiných politických názorů a legitimní politickou debatu.

Zpráva dále kritizuje změnu hongkongského volebního zákona a konstatuje, že nezávislé soudnictví je v Hongkongu pod čím dál větším tlakem.

Hongkongská vláda závěry britské zprávy odmítla a označila je za „nepřesné poznámky“, které nemohou být „vzdálenější pravdě“, píše agentura Reuters. „Kterýkoliv objektivní člověk vidí, že od zavedení hongkongského bezpečnostního zákona byla obnovena stabilita ve společnosti, která je zásadní pro obchodní aktivity. A byla zajištěna národní bezpečnost,“ reagoval vládní mluvčí.

Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je Hongkong spravován podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady.

Peking ale svými kroky, včetně zavedení bezpečnostního zákona a změn hongkongského volebního systému, svobody postupně omezuje. Od masových prodemokratických demonstrací v roce 2019 byla řada předních aktivistů zatčena nebo uprchla do zahraničí.

Hongkong bude cenzurovat filmy

Hongkongská vláda v rámci bezpečnostního zákona zavedla během pátku i novou směrnici, která má umožnit cenzuru filmů, jež budou vyhodnoceny jako hrozba pro národní bezpečnost. Cenzurován podle vládního prohlášení bude jakýkoliv film, který „podporuje, schvaluje či propaguje“ činy nebo aktivity ohrožující národní bezpečnost.

Místní filmaři se obávají, že rozhodnutí bude mít za následek zákaz protestních filmů a tvrdě dopadne na filmový průmysl. „Filmy o společenských tématech budou zakázány,“ řekl Reuters filmař s příjmením Tang. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...