Ruský vládce Vladimir Putin jednal v Kremlu s americkým zmocněncem Stevem Witkoffem a zetěm prezidenta USA Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem o rusko-ukrajinské válce. Po téměř pěti hodinách debata skončila bez výsledku. Rusko dosud odmítlo všechny návrhy a pokračuje v agresi proti Ukrajině, kde pomalu zabírá další území a ostřeluje cíle po celé zemi.
Podle Ušakova dosud nebylo nalezeno řešení ohledně otázky území, americká strana ale Rusům předložila svoje návrhy. Rusové okupují asi pětinu Ukrajiny a říkají, že chtějí zabrat větší část. Jejich celkovým cílem je získat kontrolu nad celou zemí.
Ušakov podotkl, že rusko-americká schůzka byla produktivní a konstruktivní, ale pro zastavení bojů na Ukrajině je ještě třeba odvést hodně práce. Kontakty mezi Moskvou a Washingtonem dle něj pokračují. Obě strany se dohodly, že obsah úterního jednání nezveřejní s ohledem na jeho důvěrnou povahu, dodal.
Debaty se dle Ušakova týkaly i ekonomické spolupráce mezi Ruskem a Spojenými státy. „Diskutovalo se o enormních perspektivách pro budoucí hospodářskou spolupráci obou zemí,“ prohlásil Ušakov. Agentura DPA připomíná, že Moskva má zájem především na zrušení amerických sankcí, které dusí ruskou ekonomiku.
Rusko nyní požaduje, aby mu připadl celý Donbas na východě Ukrajiny, ačkoliv celý tento region nekontroluje. Kyjev takový požadavek odmítá. Požadavek Kremlu je v rozporu s mezinárodním právem.
Putinův vyslanec Kirill Dmitrijev, který se jednání rovněž zúčastnil, podle agentury Reuters označil rozhovory za produktivní. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ještě před zahájením rozhovorů řekl, že budou „trvat tak dlouho, jak bude třeba“. Jednání začalo se zhruba tříhodinovým zpožděním oproti plánu okolo 19:40 moskevského času (17:40 SEČ) za přítomnosti médií, kdy si Putin s Witkoffem vyměnili zdvořilostní fráze.
Witkoffa na jednání doprovázel poradce a zeť šéfa Bílého domu Donalda Trumpa Jared Kushner, po Putinově boku v úvodu jednání seděli poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov a Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic (RFPI) a v současnosti předním Putinovým vyjednávačem pro Ukrajinu. Zahraniční tiskové agentury si všímají, že se jednalo s pomocí tlumočníků na obou stranách.
Usmívající se Putin řekl Witkoffovi, že „ho rád vidí“, a zeptal se ho, jak se mu líbila úterní procházka po hlavním městě. Witkoff odvětil, že Moskva je nádherná. Jednání poté pokračovalo za zavřenými dveřmi. Zatímco Witkoff je v Rusku u Putina letos již pošesté, pro Kushnera šlo o první schůzku se šéfem Kremlu, poznamenala agentura DPA.
Šéf Kremlu, na jehož příkaz Rusko vede už čtvrtým rokem útočnou válku proti sousední zemi, před zahájením schůzky zároveň prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu válčit s Evropou, ale pokud by válku zahájila Evropa, jeho země je prý připravena bojovat. Ruské drony a rakety již několikrát dopadly na území členských států EU a NATO. Rusko proti nim také provádí řadu hybridních operací, například žhářské útoky, poškozování podmořské infrastruktury nebo kybernetické kampaně.
Putin také prohlásil, že jeho země rozšíří útoky proti ukrajinským přístavům v reakci na údery na lodě ruské stínové flotily v Černém moři. Stínová flotila sestává z lodí, které porušují mezinárodní sankce a vyvážejí ruskou ropu.
