Norové zadrželi loď podezřelou z poškození kabelu

Norská policie zadržela norskou loď s plně ruskou posádkou kvůli podezření, že se podílela na poškození optického kabelu v Baltském moři. Zadržení se uskutečnilo na žádost lotyšských úřadů, uvedla podle agentury Reuters policie v norském městě Tromsö. Nedávno pak švédské úřady zabavily loď Vezhen a vyšetřují ji také kvůli poškození podmořského kabelu.

„Máme podezření, že loď se podílela na vážném poškození optického kabelu v Baltském moři mezi Lotyšskem a Švédskem,“ uvedly norské bezpečnostní složky v prohlášení. „Policie je nyní na palubě plavidla a provádí prohlídku,“ dodaly. Loď Silver Dania, vlastněná norským majitelem a plující pod norskou vlajkou, směřovala z Petrohradu do Murmansku v ruské arktické oblasti, uvedla policie.

„Neudělali jsme nic špatného,“ řekl AFP majitel plavidla. „Pluli jsme poblíž Gotlandu, ale nespustili jsme tam kotvu. Norské úřady nás přivedly do přístavu, aby vyloučily naše zapojení,“ dodal majitel a zakladatel společnosti Silver Sea Tormod Fossmark.

Policie upřesnila, že celá posádka je ruská a spolupracuje. „Plaví se pro nás už dlouho. Nedopustili se ničeho špatného,“ řekl Fossmark a dodal, že si je tím „jistý na sto procent“.

Předchozí poškození kabelů v Baltském moři

Naposledy minulý víkend úřady okolních zemí oznámily, že byl poškozen kabel vedoucí mezi lotyšským přístavem Ventspils a švédským ostrovem Gotland. Švédská pobřežní stráž kvůli tomu zadržela bulharskou loď Vezhen. Její vlastník, společnost Navibulgar, připustil, že by plavidlo mohlo být za poškozením kabelu, ale odmítla jakýkoli úmysl.

Předtím byly 25. prosince v Baltském moři poškozeny dva kabely. Finské úřady pojaly podezření, že kabely poškodila záměrně kotvou loď Eagle S, která je patrně součástí ruské stínové flotily. Tu Rusko využívá neoficiálně, aby obešlo sankce a mohlo vyvážet například svou ropu.

Od roku 2023 byla poškozena desítka kabelů v oblasti, což se dotklo Estonska, Finska, Švédska, Německa a Litvy. Severoatlantická aliance koncem prosince posílila svou přítomnost v Baltském moři.

Poslední incident zapadá do atmosféry napětí mezi Ruskem a západními zeměmi po plnohodnotném vpádu Ruska na Ukrajinu v únoru 2022, poznamenala AFP. Podle odborníků i mnoha politiků je poškozování podmořské komunikační a energetické infrastruktury součástí hybridní války, kterou vede Rusko proti západním zemím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...