Izraelská armáda ve čtvrtek v Pásmu Gazy zabila dalších 72 Palestinců, uvedla podle AFP tamní civilní obrana, podle ní mezi nimi bylo i 21 lidí, čekajících na humanitární pomoc. Podle úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, bylo izraelskou střelbou u distribučních center pomoci zabito od konce května přes 400 lidí. Humanitární situace v Pásmu je kritická, více než polovina obyvatel trpí katastrofálním nedostatkem potravin, uvádí mezinárodní organizace Global Network Against Food Crises.
V průběhu čtvrtka izraelská palba a bombardování údajně připravily v regionu o život dalších dvaasedmdesát lidí, doplnila odpoledne palestinská civilní obrana podle AFP. Jednadvacet obětí přitom prý stálo ve frontách na humanitární pomoc, když přišli o život – podobně jako stovky jiných lidí v uplynulých dnech, kteří v zoufalé humanitární situaci čekali na potraviny.
Již dříve ve čtvrtek ráno sdělil agentuře AFP Muhammad Mughajir z palestinské civilní obrany napojené na hnutí Hamás, že „v důsledku izraelského bombardování Pásma Gazy bylo od úsvitu zabito osmnáct lidí, z nichž patnáct čekalo na pomoc“. Tři osoby podle něj zahynuly při ostřelování poblíž města Gazy na severu palestinského území. Informace nelze nezávisle ověřit.
Basal připomněl, že k distribučním střediskům přicházejí každý den tisíce Palestinců s nadějí, že dostanou jídlo pro sebe a své rodiny. Izraelská vláda začátkem března zastavila veškeré dodávky humanitární pomoci s argumentem, že potraviny využije jako zbraň k donucení Hamásu propustit zbývající rukojmí unesená palestinskými ozbrojenci 7. října 2023.
K případům zabití Palestinců čekajících na pomoc přitom dochází téměř každý den od doby, kdy Izrael před třemi týdny v omezeném množství uvolnil úplnou blokádu humanitární pomoci do Pásma Gazy, kterou uplatňoval bezmála tři měsíce.
Kritika izraelské Humanitární nadace pro Pásmo Gazy
V Pásmu Gazy je mezitím humanitární situace katastrofální. Report o potravinových krizích z roku 2025 vydaný organizací Global Network Against Food Crises uvádí, že z téměř dvou milionů lidí ohrožených v roce 2024 nedostatkem potravin na nejvyšší páté úrovni, kterou zpráva označuje slovy „katastrofa/hladomor“, se jich 1,1 milionu nachází právě v Gaze.
Populace Pásma Gazy přitom jen o málo překračuje dva miliony. Velmi špatná situace je podle reportu také v Súdánu, který prochází krvavou občanskou válkou. Množství humanitární pomoci je navíc podle OSN stále nedostatečné a její rozdělování provází od samého začátku chaos.
Téměř všichni obyvatelé Pásma Gazy byly navíc podle Reuters vnitřně vysídleni. Organizace Norwegian Refugee Council ve čtvrtek varovala, že více než milion lidí v Gaze nemá odpovídající přístřeší a uvedla, že dodávky vybavení jako stany a plachty byly od prvního března blokovány Izraelem.
„Buď se vrátíš s (jídlem) pro své děti a ony budou šťastné, nebo se vrátíš v rubáši, anebo se vrátíš s prázdnou (bez jídla) a tvé děti budou plakat,“ popsala podmínky rodin v Gaze pro agenturu Reuters osmatřicetiletá Hind Al-Nawajha, obyvatelka Bejt Lahíja na severu Gazy. „Tohle je život, jsme masakrováni, už to nezvládáme,“ dodává Nawajha.
Distribuce humanitární pomoci prostřednictvím Humanitární nadace pro Pásmo Gazy, podporované Izraelem, je kritizována ze strany dalších humanitárních organizací, včetně Mezinárodní organizace pro migraci, za porušování principů humanity, neutrality, nestrannosti a nezávislosti na obou stranách konfliktu. Nadace v Gaze vytvořila pouhá čtyři distribuční střediska.
Podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem při izraelské ofenzivě od října 2023 zemřelo v Pásmu Gazy nejméně 55 600 Palestinců, převážně civilistů. Další tisíce jsou podle úřadů OSN zřejmě pod troskami budov v této oblasti zničené masivním izraelským bombardováním. Izrael zahájil v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v odvetě za teroristický útok Hamásu, při němž palestinští ozbrojenci na jihu Izraele 7. října 2023 zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli jako rukojmí.
