Někteří Češi v zahraničí už volí prezidenta

Někteří Češi v zahraničí už volí prezidenta. Mezi prvními vybírají příští hlavu státu krajané na obou amerických kontinentech. Problém jim ovšem dělá dojíždění na konzuláty nebo ambasády. V Evropě česká diplomatická zastoupení očekávají mimořádný zájem.

První volební místnosti se v 18:00 SEČ otevřely v Brasílii, Sao Paolu, Santiagu de Chile či v Buenos Aires. V těchto zemích se hlasuje na zastupitelských úřadech ve čtvrtek a v pátek od 14 do 21 hodin místního času. „První voliči odvolili hned ve dvě (18:00 SEČ),“ uvedl chargé d´affaires českého velvyslanectví v Brazílii Tomáš Loníček. 

Po 14. hodině místního času začalo hlasování také ve volební místnosti v České národní budově na Manhattanu v New Yorku. Generální konzul Arnošt Kareš přiblížil, že má na zvláštním seznamu zapsaných 489 voličů. První čeští občané již odevzdali svůj hlas, ale největší nápor čekají po skončení pracovního dne kolem páté večer místního času.

V prvním kole zde odvolilo 249 z téměř 500 voličů, čímž volební účast v New Yorku podle konzula dosáhla nejvyššího umístění mezi všemi volebními okrsky v rámci amerického kontinentu. Ve druhém kole, „kdy je účast tradičně silnější a voliči jsou velmi motivovaní přijet i ze vzdálenějších míst naší jurisdikce, odhaduji, že na generálním konzulátu v New Yorku odvolí kolem 400 voličů,“ dodal Kareš s tím, že asi 30 procent z nich bude mít voličský průkaz.

V kanadské Ottawě zahájili hlasování ve druhém kole prezidentské volby bez problému, zatím přišlo šest voličů. „Včera odpoledne začalo sněžit, Ottawa dostala příděl 25 až 30 centimetrů sněhu, takže očekáváme, že více voličů přijde zítra (v pátek),“ poznamenala vedoucí konzulárního úseku na velvyslanectví v Ottawě Jana Stará. „Na seznamu máme 199 voličů, a přišlo nám osm voličských průkazů,“ dodala.

Volební štafeta se pak přesune přes Austrálii, Asii a východní Afriku do Evropy, kde se bude hlasovat tradičně v pátek 27. ledna a v sobotu 28. ledna. Volební místnosti budou otevřeny ve světě na 110 místech, stejně jako při prvním kole prezidentských voleb před dvěma týdny.

Volební místnost budou mít i čeští vojáci, kteří kvůli ruské agresi proti Ukrajině působí při posílení východního křídla NATO na Slovensku, v Táborisku Slávia ve vojenském újezdu Lešť na Zvolensku. Z podobných důvodů je zvláštní volební okrsek v litevské Rukle. Hlasovat nebude možné naopak v ruském Jekatěrinburgu nebo Petrohradu, kde byly české konzuláty uzavřeny.

V prvním kole před dvěma týdny dosáhla volební účast v zahraničí téměř dvaasedmdesáti procent. Byla tedy vyšší než v samotném Česku. Někteří z voličů cestovali i stovky kilometrů, aby mohli do urny vhodit svůj hlas. „Bydlím v Pittsburghu. To znamená, že každým směrem čtyři hodiny,“ přibližuje volička Martina Truche.

Zájem v Německu

Mimořádný zájem o volby předpokládají česká diplomatická zastoupení v Německu. Dorazit k urnám by mohlo kolem dvou tisíc osmi set voličů. To by bylo více než ve druhém kole volby prezidenta před pěti lety.

Velvyslanectví v Berlíně sdělilo, že v pátek a v sobotu by mohlo přijít i přes 590 českých občanů. V roce 2018 jich ve druhém kole bylo 553. Ambasáda předeslala, že bude mít připraven dostatek volebních lístků a obálek.

„Pozorujeme po prvním kole z telefonátů a e-mailů zvýšený zájem českých občanů, kteří však často nejsou zapsáni na zvláštním seznamu voličů, ani si nestihli zařídit voličský průkaz na obecním či městském úřadu v Česku. Ti bohužel ve druhém kole volit nemohou,“ upozorňuje Jan Kubišta z českého velvyslanectví.

To očekává vyšší zájem i díky zemědělskému a potravinářskému veletrhu Grüne Woche, který se v Berlíně koná do neděle. Řada Čechů již totiž ambasádu informovala, že jsou na veletrhu a že dorazí hlasovat s voličským průkazem.

Tradičně silná bývá účast na generálním konzulátu v Mnichově, kam často zajíždějí s volebním průkazem čeští lyžaři z rakouských sjezdovek. Před pěti lety zde hlas odevzdalo 1245 lidí, nyní konzul Pavel Bednář očekává přinejmenším stejnou účast. „Klidně i vyšší, třeba i patnáct set,“ uvažuje. Velký zájem předpokládají také konzuláty v Düsseldorfu nebo Drážďanech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...