Německá CDU si zvolila nového předsedu. Merz ji chce vrátit ke konzervativním kořenům

Nahrávám video

Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na sobotním digitálním sjezdu zvolila předsedou Friedricha Merze. Straníci si ho již v prosinci vybrali v referendu, vůli členské základny nyní delegáti formálně potvrdili. Merz chce stranu vrátit k jejím konzervativnějším kořenům, což je změna oproti středové linii vytyčené bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou, která opustila politiku.

Merz nyní chce stranu sjednotit, vyvést ji z vnitřní krize po loňské porážce v parlamentních volbách a najít nový směr, který strana po politickém odchodu své kancléřky Angely Merkelové hledá. To vše v projevu přislíbil.

„Pokud se budeme hádat a vysílat protichůdné signály, tak se nám to nepodaří,“ zdůraznil Merz. „Pokud budeme otevření zajímavým diskuzím a pokud budeme jednotní, tak může být v naší porážce nový začátek,“ uvedl.

V loňských zářijových parlamentních volbách skončila CDU spolu se svou sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU) s 24,1 procenta hlasů druhá s nejhorším výsledkem v historii spolkové republiky. „To, co se loni stalo, to už se nesmí a nebude opakovat,“ řekl Merz.

Podle výsledků, které oznámil generální tajemník strany Paul Ziemiak, hlasovalo 983 delegátů, platných hlasů bylo 967 a pro Merze jich bylo 915. „Volbu přijímám,“ řekl po vyhlášení výsledku Merz, který neskrýval dojetí.

Jak dostat CDU znovu do čela

CDU má nyní podle Merze před sebou tři klíčové úkoly. „Musíme být silnou opozicí. Chceme vyhrát regionální volby ve spolkových zemích. A být jen opozicí nestačí, chceme také nabízet odpovědi a řešení,“ uvedl.

Merz zdůraznil, že CDU společně s CSU budou kontrolovat kancléře Olafa Scholze a jeho vládu, kterou vedle jeho sociálních demokratů (SPD) tvoří ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP). Scholzovi v projevu mimo jiné vyčetl to, že podle něj nedostatečně bojuje s vysokou inflací a s růstem cen energií. „Lidé mají strach o své úspory, ale kancléř na jejich obavy nedal ještě žádnou odpověď,“ řekl nový předseda.

Merz se rovněž ostře vymezil proti politickému extremismu. „Stojíme proti každé formě radikalismu a je jedno, zda je zprava, nebo zleva,“ řekl. Jako radikální strany unie CDU/CSU chápe postkomunistickou Levici a protiimigrační Alternativu pro Německo, která bývá označována jako populistická až krajně pravicová.

Věčný konkurent Merkelové

Odchod Merkelové se ve straně projevil spory o hledání směru, kterým se vydat. Dosavadní předseda Armin Laschet, který se hlásil k odkazu bývalé kancléřky, v loňských parlamentních volbách neuspěl a funkci dal k dispozici.

Merz, který je německými médii vnímán jako věčný konkurent Merkelové, se do předsednické funkce dostal na třetí pokus. O křeslo šéfa strany usiloval v roce 2018, kdy Merkelová úřad předala Annegret Krampové-Karrenbauerové, a neuspěl ani loni v lednu, kdy ho porazil Laschet.

V prosinci už Merz vyhrál drtivě. Získal 62,13 procent hlasů, což sám v děkovném projevu označil za působivé, a post předsedy tak obsadil již v prvním kole volby. S velkým odstupem za sebou nechal své konkurenty, kterými byli zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen a někdejší šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun.

Stranické referendum uspořádala CDU poprvé, běžně se volí na sjezdech, upozorňuje zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. Nyní tedy Merze mělo stvrdit celkových 1001 delegátů. Volební sjezd se měl původně konat v Hannoveru jako dvoudenní, kvůli pandemii nemoci covid-19 byl ale program zkrácen na jeden den a setkání změněno z prezenčního na on-line.

Z právních důvodů ještě delegáti musí svou elektronickou cestou zjištěnou vůli ještě vyjádřit korespondenčně, výsledek pak bude oznámen 31. ledna. Korespondenční potvrzení volby ale CDU považuje za formalitu. Kromě předsedy si strana určí také místopředsedy a další vedení.

Nový směr strany

„Podle velké části členské základny strana ztratila směr a morální kompas, dle některých z nich za vedení Angely Merkelové zamířila až příliš doleva,“ analyzuje Jonáš. S příchodem Friedricha Merze do funkce předsedy, by se mohla vrátit klasická podoba CDU s vyhraněnějšími pravicovými názory.

V roce 2009 Merz odešel z politiky a přešel do byznysové sféry. „Platí za ekonomického experta, to si členové se stranou spojují. Má podle nich hájit zájmy německého průmyslu,“ vysvětluje Jonáš.

Se sobotním potvrzením Merze se také finálně uzavírá éra Angely Merkelové. Předchozí dva předsedové strany byli vnímáni jako její následovníci, Merz jako protivník. Po potvrzení ve funkci naplánoval na sobotu večeři, na kterou pozval všechny bývalé předsedy strany. Angela Merkelová odmítla.

Rychlé střídání politiků ve funkci předsedy po jejím odchodu Jonáš vysvětluje tím, že je těžké spojovat jednotlivé názorové frakce členů, kteří jsou rozdělení od silně pravicových až po hluboký střed. Merzovo jasné konzervativní pravicové směřování tak s příchodem do funkce není tak jisté, jak se původně zdálo.

Narodil se 11. listopadu 1955.

V letech 1989 až 1994 byl poslancem Evropského parlamentu.

Následně 15 let do roku 2009 zastával funkci poslance Německého spolkového sněmu. Přičemž mezi lety 2000 až 2002 byl předsedou poslaneckého klubu CDU.

Dlouhodobě se profiloval jako ideologický protivník Angely Merkelové ve straně. Zatímco ona byla středovou političkou, Merz stál v konzervativní části spektra strany.

Friedrich Merz
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...