Od skutečného příměří jsme ještě velice daleko, míní Šedivý

Nahrávám video

„V zásadě je to dobrá zpráva v tom smyslu, že došlo k určitým dohodám,“ okomentoval v pořadu Interview ČT24 výsledky jednání v Rijádu ředitel Evropské obranné agentury a bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý. Zároveň ale varoval před tím, že Moskva si začíná diktovat podmínky. Za asi nejlepší zprávu z jednání považuje repatriaci unesených ukrajinských dětí z Ruska. „Jsme ale ještě velice daleko od skutečného příměří,“ míní.

Spojené státy v úterý oznámily uzavření dvou samostatných dohod s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby a zřejmě i ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Kreml ale trvá na tom, že dohoda začne platit až po ukončení sankcí proti některým ruským bankám a společnostem.

„To, že Rusko si klade konec některých sankcí jako jednu z prvních podmínek, a já si myslím, že v dalších jednáních se bude snažit to uvolňování sankcí dále rozšiřovat, tak svědčí o tom, že sankce bolí,“ reagoval Šedivý na podmínky Kremlu.

Nedá se podle něho ale říci, že sankce fungují. „Sankce by fungovaly ve chvíli, kdy by díky nim skutečně došlo k nějakému zásadnímu zvratu,“ upřesnil s tím, že Rusko nedonutily změnit jeho agresivní chování. 

Výsledky jednání Šedivý označil za první krok. „Nemyslím si, že můžeme počítat se skutečným zastavením bojů v nějaké dohledné době. Řekněme v řádu týdnů,“ prohlásil s tím, že je otázkou, kolik dalších kroků ještě bude následovat.

Šedivý předpokládá, že k projednaným bodům se budou chtít vyjádřit také představitelé Evropské unie. K tomu by mělo dojít již ve čtvrtek na summitu, který do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. „EU drží širokou a tvrdou škálu sankcí vůči Rusku. Takže nelze slibovat na základě dvoustranných jednání mezi Spojenými státy a Ruskem uvolňování sankcí, do kterých je zapojená ještě třetí strana, kterou je Evropská unie,“ sdělil Šedivý.

Evropa jako velmoc

Na otázku, zda je Evropská unie schopna vystupovat jako velmoc, Šedivý odpověděl, že EU není velmoc ve smyslu vojenském nebo tradičně geopoliticky mocenském. „Evropa je velmoc hospodářská, ale zároveň je Evropská unie 27 členských států a nalézt v této situaci konsensus není jednoduché,“ míní.

Důležité ale podle něho je, že Unie drží jednotu ve smyslu jednoznačného odsouzení ruské agrese vůči Ukrajině a ohledně sankcí. Na otázku moderátora pořadu Daniela Takáče, zda se zmiňovaná jednota týká opravdu všech států včetně například Maďarska, odpověděl Šedivý tak, že faktická jednota v dílčích momentech sice skončila, ale státy, které s některými kroky nesouhlasí, alespoň nebrání dosažení konsensu.

Šedivý ale nesouhlasil s tím, že by se chování některých zemí dalo označit jako vydírání. „Neřekl bych vydírání, protože vydírání znamená, že podmiňujete souhlas s něčím nějakým ziskem a v tomto případě nic takového nevidím,“ upřesnil s tím, že jde o prosazování určitých specifických národních zájmů určitých zemí v rámci Evropské unie.

Evropská obrana

Evropská komise před nedávnem zveřejnila podrobnosti o plánu na zvýšení obranyschopnosti Unie nazvaného ReArm Europe/Readiness 2030. Ten by mohl podle Komise pomoci nalézt až dalších osm set miliard eur (dvacet bilionů korun) na obranu díky volnějším rozpočtovým pravidlům a také novému plánu půjček ve výši až 150 miliard eur.

Podle Šedivého se jedná o návrh, který budou členské státy ještě specifikovat. „Důležité ale je, že v zásadě existuje shoda na tom, že je potřeba navyšovat obranné výdaje,“ řekl a dodal, že od roku 2021 se zvýšily v rámci EU výdaje na obranu o třicet procent.

Pozitivní je podle Šedivého rovněž to, že je představa o tom, do čeho investovat, a rýsovat se začínají i konkrétní plány. „Mimo jiné také v rámci Evropské obranné agentury. My pracujeme na čtyřech oblastech. Je to integrovaná, protivzdušná a protiraketová obrana. Na tom se shodují v zásadě všichni, protože to je něco, co Evropě chybí. Jsou to bezpilotní prostředky, zejména vzdušné, ale nejen ty. Dále je to takzvaná klouzavá munice neboli sebevražedné drony. A pak je to celá oblast, která se týká schopnosti elektronického vedení operací,“ popsal.

Evropský průmysl má podle Šedivého potenciál. „Přibližně padesát procent výroby evropského obranného průmyslu je kontrahováno v rámci Evropské unie. Druhá část jde na export a jedním z hlavních cílů velkých budoucích investic je vytvářet velké společné programy, kde se bude slučovat poptávka, kde se budou slučovat požadavky na evropský průmysl, a to by mělo vést k navyšování výroby a zároveň k určité konsolidaci obranného průmyslu,“ vysvětlil, jak by podle něho mělo k naplnění potenciálu dojít.

Rozdíl mezi investicemi Evropy a Ruska

Investice do zbrojního průmyslu v Evropské unii a Rusku se podle Šedivého nedají příliš srovnávat, protože Moskva je ve „válečném módu“. „Uvědomme si, že Rusko je v zásadě autoritářský stát, kde je v podstatě lusknutím prstu možné přesměrovat nebo změnit celý systém tak, aby byl zaměřen na jeden hlavní cíl, to znamená válečnou výrobu. V Evropě toto možné není. Podniky jsou vesměs soukromé korporace, které jsou vedeny ziskem a profitem,“ zdůraznil.

Z těchto důvodů je podle Šedivého důležité mít co nejvíce společných velkých projektů, které budou podpořeny společnými a velkými penězi. Jedním z problémů evropského zbrojního průmyslu jsou podle něho také regulace. „V některých státech to jde snadněji a rychleji než v jiných, protože často si členské státy vytvářejí určité překážky samy sobě,“ míní.

Zároveň už ale podle ředitele Evropské obranné agentury dochází k deregulaci. „Je to jeden z cílů souboru nejrůznějších opatření, která prosazuje Evropská komise, a to je snížit regulaci. Mluví se o třiceti procentech směrnic a nařízení, které se již nyní procházejí a hodnotí a které se budou odstraňovat,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...