Nová švédská premiérka Anderssonová odstoupila hned v den svého zvolení

Nová švédská premiérka, sociální demokratka Magdalena Anderssonová, se vzdala funkce hned v den svého potvrzení v parlamentu. Bezprostředním důvodem jejího kroku bylo neschválení vládního návrhu rozpočtu. Schválen byl naopak opoziční návrh, načež Zelení, kteří byli menším koaličním partnerem, oznámili, že novou vládu opouštějí. Čtyřiapadesátiletá politička nyní doufá, že stane v čele menšinové, už čistě sociálnědemokratické vlády.

Anderssonová oznámila, že požádala předsedu parlamentu Andrease Norléna, aby ji zbavil funkce. „Jsem připravena se stát premiérkou ve vládě jedné strany, sociálních demokratů.“

Norlén žádost Anderssonové o odchod z čela vlády přijal a sdělil, že naváže kontakt s předsedy stran a poradí se s nimi o situaci. 

Švédští poslanci ve středu ráno zvolili Anderssonovou jako vůbec první ženu švédskou premiérkou. Už večer se ale funkce opět vzdala poté, co parlament schválil alternativní opoziční návrh rozpočtu, kterého se musí vláda držet.

Zelení, dosavadní menší koaliční partner sociálních demokratů, následně oznámili odchod z vlády. Nový rozpočet vyjednali opoziční umírnění, křesťanští demokraté a pravicově populističtí Švédští demokraté.

Ve Švédsku je obvyklé, že koaliční vláda odstoupí, když nějaká strana opustí koalici, poznamenala agentura DPA. Anderssonová zdůraznila, že nechce vést vládu, jejíž legitimita byla zpochybněna. Nyní doufá, že se vrátí s čistě sociálnědemokratickou menšinovou vládou. Poukázala přitom na to, že Zelení ji chtějí nadále podporovat.

Cílem stran je udržet populisty mimo vládu

Anderssonová měla stanout v čele menšinové dvoukoalice sociálních demokratů a Zelených s podporou Levicové strany a Strany středu. Toto spojenectví se ale rozpadlo, když Strana středu odmítla podpořit rozpočtové plány nové vlády.

Strana zelených potvrdila, že Anderssonovou podpoří v jakémkoli dalším hlasování v parlamentu, zatímco Strana středu slíbila, že se hlasování zdrží, což znamená v praxi totéž jako podpora kandidatury. Levicová strana rovněž řekla, že Anderssonovou podpoří.

I když se tyto strany nebyly schopny sjednotit na podpoře rozpočtu, jejich společným cílem je udržet protiimigrační Švédské demokraty mimo vládní role. „Strana středu otevře dveře k tomu, aby se stala premiérkou,“ uvedla na Twitteru šéfka strany Annie Lööfová. „Opět zajistíme, aby Švédové měli vládu, která není závislá na Švédských demokratech,“ dodala Lööfová.

Dosavadní ministryně financí ve funkci nahradila premiéra Stefana Löfvena, který podal demisi před dvěma týdny. Nominaci Anderssonové ve 394členném parlamentu podpořilo 117 poslanců, 174 zákonodárců bylo proti a 57 poslanců se hlasování nezúčastnilo. Anderssonová ke svému zvolení nepotřebovala souhlas většiny poslanců, nicméně potřebovala, aby většina nehlasovala proti ní.

Severské země jako vzor ženské emancipace

Anderssonová pochází z Uppsaly. Do mládežnické organizace sociální demokracie vstoupila už během studií v roce 1983. V minulosti působila nejprve jako státní tajemnice na ministerstvu financí či politická poradkyně. V roce 2009 ji vláda jmenovala do pozice vrchní ředitelky Švédského daňového úřadu. Od roku 2014, kdy se stala poslankyní, stojí v čele ministerstva financí. Loni se stala také první ženou v čele Mezinárodního měnového a finančního výboru, který určuje strategii Mezinárodního měnového fondu.

Je devátou ženou v čele vlády v Evropě. Nejvíce žeských premiérek se v Evropě nyní nachází v severských státech, premiérku mají ve Finsku, Dánsku a na Islandu. Ženy v čele vlády má také Německo, dvě pobaltské republiky (Litva a Estonsko) a rovněž Srbsko a Moldavsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...