Nepřímá jednání s Izraelem považuje Hamás zatím za pozitivní

Pondělní nepřímé rozhovory s Izraelem byly pozitivní a budou pokračovat i v úterý, sdělil agentuře AFP vysoký představitel teroristického hnutí Hamás. V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se vedou jednání o návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí. Ve středu by se k rozhovorům měl připojit americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff či katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.

Al-Káhira News uvedla, že jednání v letovisku Šarm aš-Šajch budou v úterý pokračovat. Dříve informovala, že egyptští a katarští zprostředkovatelé s oběma stranami pracují na vytvoření mechanismu pro propuštění rukojmí držených v Gaze výměnou za propuštění Palestinců z izraelských věznic.

„Jednání včera (v pondělí) večer byla pozitivní, první část trvala čtyři hodiny,“ řekl představitel Hamásu. I podle něj by rozhovory měly pokračovat v úterý. Agentuře Reuters ve středu představitel Hamásu Fauzí Barhúm řekl, že organizace se snaží překonat překážky bránící dosažení dohody.

To, že jednání trvala čtyři hodiny, potvrdil i mluvčí katarského ministerstva zahraničí Madžíd Ansárí. Mluvčí nechtěl předjímat délku a výsledek jednání v Egyptě. „Nemám pochyby, že toto kolo jednání je procesem, do kterého se všechny strany zapojily se silným odhodláním dosáhnout shody, ale ke zvážení je mnoho detailů,“ dodal mluvčí.

Předmětem jednání v Egyptě je dvacetibodový mírový plán, který prezident Trump představil 29. září po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jenž ten samý den uvedl, že plán podporuje. Hamás posléze s plánem rovněž souhlasil, ale jen částečně.

S propuštěním rukojmí Hamás souhlasil, tvrdí však, že je nutné dojednat technické provedení výměny za propuštěné palestinské vězně. Palestinské hnutí rovněž žádá po prezidentu Trumpovi skutečné záruky, uvedl hlavní vyjednavač Hamásu Chalíl Hajja pro egyptskou stanici Al-Káhira. „Nemáme v okupanta (Izrael) důvěru,“ cituje agentura AFP Hajju, podle něhož Jeruzalém porušil dvě předešlá příměří v současné válce. Hamás proto od Trumpa žádá záruky, že válka skončí „jednou provždy“.

Jednání zřejmě zaberou několik dní

Trumpův návrh, který byl zveřejněn minulý týden, počítá s předáním všech rukojmí a zastavení bojů. Podle návrhu by se Pásmo Gazy mělo stát demilitarizovanou oblastí, což předpokládá, že se Hamás vzdá svých zbraní. Na blíže neurčenou dobu by v Pásmu Gazy měla vládnout technokratická palestinská vláda pod mezinárodní kontrolou. Plán počítá také s vytvořením stabilizačních jednotek, které by převzaly bezpečnostní dohled nad palestinským územím.

Nynější rozhovory začaly v předvečer druhého výročí teroristického útoku Hamásu na jihu Izraele, který stál na počátku nynější války v Pásmu Gazy. Palestinský zdroj blízký vedení Hamásu podle AFP řekl, že jednání mohou trvat několik dnů.

Ve středu by se k jednáním měl připojit americký zvláštní vyslanec Witkoff, řekl v úterý egyptský ministr zahraničí Badr Abdal Atí. Dodal, že s Witkoffem mluvil po telefonu o jednáních a návrhu Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy. Atí také hovořil s Witkoffem o možnosti, že by Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci na základě Trumpova plánu, a o vzniku stabilizačních jednotek, které by působily v Pásmu Gazy „na ochranu Palestinců a pro bezpečnost izraelské strany“.

Spolu s Witkoffem má přijet i Trumpův zeť Jared Kushner, který se za Trumpova prvního mandátu v roli poradce spolupodílel na vyjednávání takzvaných Abrahámovských dohod. Ty normalizovaly vztahy mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi.

K jednáním se ve středu připojí také katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, uvedl mluvčí katarského ministerstva zahraničí Madžíd Ansárí na síti X a dodal, že jeho účast přichází v kritické fázi rozhovorů. Agentura AFP uvedla, že do Egypta ve středu přicestuje i šéf turecké zpravodajské služby MIT Ibrahim Kalin.

Trump v pondělí novinářům v Bílém domě řekl, že si je dost jistý, že dohoda o míru je možná. „Myslím, že Hamás souhlasí s věcmi, které jsou velmi důležité... Myslím, že budeme mít dohodu,“ uvedl Trump.

Izraelské útoky v Gaze pokračují

Trump v neděli vyzval Izrael, aby přestal s bombardováním Pásma Gazy, zatímco probíhají jednání o jeho mírovém plánu. Izrael ovšem podle svědectví Palestinců a místních nemocnic s útoky nepřestal a ty si od neděle již vyžádaly další desítky mrtvých, uvádí agentura AP.

Izrael před čtyřmi týdny zahájil ofenzivu do města Gaza, která podle něj cílí na osvobození zbývajících osmačtyřiceti rukojmí zajatých při teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Právě po tomto útoku, který si vyžádal okolo 1200 obětí, zahájila izraelská vláda invazi do Pásma Gazy, která trvá již dva roky. Při ní Izrael podle Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví připravil o život přes 67 tisíc lidí, přičemž velkou část představují ženy a děti.

Téměř polovinu populace Gazy představují děti
Zdroj: REUTERS/Mohammed Salem/File Photo

Ve městě Gaza zůstávají podle BBC stovky tisíc civilistů, kterým se nepodařilo uprchnout. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac se přitom vyjádřil, že ti, kteří ve městě během izraelské ofenzivy zůstávají, jsou „teroristé a podporovatelé terorismu,“ uvádí britská stanice.

Nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území přitom ve své zprávě v polovině září dospěla k závěru, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu a premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a bývalý ministr obrany Jo'av Galant k ní podněcovali, uvedla agentura AFP.

Konec vyjednávání v Kataru

Donedávna patřil mezi hlavní vyjednávací uzly mezi Izraelem a Hamásem také Katar. V této arabské monarchii se opakovaně scházeli vyjednavači, aby usilovali o dosažení míru v Gaze. Izrael ovšem 9. září 2025 provedl přímo v Kataru letecký úder na politické vedení a vyjednávací tým Hamásu.

Katar po útoku na obytný objekt ve svém hlavním městě rychle obvinil Izrael z „bezohledného“ chování a porušení mezinárodního práva, píše BBC.

Jednání o novém mírovém plánu prezidenta Trumpa se vedou v Egyptě, vyjednávací tým z Kataru je i přesto součástí rozhovorů jako prostředník spolu se zprostředkovateli z Egypta a Spojených států. Vyjednávání Hamásu v Egyptě zároveň vede Chalíl Hajja, jeden z přeživších útoku v Dauhá, píše Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...