Nové sankce EU míří proti íránským revolučním gardám, prohlásila Baerbocková

Evropská unie v pondělí uvalila sankce na další íránské občany a skupiny v reakci na potlačování protivládních protestů a vojenskou podporu Ruska. Sankční seznam rozšířila o dvacet osob a jednu organizaci, podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové balík míří i proti revolučním gardám. Írán v pondělí oznámil, že popravil druhého vězně zadrženého při demonstracích proti vládnoucímu režimu. Podle íránských médií odsouzený ubodal 17. listopadu ve městě Mašhad dva příslušníky bezpečnostních složek a čtyři další zranil.

Unie svůj íránský sankční režim zpřísnila počtvrté za poslední dva měsíce. Pondělnímu kroku předcházela dvě kola postihů spojená s úmrtím mladé Íránky v policejní vazbě a následnými protesty, v říjnu také EU poprvé uvalila sankce za podporu Ruska ve válce proti Ukrajině. Za dodávky dronů ruské armádě nově EU trestá čtyři osoby a další čtyři subjekty. 

Jednotlivci a organizace na sankčních seznamech ztrácí přístup k majetkům v EU, nemohou do Unie cestovat a unijní subjekty mají zakázáno poskytovat jim peněžité či jiné prostředky. Rozšíření postihů oznámila Rada EU během jednání šéfů diplomacie sedmadvacítky.

„Tímto sankčním balíkem míříme především na ty, kdo mají zodpovědnost za popravy, násilí proti nevinným lidem,“ komentovala před začátkem schůze ministryně Baerbocková návrhy související s potlačováním protestů. „To jsou především revoluční gardy, ale také ti, kdo se prostřednictvím vynucených videí snaží zastrašovat lidi nebo je trestat,“ dodala německá ministryně.

EU svůj sankční režim zpřísňuje poté, co Teherán oznámil popravy dvou vězňů zadržených při demonstracích proti vládnoucímu režimu. Oba muži byli odsouzeni za útoky na bezpečnostní složky, jeden podle íránských médií ubodal dva policisty a další čtyři zranil.  

„Musíme nadále íránskému režimu vysílat jasný vzkaz, že není přijatelné takto brutálním způsobem potlačovat lidská práva,“ řekl při příchodu na pondělní jednání v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). To samé podle něj platí v případě Ruska, které je také tématem ministerské rady.

Nahrávám video

Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Matouše Horčičky se k protestům bude íránský režim stavět spíše tvrdě a bez většího vyjednávání. „Momentálně bude takzvaně tlačit na pilu v tom, že bude popravovat demonstranty. Nepochybně je to strategie, která má zastrašovat a donutit k zastavení protestů, vylekat a dostat je pryč z ulic,“ uvedl. 

Dodal, že popravy budou vyvolávat tlak a zároveň nejistotu. „Nikdy nevíte, kdy to přijde na vás. Na jednu stranu vás ti úředníci ujistí, že vám nic nehrozí, a nakonec naopak skončíte na popravišti. Ti lidé jsou vystrašení, takže na druhou stranu možná proto může takové jednání režimu, které je úskočnější, než bylo dřív, vést klidně k další intenzifikaci protestů a k semknutí společnosti jako takové,“ podotkl Horčička. 

Kromě německé diplomacie popravu odsoudily i Spojené státy. „Co nejdůrazněji odsuzujeme toto drakonické zacházení. Tyto tvrdé tresty a nyní první veřejná poprava mají za cíl zastrašit íránský lid. Mají umlčet opozici a ukazují, jak moc se íránské vedení bojí svého vlastního lidu,“ řekl novinářům mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

Téměř pět set mrtvých demonstrantů

Poprava Madžída Rézy Rahnavarda necelý měsíc poté, co údajně usmrtil dva členy bezpečnostních sil, ukazuje, s jakou rychlostí Írán nyní vykonává tresty smrti, které soudy vynesly nad lidmi zatčenými při demonstracích, uvedla agentura AP.

Státní televize odvysílala záběry, na nichž je údajně odsouzený muž zachycen, jak ubodá muže a z místa činu uteče. Zadržen byl ve chvíli, kdy se pokoušel opustit zemi, sdělily úřady.

Aktivisté uvedli, že při soudech za zavřenými dveřmi byla k smrti odsouzena již více než desítka protivládních demonstrantů. Od poloviny září, kdy protesty začaly, bylo podle lidskoprávní organizace monitorující demonstrace zabito nejméně 488 demonstrantů. Dalších více než osmnáct tisíc lidí úřady zadržely. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...