Nevěřím vám, řekla novinářka na konferenci s vězněným Pratasevičem. Jiní na jeho podporu ze sálu odešli

Nahrávám video
Newsroom ČT24: Běloruský novinář Pratasevič se objevil poprvé od svého uvěznění před novináři
Zdroj: ČT24

Úředníci Lukašenkova režimu v pondělí přivedli před zahraniční, opoziční i státní běloruské novináře vězněného Ramana Prataseviče. Na kamery několikrát zopakoval, že mu nic není, kromě redaktorů státních médií mu tato slova ale nikdo nevěřil. Přímo na konferenci mu to řekla novinářka z nezávislé běloruské zpravodajské agentury, reportéři z BBC a někteří diplomaté odešli, protože nechtěli být součástí „konference s rukojmím“. Význam této nečekané akce, reakci reportérů i osud vězněného novináře se snaží rozklíčovat pořad Newsroom ČT24.

Od pondělní tiskové konference v běloruském Minsku novináři nevěděli, co čekat. Pozvání na ni dostali i ti reportéři, kterým ministerstvo zahraničí před časem neprodloužilo nebo odebralo akreditaci. Teď najednou obdrželi krátkodobé oprávnění vykonávat novinářskou činnost. Cedulka se jménem novináře Ramana Prataseviče, kterého režim vězní od druhé poloviny května, se na stolku mezi mluvčími konference objevila jen pár vteřin před začátkem. Pro všechny to bylo překvapení.

„Když ho přivedli, všichni byli šokovaní. Málokdo čekal, že by mohli na konferenci s novináři přivézt vězně. Zdálo se mi, že kolegové, kteří nepracují pro státní média, jsou šokovaní a napjatí, protože situace byla neobvyklá a vy nevíte, jak se zachovat,“ popisuje první pocity novinářka z nestátní zpravodajské agentury BelaPAN Tatjana Korovenkova.

„Všichni byli pobouřeni, protože to vlastně byla tisková konference s rukojmím,“ říká zase Olga Chvoinová z Běloruské novinářské asociace.

„Držte se a přežijte to“

Reportéři z britské BBC po příchodu Prataseviče tiskovou konferenci opustili, podle nich byl totiž vězněný novinář na akci proti své vůli. Odešli také někteří zahraniční diplomaté. Těm, kdo zůstali, Pratasevič oznámil, že „se cítí skvěle, nemá žádné stížnosti, nikdo ho nebil a ani prstem se nedotkl“.

Za absurdní má tato tvrzení také český novinář Pavel Vondra z Českého rozhlasu, který případ sleduje z Česka. „Není možné, aby člověk, který byl na seznamu hledaných teroristů, se ocitl ve vězení a nikdo se ho tam ani prstem nedotkl. Víme, že se děje v běloruských věznicích i lidem, kteří vůbec nebyli obviňováni z terorismu a zatkli je jenom jako účastníky demonstrace nebo dokonce jako kolemjdoucí. Ti jsou brutálně mláceni,“ říká.

To, že mu nevěří, řekla Pratasevičovi přímo na konferenci novinářka Tatjana Korovenkova. „Držte se a přežijte to,“ dodala po slovech, kterými mu vyjádřila soucit. Od zahraničních a běloruských opozičních novinářů si vysloužila obdiv. Tímto krokem totiž sama riskuje svou práci, svobodu i zdraví.

„Myslím, že jsem se zachovala správně. Chápu, že to jde za hranice novinářské etiky, ale zdá se mi, že v konkrétní situaci je mnohem důležitější lidská etika. On totiž během konference řekl, že mu ukazují přehledy z kanálů na Telegramu, kde ho lidé označují za zrádce. Proto doufám, že pro něj bylo důležité slyšet, že ne všichni si myslí, že je zrádce. Že s ním soucítí a obávají se o něj obyčejní Bělorusové i kolegové novináři,“ vysvětluje zpětně novinářka svůj výstup.

Vzkaz Evropě

Prataseviče zadržely úřady 23. května, když přiměly letadlo prolétající běloruským vzdušným prostorem nouzově přistát v Minsku. Před Lukašenkovým režimem se novinář ukrýval v exilu, působil především na takzvaných kanálech na sociální síti Telegram. Právě tam se loni objevovaly informace o demonstracích proti výsledkům prezidentských voleb.

Způsob zadržení novináře způsobilo v Evropě skandál, Unie proto mluví o přísnějších sankcích vůči Bělorusku. To je podle novinářů také důvod, proč Pratasevič vystoupil před médii. „Vláda tento případ využívá k informování za hranice Běloruska, aby přesvědčili všechny politiky a lidi, kteří nežijí v Bělorusku, že se vlastně nic hrozného nestalo,“ domnívá se Chvoinová z Běloruské novinářské asociace.

„Byla to čistě propagandistická akce. Šlo podle mě o to přesvědčit světovou i domácí veřejnost, že Pratasevič činí upřímné pokání a že lituje chyb, jak tvrdí,“ doplňuje Pavel Vondra z Českého rozhlasu.

Po skončení konference mohli rozhovor s Pratasevičem natočit pouze běloruská a ruská státní média. Ostatní účastníky k vězni nepustili.

Záběry z tiskové konference a reakce na ni uvidíte v reportáži v pořadu Newsroom ČT24. Začíná v neděli ve 22:10. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už druhý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 57 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 10 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 14 hhodinami
Načítání...