Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
Telefonický rozhovor Zelenského se slovenským premiérem podle Fica potvrdil rozdílné pohledy obou politiků na stav ropovodu Družba. Maďarský premiér Viktor Orbán ve videu, které zveřejnil dříve v pátek na svém facebookovém profilu, vyzval Zelenského, aby zajistil maďarským a slovenským inspektorům přístup k Družbě a obnovil provoz ropovodu. Zelenskyj v pátek podle Fica návrh na kontrolu stavu Družby s odvoláním na postoj ukrajinských tajných služeb odmítl.
„Zatímco naše zpravodajské informace potvrzují, že ropovod není poškozen a nic nebrání tranzitu ropy, ukrajinský prezident trval na tom, že oprava ropovodu si vyžaduje delší čas,“ prohlásil Fico. V příspěvku na facebooku zopakoval, že Kyjev podle něj nemá zájem obnovit tranzit ropy přes své území.
Zelenskyj pozval Fica na Ukrajinu
Zelenskyj v pátek navrhl Ficovi společné jednání na Ukrajině. Fico odvětil, že by dal přednost jednání na území Evropské unie.
Zelenskyj pozval Fica do Kyjeva už před rokem, a to po kritice z Bratislavy, že Ukrajina neprodloužila smlouvu s Ruskem o tranzitu zemního plynu přes své území na Slovensko. Fico tehdy do ukrajinské metropole necestoval, se Zelenským se pak v září sešel v Užhorodu u ukrajinsko-slovenských hranic. Od podzimu 2023, kdy byl Fico jmenován do čela své již čtvrté vlády, slovenský premiér oficiálně Kyjev nenavštívil.
Slovenská rafinerie Slovnaft zahájila po přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu přípravy na dodávky suroviny tankery a dále ropovodem Adria, který začíná v Chorvatsku.
Dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko ropovodem Družba jsou přerušeny od 27. ledna. Kyjev tvrdí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu na západní Ukrajině a Ukrajinci se vše snaží opravit.
Evropská komise podle Reuters na začátku tohoto týdne uvedla, že Ukrajina je připravena urychlit opravy ropovodu Družba. Zelenskyj však řekl, že opravy nelze dokončit rychle.
Slovensko a Maďarsko naproti tomu uvádí, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina a neexistují žádné technické překážky, které by tranzitu ropy mohly zabránit. Slovensko a Maďarsko v současné situaci uvolnily nouzové zásoby ropy.
Slovensko a Ukrajina se neshodují v příčině nefunkčnosti Družby
„Ropovod zničilo Rusko, my za jeho zničením nestojíme,“ prohlásil v úterý Zelenskyj na společné tiskové konferenci s unijními představiteli, kteří navštívili Kyjev u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské invaze. Není to podle něj první ani poslední podobný útok a existuje množství důkazů i satelitních snímků.
Fico v pondělí prohlásil, že slovenský provozovatel energetické sítě odmítne ukrajinské žádosti o nouzové dodávky elektřiny, dokud opět nebude proudit ropa ropovodem Družba. Ve středu opět kritizoval Zelenského, který podle Fica přepravu ropy vůbec nehodlá umožnit, a prohlásil, že ukončení slovenských nouzových dodávek elektřiny Ukrajina „sakra pocítí“, pokud bude potřebovat proud ke stabilizaci své sítě. Slovenský premiér také řekl, že cílem Ukrajiny je poškodit Orbána před dubnovými parlamentními volbami v Maďarsku.
Fico v pátek podle Reuters poznamenal, že se obává, že Brusel upřednostňuje zájmy Ukrajiny před zájmy členských států EU, Slovenska a Maďarska. „Máme na tuto ropu právo,“ řekl slovenský premiér.
Dovoz suroviny na Slovensko prostřednictvím Družby Fico označil za výhodnější oproti jiným alternativám. Podle předsedy hnutí Progresívne Slovensko Michala Šimečky premiér odmítá financovat obranu Ukrajiny, ale dělá všechno proto, aby Slovensko dál platilo Rusku za energie, jejichž prodejem Moskva financuje válku.
Reuters: Družbou proudila i ukrajinská ropa
Poškozeným ropovodem Družba proudila na Slovensko a do Maďarska v malé míře také ukrajinská ropa, potvrdily agentuře Reuters tři zdroje z odvětví obeznámené s touto záležitostí. O vývozu ukrajinské ropy se oficiálně nevědělo, uvedla Reuters.
Pozastavení dodávek zbavuje Ukrajinu zdroje vývozních příjmů a financování, které potřebuje k udržení svého rozpočtového deficitu, informuje Reuters. Pokud bude trvat déle, mohlo by to Kyjev donutit k zastavení těžby ropy, uvedly zdroje z odvětví.
Ukrajinské ministerstvo energetiky na žádost o komentář bezprostředně nereagovalo. Od začátku velké ruské invaze v únoru 2022 Kyjev považuje veškeré informace o zpracování a exportu ropy za tajné.
Ukrajina vyprodukovala v roce 2021 asi 1,7 milionu tun ropy. Zároveň dovážela značné objemy ke zpracování v rafinerii v Kremenčuku, která má kapacitu devatenáct milionů tun ročně, a také v několika menších závodech. Na začátku války se Rusko začalo na ukrajinské rafinerie zaměřovat, píše Reuters.
