Němci volili nový parlament

V Německu se v šest hodin večer uzavřely volební místnosti. Voliči určili nové složení Spolkového sněmu a rozhodli, kdo povede zemi v příštích čtyřech letech. Průzkumy favorizovaly opoziční konzervativní koalici CDU/CSU.

Krátce po otevření volebních místností hlasoval ve škole na západě Berlína prezident Frank-Walter Steinmeier. „Bez voleb není demokracie... Volte s vědomím, že právě váš hlas může být ten rozhodující,“ řekl. Kancléř Olaf Scholz odvolil v braniborské metropoli Postupimi, kde žije a kde také kandiduje do Spolkového sněmu. Předák konzervativní opozice Friedrich Merz odevzdal svůj hlas ve svém bydlišti v Arnsbergu na západě země.

Kandidát Zelených na kancléře Robert Habeck využil možnosti korespondenčního hlasování a volil už před dvěma týdny. Šéf CSU a bavorský premiér Markus Söder hlasoval v neděli v Norimberku.

„Z toho, co jsme viděli, můžeme říci, že volební účast je poměrně vysoká,“ podotkl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Podle úřadů do 14:00 odevzdalo svůj hlas 52 procent voličů, v roce 2021 to bylo ve stejnou dobu 36,5 procenta.

„V Německu je ale volební účast tradičně vysoká. Před třemi lety hlasovalo přes sedmdesát procent oprávněných voličů. V posledních třiceti letech pod sedmdesát procent prakticky neklesla,“ přiblížil Polák.

Nahrávám video

Každý volič má dva hlasy. Prvním volí osobnosti, které kandidují v jednomandátových volebních obvodech, druhým strany. Po reformě volebního systému, který omezil počet poslanců na 630, zůstala v platnosti takzvaná základní mandátní klauzule. Na jejím základě se může do parlamentu dostat i strana, která nezískala pět procent hlasů, a to v případě, že pomocí prvního hlasu získala přímé mandáty alespoň ve třech obvodech.

Krátce po uzavření volebních místností budou zveřejněny první prognózy výsledků, které se budou postupně zpřesňovat. Ve 20:15 pak veřejnoprávní stanice ARD a ZDF odvysílají první povolební debatu představitelů parlamentních stran, která často naznačí, jakým směrem se budou povolební jednání ubírat. Předběžné konečné výsledky se čekají v noci na pondělí.

Nahrávám video

Předčasné volby vyvolal krach vlády loni v listopadu. Kvůli hlubokým rozporům v hospodářské a finanční politice se rozpadla koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP), kterou od prosince 2021 vedl kancléř Scholz.

Podle předvolebních průzkumů by měla se ziskem zhruba třicet procent hlasů zvítězit opoziční konzervativní unie CDU/CSU v čele s Friedrichem Merzem. Druhé místo průzkumy připisují Alternativě pro Německo (AfD) označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.

Vládní sociální demokracie, kterou do voleb opět vedl Scholz, podle průzkumů získá jen patnáct procent hlasů. Podle předvolebních analýz by ale mohla být po volbách jediným možným koaličním partnerem Merzových konzervativců.

Podoba budoucí vlády bude značně záviset na tom, jestli se do Spolkového sněmu dostanou menší strany. Levice by mohla získat přes sedm procent hlasů, Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a FDP se ale pohybují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do parlamentu.

Pokud se malé strany do sněmu nedostanou, musely by případně CDU/CSU a SPD přizvat do koalice i Zelené, kteří by mohli získat kolem třinácti procent hlasů. Spolupráci CDU/CSU a Zelených ale odmítá předseda CSU a bavorský premiér Söder.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 1 hhodinou

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 1 hhodinou

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 22 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánovčera v 11:44
Načítání...