Americký plán
Putin dále tvrdil, že Rusko v případě Ukrajiny postupuje „chirurgickým způsobem“. „Pokud s námi Evropa náhle zahájí válku, myslím, že to bude rychlé. Není to Ukrajina. V případě Ukrajiny jednáme chirurgicky, přesně. Není to válka v přímém, moderním smyslu slova,“ prohlásil šéf Kremlu. Podle TASS také řekl, že pokud by Evropa napadla Rusko, mohla by nastat situace, kdy by Moskva „neměla s kým vyjednávat“. Slova o chirurgickém postupu Moskvy jsou v přímém rozporu se zprávami z napadené země, kde se denně stávají terči útoků invazních sil civilní či infrastrukturní objekty – včetně škol či nemocnic.
Putin už druhý den po sobě činí prohlášení, která demonstrují, že neplánuje válku ukončit, reagoval ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Včera (v pondělí) řekl, že je připraven bojovat celou zimu. Nyní vyhrožuje námořním přístavům a svobodné plavbě,“ komentoval Sybiha na síti X vyjádření šéfa Kremlu. „Rusko musí ukončit krveprolití, které začalo. Pokud se tak nestane a Putin znovu plivne světu do tváře, musí to mít následky,“ dodal s tím, že je čas donutit „zdroj války v Moskvě, aby ji ukončil“.
Putin mluvil s novináři krátce před tím, než v Kremlu zahájil jednání s Witkoffem, který ho má dle ruských agentur informovat o amerických návrzích ohledně ukončení ruské války proti Ukrajině, které zástupci USA už projednali s ukrajinskými představiteli.
Spojené státy nejprve po konzultacích s ruskými činiteli zveřejnily minulý měsíc plán ukončení bojů, který počítal s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Následně o úpravách dokumentu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí. Po těchto rozhovorech podle amerického prezidenta Donalda Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných změn. V neděli pak o něm dále jednali na Floridě Ukrajinci s Američany.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že návrh mírové dohody ze Ženevy byl po následných rozhovorech mezi americkými a ukrajinskými vyjednávači na Floridě „dále vylepšen“.
Putin v úterý evropské země obvinil ze snahy celý mírový proces zablokovat. Evropané předkládají požadavky, které jsou pro Rusko absolutně nepřijatelné, prohlásil šéf Kremlu. „Nemají žádnou mírovou agendu, jsou na straně války,“ tvrdil Putin, který dále mimo jiné obvinil evropské představitele z toho, že podle něj brání Trumpovi v dosažení míru. Ukrajina ruské vojenské agresi čelí i s pomocí řady evropských zemí, které jí poskytují mimo jiné vojenské vybavení. Ukrajinci ovšem disponují i americkými zbraněmi.
Zelenskyj navštívil Irsko
Nyní je více než kdy jindy šance ukončit válku, uvedl při úterní návštěvě Irska Zelenskyj. Nastal podle něj čas, aby Ukrajina získala zmrazená ruská aktiva a mohla je využít na svou obranu a obnovu. Na svou první návštěvu Irska zavítal ukrajinský státník ve stejný den, kdy americká delegace jedná v Rusku s Putinem. Zelenskyj podle agentur Reuters a AFP uvedl, že očekává zprávy od zástupců Spojených států ihned po skončení jednání.
„Musíme válku zastavit tak, aby se Rusko za rok nevrátilo se třetí invazí,“ apeloval Zelenskyj po setkání s irským premiérem Micheálem Martinem. Podle ukrajinského prezidenta jsou v současných mírových rozhovorech nejdůležitější otázky území, bezpečnostních záruk a ruských aktiv. Na adresu Irska uvedl, že je to sice neutrální země, ale není lhostejná vůči Ukrajině.
Martin po jednání přislíbil Kyjevu pokračování irské pomoci, a to i při prezidentství Rady EU, které ostrovní stát převezme v druhé polovině roku 2026. Irská televize RTÉ informovala, že Martin představil plán na poskytnutí dalších 125 milionů eur (přibližně tří miliard korun) na nesmrtící vojenskou pomoc Ukrajině. Hodnota irské pomoci pro napadenou zemi se tak v letošním roce zvýší na 200 milionů eur (přibližně pět miliard korun).
