Obilnice Evropy míří na trh. Ukrajina chystá obchodování s lány o rozloze pětinásobku Česka

Nahrávám video
Horizont ČT24: Prodej zemědělské půdy na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal vládě úkol zrušit moratorium na prodej zemědělské půdy. Doporučují to i mezinárodní ekonomické instituce, podle nichž taková změna zvedne HDP o jedno až dvě procenta. Část Ukrajinců však proti plánu protestuje. Bojí se, že zahraniční kapitál je připraví o živobytí, nebo že jim vysoce kvalitní ornici odvezou cizinci.

Ukrajině se říká obilnice Evropy. Jednak má nejkvalitnější černozem a zároveň jí má hodně. Obdělává se více než polovina jejího území. Teď se rozhoduje o osudu téměř 400 tisíc kilometrů čtverečních zemědělské půdy, což je rozloha odpovídající skoro pětinásobku Česka.

Vláda má pro ukončení moratoria na prodej od začátku října 2020 několik zásadních argumentů. Že trh s obdělavatelnou půdou už stejně funguje, jen nelegálně. Že je cena nájmu kvůli moratoriu podhodnocená. Že vlastníci nemohou naplnit své ústavní právo nakládat s vlastním majetkem. To v květnu 2018 ostatně řekl i Evropský soud pro lidská práva, když dal za pravdu dvěma Ukrajincům žalujícím moratorium.

Zelenskyj má za zády také Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, podle níž konec moratoria zvedne ukrajinský hrubý domácí produkt o jedno procento. Světová banka odhaduje dokonce dvouprocentní růst. Ministerstvo zemědělství to vyčíslilo na 16 až 35 miliard korun ročně.

Obavy z cizinců

Sedm milionů ukrajinských vlastníků sleduje vládní plány s napětím, část z nich má strach. „Jestli přijdou cizinci, seberou nám jedinou možnou práci – naši půdu. A pak z nás budou otroci,“ říká třeba kombajnér Viktor Romanjuk.

Vláda hlasitě říká, že půdu si budou moci koupit jen Ukrajinci. „Řeči o Číňanech, Arabech nebo mimozemšťanech, kteří odvezou naši zem ve vagónech, jsou blbost,“ prohlásil prezident. Vládní návrh však počítá s tím, že na koupi by měly od začátku nárok i zahraniční firmy, pokud už na Ukrajině tři roky působí. Prý už v zemi stejně hospodaří.

V říjnu proti návrhu několikrát protestovali zemědělci v Kyjevě. Jednou se spojili s nacionalisty a vyjadřovali obavy, že si jejich zemi rozdělí cizinci v čele s Rusy. Ti už teď okupují Krym a část Donbasu a na počátku války se netajili plány na anexi celého jihovýchodu Ukrajiny, kterému říkali s odkazem na carevnu Kateřinu druhou Novorusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...