Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.
„V roce 2024 násilí páchané na dětech v ozbrojených konfliktech dosáhlo bezprecedentních úrovní, přičemž počet závažných porušení vzrostl oproti roku 2023 o ohromujících 25 procent,“ uvádí zpráva OSN.
Organizace v minulém roce ověřila 41 370 případů závažného porušení dětských práv, z toho 36 221 z nich se skutečně stalo v roce 2024 a k 5149 dalším došlo před rokem 2024, přičemž je OSN potvrdila až v loňském roce.
Jedná se o nejvyšší počet od doby, kdy tato organizace začala před třiceti lety monitorovat porušování dětských práv. Rok 2024 tak předčil i údaje z roku 2023, kdy OSN zaznamenala rekordní nárůst násilí na dětech, a to meziročně o jednadvacet procent.
„Přibližně polovinu závažných porušení spáchaly nevládní ozbrojené skupiny, zatímco vládní síly byly hlavními viníky při zabíjení a mrzačení dětí, útocích na školy a nemocnice a odpírání humanitárního přístupu,“ uvádí zpráva.
Větší počet útoků na školy i znásilnění
Děti byly podle zprávy „zabíjeny a mrzačeny, často s doživotními následky“, a to zejména kvůli použití výbušnin, min či přestřelkám. Útoky na civilní objekty, jako jsou školy a nemocnice, zásadně zvyšovaly zranitelnost dětí.
Až 11 967 dětí mladších osmnácti let bylo zabito nebo zmrzačeno, 7906 dětem byl znemožněn přístup k humanitární pomoci a 7402 dalších bylo verbováno do ozbrojených konfliktů nebo se na nich muselo nějakým jiným způsobem podílet.
Za minulý rok se také zvětšilo procento znásilnění nebo jiného typu sexuálního násilí dětí, včetně skupinových znásilnění. „Dívky byly unášeny za účelem náboru, využívání a sexuálního otroctví,“ uvedl šéf OSN Antonio Guterres. Zvýšil se i počet dětí, které zažily více forem násilí, včetně únosů.
Dětská práva byla nejvíce porušována v Palestině
Nejvyšší počet závažných porušení OSN ověřilo v Izraeli a okupovaných palestinských územích (8554), Demokratické republice Kongo (4043), Somálsku (2568), Nigérii (2436) a na Haiti (2269).
Nejprudší procentuální nárůsty počtu porušení organizace zaznamenala v Libanonu, Mosambiku, Haiti, Etiopii a na Ukrajině.
V případě Ruskem napadené Ukrajiny zpráva zmiňuje ověřené zabití 94 ukrajinských dětí, zranění 577 dalších, 559 útoků na školy a 303 na nemocnice.
Děti v Pásmu Gazy budou umírat žízní, varuje UNICEF
Dětský fond OSN (UNICEF) rovněž uvedl, že v Pásmu Gazy lékaři jen během května hospitalizovali kvůli podvýživě 5119 dětí ve věku mezi šesti měsíci a pěti roky. Fond zároveň varuje, že „děti budou umírat žízní“. V oblasti totiž funguje jen čtyřicet procent zařízení na výrobu pitné vody.
Pásmo Gazy se podle mluvčího fondu Jamese Eldera nachází hluboko pod nouzovými standardy, co se týče pitné vody. Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) přestaly ve středu ve městě Gaza na jednom z míst pro vysídlené osoby fungovat vodní pumpy. Důvodem je nedostatek paliva.
„Pokud se situace nezmění, jsme hodiny od katastrofického poklesu a odstavení dalších zařízení, pokud nezískáme další palivo,“ informoval mluvčí.
Dodávek pomoci do pásma stále proudí pouze malé množství poté, co Izrael po třech měsících úplného zákazu povolil částečné otevření humanitárních koridorů. Pomoc od května rozděluje Humanitární nadace pro Gazu (GHF) podporovaná Izraelem, ale v celém pásmu se dvěma miliony obyvatel vytvořila pouze čtyři distribuční střediska.
Podle serveru Times of Israel (ToI) do Pásma Gazy vstoupilo ve čtvrtek 95 kamionů s humanitární pomocí. Od konce tříměsíční blokády jich tak izraelské síly vpustily na území 1879. Podle nevládních organizací a OSN je ale k odvrácení humanitární krize potřeba alespoň pět set kamionů s pomocí denně.
Elder, který nedávno v Pásmu Gazy pobýval, získal množství svědectví o ženách a dětech zraněných při pokusech získat potravinovou pomoc. Veřejnost je podle něj také nedostatečně informovaná o tom, kdy jsou distribuční střediska, z nichž některá se nachází v bojových zónách, otevřena. To potom způsobuje tragédie s velkým počtem obětí.
