Orbán chce víc plynu z Ruska

Budapešť jedná s ruským Gazpromem o dodatečných dodávkách plynu v roce 2025, řekl agentuře RIA šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Pohrozil také, že jeho země by vetovala unijní sankce vůči Moskvě, pokud by přišla o výjimku na nákup ruské ropy. Maďarsko spolu se Slovenskem a Rakouskem musejí hledat alternativu k plynu z potrubí vedoucího přes Ukrajinu. Kyjev totiž odmítá prodloužit smlouvu s Moskvou, která proti němu vede už třetím rokem válku. Problém je, že náhradní trasy se státům významně prodraží, upozorňuje server Politico.

Rusko v současné době vyváží plyn do Evropy dvěma trasami, a to přes Ukrajinu a prostřednictvím ropovodu TurkStream vedoucího do Turecka. Dohoda o tranzitu ruské ropy přes Ukrajinu na konci letošního roku vyprší a Kyjev dal opakovaně najevo, že ji nehodlá prodloužit.

„Již jsme podepsali jednu (dodatečnou dohodu o dodávkách plynu) pro poslední čtvrtletí letošního roku, která se týká dodatečných objemů za konkurenční cenu. Nyní jednáme o dohodě pro příští rok,“ řekl k rozhovorům s ruským Gazpromem Szijjártó. Sám dříve napadenou Ukrajinu zkritizoval, že smlouvu s agresorem nechce obnovit.

Szijjártó mluví o suverenitě

Budapešť se na rozdíl od většiny zemí Evropské unie snaží udržovat s Moskvou úzké politické a obchodní vztahy. Szijjártó před pár dny navzdory válce na Ukrajině a západním sankcím vystoupil na ruském energetickém fóru v Petrohradu. „Zahraniční politika je součástí suverenity a my nikomu nedovolíme, aby tuto suverenitu omezoval,“ zdůraznil maďarský ministr.

V projevu na fóru se vyslovil pro zachování spolupráce s Moskvou v oblasti ropy, plynu a jaderné energetiky. Poznamenal také, že zatímco rozhodující činitelé v Bruselu považují energetiku za „ideologickou“ záležitost, Maďarsko nahlíží na dodávky energie jako na „fyzickou realitu“, která závisí také na dodavatelské infrastruktuře.

Gazprom
Zdroj: Reuters/Anton Vaganov

Gazprom už minulý týden oznámil, že s Maďarskem podepsal memorandum o možném zvýšení prodeje plynu. Szijjártó sdělil, že zahrnuje ustanovení o dodatečných dohodách k dlouhodobým kontraktům pro příští roky, které zaručuje cenovou konkurenceschopnost.

Maďarsko a firma Gazprom minulý týden rovněž podepsaly dohodu, která jim umožní plné využití plynovodu TurkStream. Podle ministra tato dohoda umožňuje Maďarsku zvýšit objem plynu kupovaného prostřednictvím „všech komerčních kontraktů“.

Energetický odklon Evropy od Ruska

Od ruského plynu se na rozdíl od většiny bloku neodstavilo v posledních letech z politických či pragmatických důvodů kromě Maďarska také Slovensko a Rakousko, které nyní budou potřebovat dražší alternativy, píše Politico.

Po velké ruské invazi na Ukrajinu se závislost starého kontinentu na kremelské energetice stala velkým problémem ve chvíli, kdy Moskva přerušila toky v plynovodech Nord Stream a Jamal-Evropa, připomíná server. Evropa ale dokázala na novou realitu poměrně rychle zareagovat a země s přístupem k moři začaly budovat kapacity pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) například ze Spojených států.

V roce 2023 tak tvořil ruský plyn už jen osm procent dovozu do Evropské unie, oproti více než čtyřiceti procentům z předválečného roku 2021. Část střední a východní Evropy ale nebyla tak schopná a ochotná se rychle přeorientovat.

Nákladné alternativy

Kupříkladu Rakousko v den dvouletého výročí plnohodnotné ruské války uvedlo, že je stále z 98 procent závislé na ruském plynu, přičemž velká část přichází přes Ukrajinu.

Podobně na tom bylo Slovensko, které rovněž obdrželo několik miliard kubických metrů ruského plynu. Maďarsko sice odebírá méně ruského plynu potrubím vedoucím přes Ukrajinu, ale zase je celkově velmi závislé na ruských energiích, podotýká Politico.

Mezinárodní energetická agentura nedávno varovala, že zánik ukrajinského ropovodu představuje „klíčovou nejistotu“ pro Evropu letošní zimy. „Zatímco ruský plyn přepravovaný přes Ukrajinu pokryl v roce 2023 pouze malý podíl na celkové poptávce po plynu v EU, zastavení těchto tranzitních toků by významně ovlivnilo některé trhy střední a východní Evropy a Moldavsko,“ obává se agentura.

Země spoléhající na ukrajinský plynovod nyní získávají ruský plyn levně, budoucnost ale není růžová, jelikož po připojení ke zbytku Evropy se ocitnou na konci potrubí a budou třeba nové smlouvy a nové trasy pro LNG nebo jiné plynovody, jež by mohly nahradit ruské toky, což by znamenalo velké finanční náklady.

