Pandemie ve světě: Slovensko trápí rychlé přírůstky, USA darují půl miliardy vakcín

Nahrávám video

Spojené státy darují půl miliardy vakcín rozvojovým zemím. Chtějí, aby celý svět dosáhl do roka sedmdesátiprocentní proočkovanosti. Německo přestane neočkovaným proplácet rychlotesty a ušlou mzdu za dobu v karanténě. Slovensko zaznamenalo nejvyšší denní přírůstek nakažených koronavirem od začátku dubna. U brazilského ministra zdravotnictví se před odletem z Valného shromáždění OSN potvrdil covid.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Washington hodlá přesvědčit i další vyspělé státy, aby se s ním společně zavázaly dosáhnout do jednoho roku sedmdesátiprocentní proočkovanosti veškerého světového obyvatelstva. Celosvětově podle serveru Our World in Data dosud obdržela alespoň jednu dávku vakcíny 43,5 procenta populace. Údaj však zkresluje vysoká proočkovanost v rozvinutých zemích. V těch nejméně vyspělých vakcínu dostaly asi jen dvě procenta obyvatel.

S novým příslibem 500 milionů dávek vakcíny firem Pfizer a BioNTech rozvojovým zemím množství darovaných dávek ze strany USA přesáhne miliardu. Zatím Washington do zhruba stovky zemí odeslal asi 160 milionů dávek. „Potřebujeme, aby se další vysokopříjmové země připojily se svými vlastními ambiciózními dary a závazky ohledně vakcín,“ zdůraznil prezident Joe Biden na půdě OSN.

Ke Spojeným státům se následně připojilo Španělsko, jehož premiér Pedro Sánchez ohlásil záměr skrze COVAX darovat dalších patnáct milionů dávek. Polovina z nich půjde do Latinské Ameriky a Karibiku, druhá do jižní Evropy a subsaharské Afriky.

„Od Spojených států je to obrovský závazek. Za každou dávku, kterou jsme podali v této zemi, darujeme tři do cizích zemí,“ cituje agentura AFP činitelku administrativy Joea Bidena. Spojené státy vakcíny údajně nakoupí jen za tolik, kolik stojí jejich výroba a distribuovat je budou přes mezinárodní vakcinační program COVAX.

Biden od svého nástupu do funkce usiluje o to, aby se USA staly světovým lídrem v globálním boji s pandemií. Samotné Spojené státy se nicméně potýkají s uvadajícím zájmem o očkování, podle dat listu The New York Times je nyní plně naočkovaných 55 procent americké populace.

Neočkovaní si v Německu budou testy platit sami

Sousední Německo od 11. října přestane hradit neočkovaným obyvatelům rychlotesty, které jsou potřeba například při návštěvě restaurací či společenských akcí. Od listopadu Berlín zastaví také proplácení ušlé mzdy neočkovaným za dobu v karanténě.

Podle ministra zdravotnictví Jense Spahna opatření nejsou tlakem na neočkované, nýbrž výrazem férovosti vůči očkovaným. Výtka, proč by lidé vakcínou chránící sebe i ostatní měli doplácet na ty, kteří ji nechtějí, je podle něj oprávněná.

Bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek uvedl, že kdokoliv odmítá očkování z jiných než zdravotních důvodů, by neměl od společnosti očekávat, že mu bude hradit s tím spojené náklady. „Bylo by to nesolidární,“ zdůraznil.

V Německu alespoň jednu dávku covidové vakcíny obdrželo více než sedmašedesát procent občanů, plně očkováno je přes čtyřiašedesát procent obyvatel.

Zhoršující se situace na Slovensku

Laboratoře na pětimilionovém Slovensku odhalily za úterý 1180 případů koronavirové nákazy, což je nejvyšší denní přírůstek od 7. dubna. S pozitivním výsledkem skončila až více než desetina z celkového počtu vykonaných testů, vyplývá z údajů národního centra zdravotnických informací.

Podle středečního rozhodnutí vlády bude od příštího týdne v nejnižším stupni epidemického rizika již pouze jeden z celkového počtu 79 okresů, naopak pět se jich dostalo do druhého nejvyššího stupně rizika. Od tohoto rozdělení se odvíjí i rozsah karanténních opatření v regionech.

Neočkovaní proti covidu se nedostanou bez potvrzení o testu na koronavirus nebo o prodělání nemoci do restaurace, na plovárnu, do fitness center a téměř na celém území země nebudou moci využít služeb ubytovacích zařízení.

Podle ministerstva zdravotnictví se častým spouštěčem šíření infekce staly velké oslavy a svatby. Naopak nedávná návštěva papeže Františka vývoj nákazy podle šéfa resortu Vladimíra Lengvarského výrazněji neovlivnila.

Za úterý přibylo na Slovensku devět úmrtí na covid-19, nejvíce za jeden den od zhruba poloviny června. Dřívější skokový nárůst počtu pacientů v nemocnicích v souvislosti s koronavirovou infekcí se už nezopakoval.

Téměř čtyřiaosmdesát procent ze zmíněné skupiny hospitalizovaných pacientů nebylo očkováno proti covidu. Slovensko v očkování kvůli vlažnému zájmu veřejnosti výrazněji zaostává za průměrem EU. Tamní okresy s vysokým podílem očkovaných starších obyvatel se přitom automaticky přesouvají do nižšího stupně epidemického rizika, což také znamená mírnější omezení.

