Nevěřím vám, řekla novinářka na konferenci s vězněným Pratasevičem. Jiní na jeho podporu ze sálu odešli

Nahrávám video

Úředníci Lukašenkova režimu v pondělí přivedli před zahraniční, opoziční i státní běloruské novináře vězněného Ramana Prataseviče. Na kamery několikrát zopakoval, že mu nic není, kromě redaktorů státních médií mu tato slova ale nikdo nevěřil. Přímo na konferenci mu to řekla novinářka z nezávislé běloruské zpravodajské agentury, reportéři z BBC a někteří diplomaté odešli, protože nechtěli být součástí „konference s rukojmím“. Význam této nečekané akce, reakci reportérů i osud vězněného novináře se snaží rozklíčovat pořad Newsroom ČT24.

Od pondělní tiskové konference v běloruském Minsku novináři nevěděli, co čekat. Pozvání na ni dostali i ti reportéři, kterým ministerstvo zahraničí před časem neprodloužilo nebo odebralo akreditaci. Teď najednou obdrželi krátkodobé oprávnění vykonávat novinářskou činnost. Cedulka se jménem novináře Ramana Prataseviče, kterého režim vězní od druhé poloviny května, se na stolku mezi mluvčími konference objevila jen pár vteřin před začátkem. Pro všechny to bylo překvapení.

„Když ho přivedli, všichni byli šokovaní. Málokdo čekal, že by mohli na konferenci s novináři přivézt vězně. Zdálo se mi, že kolegové, kteří nepracují pro státní média, jsou šokovaní a napjatí, protože situace byla neobvyklá a vy nevíte, jak se zachovat,“ popisuje první pocity novinářka z nestátní zpravodajské agentury BelaPAN Tatjana Korovenkova.

„Všichni byli pobouřeni, protože to vlastně byla tisková konference s rukojmím,“ říká zase Olga Chvoinová z Běloruské novinářské asociace.

„Držte se a přežijte to“

Reportéři z britské BBC po příchodu Prataseviče tiskovou konferenci opustili, podle nich byl totiž vězněný novinář na akci proti své vůli. Odešli také někteří zahraniční diplomaté. Těm, kdo zůstali, Pratasevič oznámil, že „se cítí skvěle, nemá žádné stížnosti, nikdo ho nebil a ani prstem se nedotkl“.

Za absurdní má tato tvrzení také český novinář Pavel Vondra z Českého rozhlasu, který případ sleduje z Česka. „Není možné, aby člověk, který byl na seznamu hledaných teroristů, se ocitl ve vězení a nikdo se ho tam ani prstem nedotkl. Víme, že se děje v běloruských věznicích i lidem, kteří vůbec nebyli obviňováni z terorismu a zatkli je jenom jako účastníky demonstrace nebo dokonce jako kolemjdoucí. Ti jsou brutálně mláceni,“ říká.

To, že mu nevěří, řekla Pratasevičovi přímo na konferenci novinářka Tatjana Korovenkova. „Držte se a přežijte to,“ dodala po slovech, kterými mu vyjádřila soucit. Od zahraničních a běloruských opozičních novinářů si vysloužila obdiv. Tímto krokem totiž sama riskuje svou práci, svobodu i zdraví.

„Myslím, že jsem se zachovala správně. Chápu, že to jde za hranice novinářské etiky, ale zdá se mi, že v konkrétní situaci je mnohem důležitější lidská etika. On totiž během konference řekl, že mu ukazují přehledy z kanálů na Telegramu, kde ho lidé označují za zrádce. Proto doufám, že pro něj bylo důležité slyšet, že ne všichni si myslí, že je zrádce. Že s ním soucítí a obávají se o něj obyčejní Bělorusové i kolegové novináři,“ vysvětluje zpětně novinářka svůj výstup.

Vzkaz Evropě

Prataseviče zadržely úřady 23. května, když přiměly letadlo prolétající běloruským vzdušným prostorem nouzově přistát v Minsku. Před Lukašenkovým režimem se novinář ukrýval v exilu, působil především na takzvaných kanálech na sociální síti Telegram. Právě tam se loni objevovaly informace o demonstracích proti výsledkům prezidentských voleb.

Způsob zadržení novináře způsobilo v Evropě skandál, Unie proto mluví o přísnějších sankcích vůči Bělorusku. To je podle novinářů také důvod, proč Pratasevič vystoupil před médii. „Vláda tento případ využívá k informování za hranice Běloruska, aby přesvědčili všechny politiky a lidi, kteří nežijí v Bělorusku, že se vlastně nic hrozného nestalo,“ domnívá se Chvoinová z Běloruské novinářské asociace.

„Byla to čistě propagandistická akce. Šlo podle mě o to přesvědčit světovou i domácí veřejnost, že Pratasevič činí upřímné pokání a že lituje chyb, jak tvrdí,“ doplňuje Pavel Vondra z Českého rozhlasu.

Po skončení konference mohli rozhovor s Pratasevičem natočit pouze běloruská a ruská státní média. Ostatní účastníky k vězni nepustili.

Záběry z tiskové konference a reakce na ni uvidíte v reportáži v pořadu Newsroom ČT24. Začíná v neděli ve 22:10. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...