Opoziční Nová demokracie porazila ve volbách v Řecku vládní Syrizu. V parlamentu získala většinu

Nahrávám video

Předčasné volby v Řecku vyhrála opoziční Nová demokracie (ND). Získala téměř 40 procent hlasů, což jí v přepočtu dává 158 z celkových 300 křesel v parlamentu. Novým předsedou vlády se stal šéf ND Kyriakos Mitsotakis. Dosud vládnoucí Syriza oslovila 31 a půl procenta voličů. Poražený premiér Alexis Tsipras už blahopřál vítězi voleb.

Nová demokracie díky volebnímu bonusu pro vítěznou stranu, která získává 50 mandátů navíc, obsadí 158 ze 300 křesel a v parlamentu bude mít absolutní většinu. Doposud vládní levicová strana Syriza bude mít 86 poslanců. 

Šéf ND Kyriakos Mitsotakis hned v pondělí složil přísahu a stal se premiérem. Ministrem financí nový premiér jmenoval 46letého ekonoma Christose Staikurase, který v poslední konzervativní vládě zastával v letech 2012 až 2015 funkci náměstka ministra financí. Poslancem je od roku 2007. Šéfem diplomacie se stal 60letý právník Nikos Dendias, který v minulém konzervativním kabinetu vedl mimo jiné resorty spravedlnosti a obrany.

Dosavadní ministerský předseda Tsipras z hnutí Syriza už porážku uznal a vítězi voleb poblahopřál. „Voliči se rozhodli. My naprosto respektujeme výsledek voleb. Před chvílí jsem se spojil s Kyriakosem Mitsotakisem a pogratuloval mu k jeho volebnímu vítězství. V demokracii není změna vlády žádný paradox nebo nepřirozená situace – naopak jde o základní aspekt vlády lidu,“ oznámil Tsipras.

Růst, práce, bezpečnost, plánuje Mitsotakis

Mitsotakis v neděli prohlásil, že bude „tvrdě pracovat, aby zastupoval všechny Řeky“. „Dnes večer Řecko promluvilo. A jeho verdikt je jasný. Společnost chce jít dál sjednocená a nechce nikoho nechat stát opodál. Všichni si přejeme růst, dostatek práce, bezpečnost a ať se Řecko stane znovu silné,“ prohlásil vítěz voleb Mitsotakis.

Volební výhrou opozice se Řecko stalo první evropskou zemí, která se vrátila k tradičním politickým stranám. V roce 2012, uprostřed dluhové krize eurozóny, bylo Řecko prvním evropským státem, jehož voliči opustili zavedené strany a přešli k politickým formacím brojícím proti establishmentu. 

Tsiprasově vládě nepomohla dohoda s makedonským státem

Středopravá Nová demokracie, v jejímž čele stojí jednapadesátiletý bývalý bankéř a člen známé řecké politické dynastie Mitsotakis, byla jasným favoritem voleb. V posledním průzkumu získala téměř 39 procent hlasů, a levicovou vládní stranu Syriza premiéra Tsiprase tak porazila o deset procentních bodů.

Nahrávám video

Tsipras vyhlásil předčasné volby poté, co jeho strana v květnu prohrála evropské a místní volby. Tento neúspěch vládní strany předznamenala nespokojenost nezanedbatelné části Řeků s kompromisní dohodou o název makedonského státu.

Tuto dohodu kritizuje i favorizovaná Nová demokracie. Kromě toho hodlá také naléhat na evropské partnery, aby Řecku více pomáhali se zvládáním migrační krize. Slibuje i snížení některých daní. Ke stejnému kroku – a také zvýšení důchodů – sáhla už před volbami rovněž končící Tsiprasova vláda. ND dále slibuje i růst minimální mzdy a sociálních dávek nebo zvýšení počtu pracovních míst ve veřejném sektoru.

Přestože Řecku už skončil poslední ze záchranných programů, kterými země prošla kvůli vleklé ekonomické krizi, je stále pod dohledem mezinárodních věřitelů a má nejvyšší míru nezaměstnanosti v EU. V březnu přesahovala osmnáct procent, mezi mladými lidmi pak činí téměř čtyřicet procent, opět nejvíc v celé Unii.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...