Nemůžeme vidět jen ty scénáře, které chceme, komentuje Havlíček situaci Ukrajiny. Musíme být akceschopnější, míní Vystrčil

Nahrávám video

Ekonomická a vojenská podpora Ukrajiny je nezbytná, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Havlíček si ale stojí za tím, že by se mělo připravovat i na možnost, že bude Ukrajina nucena kvůli chybějícím zdrojům přistoupit na ústupky. Pomalé dodávky munice Ukrajině od Evropské unie mohou podle Vystrčila souviset s ambicí některých unijních politiků vyrábět tyto systémy v evropských zemích a posilovat tím svou ekonomiku.

Francie v pondělí hostila summit o podpoře Ukrajiny, jehož velkým tématem byla i potřeba urychleně nakoupit, vyrobit nebo jinak pro Ukrajinu sehnat zbraně a především munici pro dělostřelectvo. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj na summitu řekl, že jeho země zatím obdržela pouze 30 procent z milionu kusů dělostřelecké munice, které jí loni slíbila Evropská unie. Česká republika navrhla iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu ve třetích zemích, na které chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) participovat až patnáct států.

Důvodů, proč Evropa vyzbrojuje tak pomalu, je podle Vystrčila nejspíše více. Jedním z nich prý je, že se musí shodnout všechny státy, což není úplně jednoduché a hledání konsensu proces zpomaluje. „Další možností je, že je tady snaha některých zemí, aby munice byla zejména z Evropy, od výrobců z EU,“ podotkl. Jako třetí možný důvod pomalé podpory vidí jistou únavu z dlouhé války. „Myslím si, že je nutné, abychom byli akceschopnější,“ shrnul.

„Při každém rozhodování hraje roli i to, co to bude znamenat pro nás,“ podotkl. Velký problém je podle něj snaha některých vyvolat dojem, že bude dobré, když nebudeme dělat nic. „V daný okamžik to tak možná může být, ale z dlouhodobého hlediska to je nesmírně nebezpečné.“

Podle Havlíčka je faktem, že mnozí v Evropské unii hledí na své vlastní zájmy. Připomněl rovněž míru únavy zemí a jejich občanů a docházející zásoby vojenského materiálu. „Nesmíme nevidět rovněž to, že Evropa honí mnoho zajíců,“ dodal. Jedním z těchto „zajíců“ má být ochrana klimatu a změny v energetice, které během války na Ukrajině Evropu dohání ekonomicky. „Pak ty peníze logicky někde budou chybět,“ řekl.

Havlíček také hájil Evropu, že se jí i přes nesrovnatelně vetší ekonomickou sílu, než má Rusko, nedaří vyrábět dostatek munice. „Ne na všechno se dá připravit,“ řekl a odkázal na pandemii covidu-19.

Shoda na podpoře Ukrajiny

Vystrčil připomněl, že agresorem ve válce je Rusko, zatímco Ukrajina odráží pokus zmocnit se jejího území. „Pokud v nějakém okamžiku přestaneme podporovat někoho, kdo byl takto postižen, nemůžeme očekávat, že bude někdo brát vážně, že hájíme nějaké hodnoty a mezinárodní právo,“ uvedl. Připomněl slova ruského vládce Vladimira Putina z 1. ledna 2024, že největším nepřítelem Ruska není Ukrajina, ale právě Západ včetně Česka.

Havlíček s ním souhlasí. „Jsme přesvědčeni, že se musí Ukrajina podporovat, ekonomicky, vojensky,“ prohlásil za hnutí ANO. Připomněl, že ANO podpořilo vládu ve většině rozhodnutí týkajících se války, včetně ubytování ukrajinských uprchlíků v Česku. Podle něj je ale třeba i jednat o ukončení války jinými způsoby.

„Nemůžeme vidět jenom ty scénáře, které všichni chceme a všichni bychom si je přáli,“ řekl. Rusko by podle něj mělo odejít z celé Ukrajiny, ale je otázkou, zda se toho podaří docílit. Jako velkou slabinu vidí nedostatek lidských sil v řadách ukrajinské armády. Měla by proto existovat iniciativa připravit se na ukončení války i za méně než ideálních podmínek, řekl.

Vystrčil reagoval slovy, že dle jeho názoru nad tím, jak válku ukončit a přimět Rusko zastavit své snahy o dobytí území souseda, si lámou hlavu ti nejlepší světoví experti. Podotkl ale, že s takovými plány nebudou vystupovat v televizi a nebudou o nich předem informovat.

Projev Roberta Fica

Oba politici dále reagovali na slova slovenského premiéra Roberta Fica, který v nedávném projevu k výročí války mimo jiné svalil vinu za začátek války na Ukrajince nebo na rozšiřování NATO, což jsou časté Putinovy argumenty.

Vystrčil si není jistý, zda Fico svým slovům skutečně věří, nebo je jen říkal pro své slovenské voliče. Prohlásil ale, že Fico podle něj přesně váží to, co a kdy řekne, aby to mělo co největší účinek. Pro Havlíčka je důležitější více než Ficova slova to, že několikrát Ukrajinu hmotně i politicky podpořil.

Havlíček i Vystrčil také shodně odmítli Ficovu zmínku o údajných plánech na nasazení vojáků NATO na Ukrajině. „Nic jsem o takovém plánování neslyšel,“ řekl Vystrčil. Podle něj se na žádném z jednání, kterých se účastnil, s takovou věcí nepočítalo. „Nevím, jak na to Robert Fico přišel,“ dodal. Nepřichází to v úvahu, pokud Rusko nezaútočí na některou členskou zemi NATO.

„Je to naprosté tabu, o tom bychom neměli diskutovat ani minutu. Myslím, že to je tabu pro většinu rozumných politiků v Evropě,“ prohlásil Havlíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 25 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...