Německý parlament zamítl žádost opozice o hraniční kontroly s Českem. Vyloučené ale nejsou

Německý parlament zamítl návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který po spolkové vládě kancléře Olafa Scholze kvůli složité migrační situaci žádal obnovení kontrol na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Proti návrhu hlasovali vládní sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) a rovněž opoziční postkomunistická opozice. Scholz se však ve středu se zemskými premiéry dohodl na tom, že Německo bude moci zavádět kontroly podle migrační situace.

„Potřebujeme evropsky notifikované a situaci odpovídající kontroly na hranicích s Polskem, Českem a Švýcarskem,“ prohlásila v dopolední debatě poslankyně z CDU/CSU. „A proč to potřebujeme? Ne, že by konzervativní unie nevěděla, že schengenský prostor je velkým výdobytkem, který si zaslouží udržet, ale protože máme stejný názor jako Francie, a to, že situace je dramatická,“ uvedla o migračním vývoji. Dodala, že Francie od 1. května umožňuje kontroly na všech svých hranicích včetně těch s Německem.

Návrh na zavedení kontrol s Českem, Polskem a Švýcarskem předložila parlamentu unie CDU/CSU v úterý. „Ano, bohužel, pohraniční kontroly musí být, pokud problém nedostaneme pod kontrolu jiným způsobem,“ řekl k tomu šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) a lídr opozice Friedrich Merz. 

Kontroly vyloučené nejsou

Ač návrh poslanci odmítli, kontroly na hranicích s Českem, Polskem a dalšími německými sousedy vyloučené nejsou. Kancléř Scholz se totiž na středeční konferenci se zemskými premiéry dohodl, že Německo může podle migrační situace zavádět dočasné kontroly na hranicích se svými sousedy po vzoru těch, které od roku 2015 provádí na pomezí s Rakouskem.

Saský ministr pro spolkové záležitosti a šéf úřadu saské regionální vlády Oliver Schenk k tomu již řekl, že v této věci očekává rychlou debatu se spolkovou ministryní vnitra Nancy Faeserovou. Saský ministr vnitra společně s braniborským kolegou chtějí obnovit ostrahu na pomezí s Českem a Polskem. 

Šéf německých policejních odborů GdP Andreas Rosskopf v rozhovoru s novinami vydavatelského domu Mediengruppe Bayern prohlásil, že rozšíření hraničních kontrol o Polsko a Česko není dlouhodobě udržitelné, neboť by to neúměrně zatížilo spolkovou policii.

„Možné rozšíření stacionárních hraničních kontrol na Česko a Polsko by znamenalo stovky kilometrů dalšího prostoru pro nasazení a bylo by proveditelné jen velmi krátkou dobu a pouze na jednotlivých velkých dálničních přechodech,“ řekl Rosskopf. To podle něj vyplývá ze zkušeností z kontrol na německo-rakouském pomezí. Dodal, že spolková policie navíc nemá technické možnosti plošně působit na hranicích.

Rakušan obnovení kontrol nepředpokládá

„Nepředpokládám, že by Německo k takovému opatření sáhlo,“ uvedl český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). S německou stranou je průběžně v kontaktu, telefonovat si bude během čtvrtka nebo v pátek se spolkovou ministryní vnitra Nancy Faeserovou. Podle informací českého ministerstva vnitra je tranzitní nelegální migrace na podobných hodnotách jako v minulých letech. Z německé strany Česko nemá informace o žádných problémech, poznamenal.  

Někteří migranti přicházejí do Německa přes Polsko a Česko, aby se vyhnuli kontrolám na německo-rakouské hranici. Český ministerský předseda Petr Fiala (ODS) na úterním jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem prohlásil, že Česko udělalo hodně, aby migrační trasu přes své území přerušilo. Söder k tomu řekl, že Česko chrání své hranice dostatečně kvalitně, proto Bavorsko zavedení ostrahy na pomezí s Českem nepožaduje.

Za první čtvrtletí letošního roku zajistili policisté podle zprávy zveřejněné na stránkách ministerstva vnitra 2658 běženců, kteří byli v Česku nelegálně. Oproti stejnému období loni jejich počet stoupl o pětatřicet procent. Při migraci přes vnější schengenskou hranici zadržela policie 108 lidí, ostatní ve vnitrozemí a na mezinárodních letištích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 57 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...