„Někdy voda neteče i půl dne.“ Írán se dál potýká s rozsáhlým suchem

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody navíc násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.

V červenci a srpnu íránská vláda vyhlásila mimořádné státní svátky, aby snížila spotřebu vody a energie. Uzavřela také některé veřejné budovy a banky, jelikož teploty v některých oblastech překročily 50 stupňů Celsia.

Podle vedoucího íránského Ústavu pro výzkum vody Mohammadrezáho Kavianpúra byly loňské srážky v zemi o čtyřicet procent nižší než 57letý průměr. Předpovědi dle něj ukazují, že sucho bude přetrvávat až do prosince. Podle oficiálních meteorologických údajů od 23. září v patnácti z 31 provincií nebyly zaznamenány žádné srážky.

Satelitní snímky přehrady Amír Kabír, porovnání stavu vody z 1. května a 8. listopadu letošního roku
Zdroj: Vantor/Handout via Reuters

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že obyvatelé hlavního města budou muset být evakuováni, pokud vláda nezajistí dostatečný přísun vody. Hlava státu také upozornila, že pokud do prosince nezaprší, bude muset vláda v Teheránu zavést na vodu přídělový systém. Íránská vodárenská společnost odmítla tvrzení, že by se měl takový systém v budoucnu implementovat.

„I když provedeme přídělový systém a vody bude stále málo, (občané) se budou muset z Teheránu evakuovat,“ prohlásil Pezeškján. Mnozí však podle deníku Deutche Welle (DW) prezidentův výrok kritizují. Íránské úřady každopádně nevysvětlily, jak a kam miliony obyvatel tohoto města odejdou.

Obyvatelé kvůli nedostatku vody musejí používat nádrže a čerpadla. „Snížená spotřeba mezi obyvatelstvem zdaleka nestačí k překonání této krize,“ řekla DW výzkumnice v oblasti životního prostředí Azam Bahramíová.

Experti upozorňují na špatné hospodaření

Nedostatek vody nezpůsobují jen úmorná vedra. Stojí za ním i desítky let špatného hospodaření včetně nadměrné výstavby přehrad či neefektivních zemědělských postupů, cituje Reuters experty. Naopak vláda si nedostatek vody vysvětluje jinými faktory, jako jsou předchozí kabinety, změna klimatu či nadměrná spotřeba vody.

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé veřejně vyzval Íránce ke snížení spotřeby vody téměř před patnácti lety. Od té doby se však situace chronicky zhoršuje a žádné vládě, ať už umírněné, nebo extremistické, se nepodařilo odvrátit její nedostatek, jelikož Írán usiloval o rozvoj s malým ohledem na udržitelnost. Vodní infrastruktura v Teheránu zůstává podle DW zastaralá a rozpadlá a velká část vody se tak ztrácí během přepravy.

Pro íránské duchovní vládce je tak dle médií v sázce hodně. V roce 2021 vyvolal nedostatek vody násilné protesty v jižní provincii Chúzestán. Sporadické protesty vypukly i v roce 2018, kdy zejména farmáři obviňovali vládu ze špatného hospodaření s vodou.

Podle jedné z obyvatelek Teheránu je přísun tekoucí vody omezený a někdy neteče i půl dne. Výpadky přicházejí nečekaně, což lidem znemožňuje se na ně předem připravit. Podle Reuters si zatím tamní obyvatelé na silná sucha veřejně nestěžovali. Již teď čelí řadě jiných problémů – zejména ekonomické krizi, do které země upadla kvůli uvaleným sankcím v důsledku toho, že se nepodařilo dosáhnout jaderné dohody.

Írán v rámci sankcí nemůže rozšířit možnosti zaměstnání ve venkovských oblastech, kde se většina obyvatel věnuje zemědělství, které je na spotřebu vody náročné. Vláda proto nadále přiděluje tomuto sektoru vysoký objem vody z obavy, že ohrožení těchto pracovních míst by mohlo vyvolat protesty, popsal pro kanál al-Džazíra Káve Madaní, ředitel Ústavu pro vodu Univerzity OSN.

Írán za posledních pár let zaznamenal i silný nedostatek elektřiny a plynu. „Je to jedno trápení za druhým, jeden den není voda, druhý den elektřina. Nemáme ani dost peněz na živobytí. To všechno je způsobeno špatným hospodařením,“ popsala jedenačtyřicetiletá učitelka Šahla.

Hlavní město je zcela závislé na pěti nádržích napájených z okolních řek. Přítok vody tam však prudce klesl. Bihzád Parsa, šéf teheránské regionální vodárenské společnosti, podle Reuters uvedl, že hladina vody klesla oproti loňsku o 43 procent. Přehrada Amír Kabír zadržuje nyní čtrnáct milionů metrů krychlových tekutiny, což odpovídá osmi procentům její kapacity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 56 mminutami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...