Když byla v polovině roku 2025 v podstatě zničena poslední kapacita ke zpracování ropy, obchodníci byli nuceni zvýšit dovoz pohonných hmot. Zároveň vzniklo dilema, co dělat s ukrajinskou produkcí ropy, uvedl jeden ze zdrojů. Bez domácí rafinační kapacity byla totiž Ukrajina nucena ropu vyvážet a Družba byla jedinou dostupnou trasou. Úsek ropovodní sítě na Ukrajině vlastní Fond státního majetku Ukrajiny.
Agentura Reuters nebyla schopna určit, kolik ropy se v současné době na Ukrajině těží. Ukrajinská média uvedla, že v roce 2024 největší ukrajinská ropná společnost Ukrnafta vyprodukovala 1,4 milionu tun ropy, což bylo zhruba stejné množství jako v roce 2023.
Podle druhého zdroje z odvětví Ukrajina před ruským lednovým útokem na ropovod Družba měsíčně pumpovala asi čtyřicet tisíc tun ropy. Ostatní zdroje potvrdily, že Ukrajina ropu skutečně vyvážela, odhady objemů ale neposkytly. Všechny tři zdroje si vzhledem k citlivosti tématu přály zůstat v anonymitě. Druhý zdroj uvedl, že Ukrajina několik měsíců před ruským útokem v lednu pumpovala ropu do ropovodu v Brodech na západě Ukrajiny pro dodávky do EU.
Maďarsko eskaluje spor i na unijní úrovni
Budapešť se kvůli zastavení dovozu ropy rozhodla blokovat schválení unijní půjčky Ukrajině ve výši devadesát miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Stejně tak spolu se Slovenskem blokuje i schvalování nejnovějšího, dvacátého balíčku sankcí vůči Rusku. Evropská komise přitom původně doufala ve schválení půjčky i nových omezení vůči Moskvě do čtvrtého výročí ruské invaze, které připadlo na úterý.
Unijní představitelé nyní řeší, jak přimět Orbána k odblokování situace. Předseda Evropské rady António Costa mu v odpovědi na jeho dopis napsal, že na summitu v prosinci dal ohledně půjčky své slovo, které má povinnost dodržet.
Bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že maďarský premiér by nejspíš mohl přestat blokovat unijní půjčku Ukrajině v případě splnění dvou požadavků. Prvním je oficiální mise EU, která posoudí stav ropovodu Družba na Ukrajině. Druhým pak schválení maďarského plánu na finance z evropského nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení.
Maďarsko si přitom požádalo o jednu z nejvyšších částek, šestnáct miliard eur (zhruba 388 miliard korun). Evropská komise ale tento plán stále ještě posuzuje, stejně tak i plány Česka a Francie. Zbylých šestnáct plánů již odsouhlasila.
Podle některých diplomatů jde Maďarsku právě primárně o urychlení schválení žádosti týkající se programu SAFE. Jiní nicméně vyjádřili optimismus i v souvislosti se smířlivým tónem, který Orbán použil v posledním, čtvrtečním dopisu Costovi.
„V zájmu Maďarska je obnovit dovoz ropy co nejdříve. Maďarsko je připraveno konstruktivně se zapojit do veškerého úsilí, které přispěje k tomuto cíli,“ uvedl tehdy maďarský premiér. „Jsem si plně vědom politických obtíží způsobených zpožděním provádění rozhodnutí Evropské rady ohledně finanční podpory Ukrajině. Má iniciativa si rovněž klade za cíl usnadnit včasné vyřešení této otázky,“ dodal Orbán.
Analytik mezinárodních vztahů Havlíček: Maďarsko nepotřebuje ruské komodity
Napětí mezi Slovenskem a Maďarskem na jedné straně a Ukrajinou na druhé nevzniklo až s poškozením ropovodu Družba, upozorňuje analytik mezinárodních vztahů Pavel Havlíček (TOP09). Fico a Orbán kritizovali Ukrajinu, už když loni neprodloužila smlouvu s ruským Gazpromem na přepravu plynu přes své území do střední Evropy.
Zejména Orbán eskaluje současnou situaci, míní Havlíček, který ji dává do souvislosti s maďarskou předvolební kampaní. Orbán v ní podle něj zneužívá otázku války a obviňuje maďarskou opozici, že chce do ní zemi zatáhnout. Přitom podle analytika zcela ignoruje příčinu aktuální nefunkčnosti Družby, tedy ruské útoky na ukrajinskou energetiku.
„Maďarsko nepotřebuje ruské komodity, může si je obstarat z jiných stran, ať už přes sousední Chorvatsko, nebo zpětným chodem přes Česko, taková je situace například pro Slovensko,“ uvedl Havlíček, podle něhož má Maďarsko vyšší cenu paliv než Česko, které ruskou ropu neodebírá.
Oba státy musely hledat alternativní zdroje
Ačkoli výpadek neohrozil domácí dodávky, Maďarsko a Slovensko musely hledat alternativní zdroje. Maďarská ropná společnost MOL, která provozuje také slovenskou rafinérii Slovnaft, objednala tankery přepravující ropu ze Saúdské Arábie, Norska, Kazachstánu, Libye a Ruska, uvedla agentura Reuters.
Maďarsko a Slovensko se dlouhodobě střetávají s Kyjevem ohledně ruských dodávek energie přes území Ukrajiny a dle Reuters odmítají vojenskou pomoc EU pro Ukrajinu.