„Pokud se tento plyn dostane do Evropy jako LNG, bude téměř jistě dražší než ruský plynovod. Důležitým důvodem, proč byla Evropa zpočátku tak závislá na ruském plynovodu, je, že byl levný,“ uvedla pro Politico ředitelka iniciativy pro energetickou bezpečnost a klima v Brookings Institution Samantha Grossová.

Ruský plyn z Ázerbájdžánu

Slovensko, Maďarsko a Rakousko již našly alternativní zdroje ruského plynu prostřednictvím dohod s okolními zeměmi. Klíčový je plynovod TurkStream vedoucí přes Černé moře. „Tato alternativní trasa může pomoci nejen Maďarsku, ale i dalším zemím střední Evropy, pokud budou čelit vážné situaci v případě, že nebude tranzit přes Ukrajinu,“ tvrdí maďarský ministr zahraničí. „V letošním roce odebíráme od Gazpromu v Maďarsku celkem 6,7 miliardy metrů krychlových plynu... Díky tomu bude TurkStream zcela využit ve své plné kapacitě,“ dodal.

Nejistota trvá kolem dalšího osudu ukrajinského plynovodu, jelikož Kyjev sice odmítl jednat s Moskvou, smlouvu by ale teoreticky mohl převzít Ázerbájdžán. Není ovšem jasné, zda by dokázal objem ruského exportu nahradit, nebo by nastal scénář, kdy by fungoval jen jako prostředník a přejmenoval ruský plyn na ázerbájdžánský, upozorňuje Politico s tím, že i v tomto případě by náklady vzrostly a ze situace by navíc těžila Moskva.

„Je vysoce nepravděpodobné, že by jakýkoli plyn prodávaný jako plyn pocházející z Ázerbájdžánu byl ve skutečnosti ázerbájdžánského původu," řekla serveru expertka na trhy s plynem z komoditního zpravodajského gigantu ICIS Aura Sabadușová. „Ázerbájdžán nemá výrobní kapacitu, aby uspokojil poptávku v jižní, střední a východní Evropě, a je nepravděpodobné, že by mu Rusko povolilo používat svou plynovodní síť k tranzitu plynu,“ míní odbornice.

Odpor k vyzbrojování Kyjeva

Státy, které se dosud neodřízly od ruského plynu, mají přitom společného víc, hlavně odpor k otázce vyzbrojování Ukrajiny. Zatímco Rakousko je tradičně neutrální zemí, u Slovenska a Maďarska jde spíše o záležitost přístupu jejich současných lídrů – premiérů Roberta Fica a Viktora Orbána.

Zejména Orbán udržuje vřelé vztahy s Moskvou. Pokud jde o ropu, Maďarsko jí letos doveze z Ruska ropovodem Družba přibližně pět milionů tun, sdělil šéf maďarské diplomacie. Dodal, že EU nezavedla sankce proti dodávkám plynu a jaderného paliva z Ruska zásluhou jeho země.

Letos v červenci přijal šéfa maďarské vlády kremelský vůdce Vladimir Putin. Orbán si minulý týden vyslechl tvrdou kritiku v Evropském parlamentu, kde se zpožděním představoval priority svého předsednictví v Radě Evropské unie.

Orbánovy tanečky kolem půjčky Ukrajině

Orbán nyní v Bruselu vyhrožuje, že využije svého veta v případě prodloužení časového rámce k obnovení protiruských sankcí ze šesti na 36 měsíců. To požaduje Washington, protože se obává, aby některá ze zemí, jež se má podílet na financování dohodnuté půjčky ve výši padesáti miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv, nevycouvala.

Maďarský premiér chce podle serveru Politico vetem pomoci republikánskému prezidentskému kandidátovi Donaldu Trumpovi, který podporu Ukrajině dlouhodobě kritizuje. V případě této konkrétní půjčky by ale byl zavázán plnit závazek i ve svém funkčním období po lednu 2025 v případě, že by v listopadu porazil demokratku Kamalu Harrisovou.

USA ale už naznačily, že zvažují účast na půjčce, byť by se jednalo o výrazně nižší částku, i když Unie sankční období neprodlouží, cituje Politico unijního diplomata a jednoho ze zástupců Evropské komise. Možností podle serveru je, že Washington přispěje pěti miliardami dolarů, což je zhruba množství ruských aktiv zmrazených na americkém trhu. Celkem Západ Rusům zabavil 250 miliard dolarů.

Podle zdroje z Komise USA nechtějí dorazit s prázdnou na setkání ministrů financí G7 ve Washingtonu na konci října, které pravděpodobně rozhodne o padesátimiliardové půjčce. Japonsko navíc signalizovalo, že bez účasti Washingtonu by se mohlo z půjčky stáhnout.

Pokud Maďarsko odmítne ustoupit, Brusel nejspíš dokončí půjčku za vlastních podmínek, protože unijní rozpočtová pravidla usnadňují, aby byla platba schválena národními státy před koncem roku, píše Politico.

Unie se také snaží urychlit legislativu, jež má Kyjevu poskytnout až 35 miliard eur, což pokrývá americký podíl na půjčce, a proces má být dokončen do konce října. Vlády zemí EU se však zdráhají zvýšit svůj příspěvek na pokrytí schodku z USA. Dál se tak čeká na Orbánovo finální slovo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 40 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...