Německý ústavní soud zrušil zmrazení nájmů v Berlíně. Radnice neměla právo o tom rozhodovat

Německý ústavní soud zrušil zákon, který v hlavním městě Berlíně zmrazil nájemné. Podle soudu jednotlivým spolkovým zemím a metropoli nepřísluší o výši nájemného rozhodovat, tuto pravomoc má totiž pouze parlament na celoněmecké úrovni. Nájemníkům v Berlíně nyní hrozí, že budou muset rozdíl mezi tržním a zastropovaným nájemným uhradit, informovala agentura DPA.

Koncem loňského února začal v Berlíně platit zákon, který na pět let zmrazil nájemné u zhruba 1,5 milionu bytů. Majítelé asi 300 tisíc bytů museli nájemné snížit na úroveň z června 2019. Od roku 2022 mohou ceny znovu stoupat, ale ročně nejvýše o 1,3 procenta.

Cílem kontroverzního opatření prosazeného levicovou koalicí na berlínské radnici bylo zastavit prudký růst nákladů na bydlení z posledních let, kvůli kterému se řada obyvatel z německého hlavního města vystěhovala.

Berlín byl prvním německým městem, které se rozhodlo takovýmto přímým způsobem regulovat ceny nájemného. Podporovatelé nový zákon oslavovali jako krok k větší spravedlnosti a prohlašovali jej za vzor pro celou zemi, zatímco odpůrci ho odsuzovali jako socialistické opatření. Žalobu k ústavnímu soudu podala konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) a svobodní demokraté (FDP).

Nájemníci zřejmě budou muset rozdíl doplatit

Verdikt soudu v Karlsruhe, který zákon označil za od počátku neplatný, pro nájemníky znamená, že budou „případně muset doplatit rozdíl mezi zastropovaným nájemným a činží uvedenou v nájemních smlouvách“, uvedla berlínská radnice.

Realitní skupina Vonovia již nicméně oznámila, že tento doplatek vymáhat nebude. Berlínský Senát v úterý zasedne, aby probral možnosti „sociálně snesitelného řešení“ nynější situace v oblasti bydlení.

Letos v únoru zveřejněný průzkum institutu Ifo ukázal, že zmrazení nájmů po roce platnosti sice snížilo jejich růst, ale zároveň omezilo nabídku nájemních bytů ve městě. Realitní sektor si stěžoval, že byl nucen snížit investice do výstavby nových bytů.

Seehofer: Receptem je stavba nových bytů

Německý svaz majitelů domů a pozemků označil rozhodnutí soudu za správné. „Dnes je dobrý den nejen pro politiku výstavby bytů a soukromé pronajímatele, ale také velmi dobrý den pro nájemníky,“ uvedl svaz. Verdikt přivítal i Spolkový svaz svobodných podnikatelů v nemovitostech a bydlení (BFW), který své členy zároveň vyzval, aby v otázce doplatků nájemného postupoval „sociálně zodpovědným způsobem“.

Podle německého svazu nájemníků jde o „hořký“ verdikt, který by měl nyní vést k řešení problému s bydlením na celoněmecké úrovni. „Jedná se o budíček poslancům na spolkové úrovni, aby konečně začali jednat a zastavili explozi nájmů v mnoha německých městech,“ uvedl předseda sdružení Lukas Siebenkotten.

„Zmrazení nájmů je historie,“ řekl spolkový ministr vnitra Horst Seehofer (CSU). „Je to dobře, neboť i z hlediska bytové výstavby šlo o zcela chybnou cestu. Způsobilo nejistotu na trzích s bydlením, zbrzdilo investice a nevytvořilo jediný nový byt,“ myslí si.

„Má zásada zní: stavět, stavět, stavět! Jen v roce 2020 bylo postaveno tři sta tisíc nových bytů, nejvíce v uplynulých dvaceti letech. To je a zůstane nejlepší ochrana nájemníků,“ dodal ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
před 23 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...