Syřané často nemají na roušky

V syrském Idlibu žijí asi čtyři miliony lidí, kteří prchli před vládou Bašára Asada z jiných částí země. Město je v rukou opozičních a radikálních skupin a do boje s epidemií se zapojili záchranáři z organizace zvané Bílé přilby, která v minulosti pomáhala odvážet zraněné a mrtvé z bojišť. Mnoho nemocnic v Idlibu je vybombardováno a za deset let občanské války odtud odešlo množství lékařů a ošetřovatelů.

Oficiální údaje o více než patnácti stech nových případech denně se považují za podhodnocené, protože mnoho nakažených není podchyceno. „To, co se tady děje, je katastrofa,“ oznámil tento týden svaz idlibských lékařů, když požádal o pomoc zahraniční organizace.

Jednotky intenzivní péče v provincii jsou vytížené, nedostává se kyslíku pro pacienty a očkuje se pomalu. Polovina nemocnic a klinik je poničená bombardováním a už před pandemií hrozil tamnímu zdravotnictví kolaps. Situaci umocňuje chudoba, tisíce lidí žijí v přeplněných táborech, v nichž není možné zajistit ani pravidelné mytí rukou.

Idlib a část sousední provincie Aleppo mají v rukou radikálové hlásící se k al-Káidě, kteří od srpna musí řešit nástup epidemie způsobený rychle se šířící variantou delta. K nákaze přispěla i shromáždění o muslimském svátku íd al-adhá, který letos připadl na závěr července.

Situace se horší i v oblastech, jež kontroluje vláda nebo syrští Kurdové, ale v Idlibu je podle všeho nejhorší. Radikálové proto uzavřeli část tržišť, přinutili restaurace podávat jídlo jen venku a odložili o týden otevření škol. Většina obyvatel jsou příležitostní dělníci, kteří si nemohou dovolit nejít do práce, takže není možné vyhlásit uzávěru. „Když nepracují, nejí,“ řekl o situaci většiny lidí v Idlibu tamní občan Ahmad Saíd, podle nějž si někteří nemohou ani dovolit koupit roušky.

Panuje únava z dlouhého konfliktu a podle opozičního aktivisty Salvy Abdar Rahmána si lidé „zvykli na smrt“. „Ty, koho nezabila vláda a ruské nálety, teď zabíjí koronavirus,“ řekl.  

Francie zvažuje regionální pravidla pro covidové pasy

Ve Francii již měsíc klesají celková čísla nakažených, a tamní vláda by tak mohla zavést nová regionální pravidla pro používání covid pasů – v některých departementech by už neplatily. O návrhu ve středu jednají ministři. 

Aktuální čísla počtu nakažených jsou podle zpravodaje ČT Jana Šmída skutečně povzbudivá, například ve středu laboratoře potvrdily jen sedm tisíc nových případů, přitom obyčejně v úterý bývá číslo vyšší než jiné dny, protože se nastřádají testy za víkend, podotkl. Na druhou stranu však uvedl, že není nutné situaci ani přeceňovat.

„V řadě zemí se dařilo snížit počet nových případů a pak najednou zase stouply. Navíc je velice krátká doba, kdy začali žáci chodit do škol. Ostatně už teď je ve Francii asi 3,5 tisíce zavřených tříd,“ přiblížil. 

Nahrávám video

Prognózy jsou nicméně podle zpravodaje optimistické a ministři by tak skutečně mohli rozhodnout i o částečném uvolnění covidového pasu platné pro některé regiony. Upřesnil, že by šlo o jejich „pozastavení“, a ne tedy úplné zrušení, aby mohly – v případě opětovného zhoršení situace, znovu platit. 

Podle zpravodaje je situace s covidem složitější stále v Paříži a jejím okolí, na jihu země a v okolí Lyonu. „Co se týče jiných míst, například francouzské Středohoří i Bretaň, tak tam je situace mnohem lepší,“ uvedl s tím, že právě zde se uvažuje o pozastavení platnosti pasu nebo se dokonce mluví o tom, že by se nemusely nosit v interiérech roušky. „Uvidíme ale, jaký bude výsledek jednání ministrů,“ dodal.

Připustil také, že se vyskytují určité potíže s covidovým pasem v souvislosti se situací v nemocnicích. „Například v Mylhúzách už teď bijí na poplach, nemají dostatek personálu, museli odložit některé operace. A kdyby se tam situace zhoršila a přibývali covidoví pacienti, tak by museli být převezeni do jiných částí Francie,“ doplnil Šmíd.

U brazilského ministra zdravotnictví se před odletem z OSN potvrdil covid

Brazilský ministr zdravotnictví Marcelo Queiroga měl v úterý pozitivní test na koronavirus, krátce před testem se přitom s brazilským prezidentem Jairem Bolsonarem účastnil v New Yorku zasedání Valného shromáždění OSN. Queiroga na rozdíl od dalších členů brazilské delegace zůstane v New Yorku ve dvoutýdenní karanténě. Mluvčí generálního tajemníka OSN televizi CNN bez dalších podrobností sdělil, že organizace aktivovala trasovací proceduru.

Queiroga se v úterý účastnil zasedání VS OSN, na němž Bolsonaro v projevu mimo jiné kritizoval protikoronavirová opatření, jejichž je dlouhodobým odpůrcem. Bolsonaro také odmítá očkování proti covidu-19 s tím, že má protilátky. Tuto nemoc prodělal brazilský prezident loni v létě. Queiroga na rozdíl od prezidenta očkován je, a to čínskou vakcínou CoronaVac. Bolsonaro se v New Yorku podle CNN setkal mimo jiné s britským premiérem Borisem Johnsonem či generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem. I Queiroga si v pondělí podal ruku s Johnsonem, uvedl server americké televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...