Nejvyšší soud USA: Trump má nárok na částečnou imunitu

Nejvyšší soud USA rozhodl, že pro Donalda Trumpa částečně platí imunita vůči stíhání za činy v úřadu. Verdikt se tak vztahuje i na další bývalé americké prezidenty. Trumpův případ ale definitivně nerozsoudil, vrátil jej k přezkoumání nižšímu soudu.

Americká média vnímají verdikt soudu jako „historický“. „Exprezident Donald Trump byl vůbec poprvé jako bývalá hlava státu obžalován z toho, že měl vést spiknutí proti americké vládě, že se měl pokusit zvrátit výsledek voleb, že měl podkopávat důvěru Američanů ve výsledky svobodných voleb,“ připomněl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.

Nahrávám video
Události: Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal o verdiktu nejvyššího soudu
Zdroj: ČT24

Soudci Nejvyššího soudu rozhodli v poměru šest ku třem. Bývalí prezidenti mohou požívat imunitu za činy, které učinili v rámci svých ústavních pravomocí, ale nikoliv za činy soukromé. U tohoto soudu mají většinu konzervativní soudci, většina z nich je podle amerických médií Trumpovi nakloněna, jiní jím pak byli přímo jmenováni během jeho prezidentského mandátu. Verdikt vyhlásil předseda soudu John Roberts.

Tři liberální soudkyně ve společném nesouhlasném stanovisku napsaly, že rozhodnutí většiny je „výsměchem“ stěžejnímu principu, že před zákonem jsou si v USA všichni rovni. „Při jakémkoli uplatnění své oficiální moci je nyní prezident králem, který stojí nad zákonem... S obavami o naši demokracii dávám najevo nesouhlas,“ napsala soudkyně Sonia Sotomayorová. Své stanovisko neuzavřela obvyklou frází o „uctivém“ nesouhlasu.

Velké vítězství, napsal Trump

Spor se nyní vrací k federální soudkyni, která kvůli projednávání Trumpovy námitky pozastavila proces. Již před pondělním verdiktem bylo podle médií velmi nepravděpodobné, že by proces dospěl k rozuzlení před listopadovými prezidentskými volbami, v nichž Trump znovu kandiduje. Podle agentury AP nyní tato pravděpodobnost dál klesá.

Nejvyšší soud se zcela neztotožnil s Trumpovým argumentem, že exprezidenti nemohou být stíháni za žádné činy z doby výkonu funkce, které by bylo možné považovat za oficiální úkon. Trumpův zástupce přitom prohlásil, že za takový krok lze považovat i nařízení převratu nebo vraždy politického oponenta.

Pondělní rozhodnutí by mohlo kromě federálního volebního procesu ovlivnit také obžalobu ve státě Georgia, která rovněž souvisí s Trumpovou snahou zvrátit svou porážku v roce 2020.

Trump v prohlášení vydaném těsně po rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedl, že je hrdý na to, že je Američan. „Velké vítězství pro naši ústavu a demokracii,“ napsal na své sociální síti Truth Social. Pokud by se Trump po listopadových volbách vrátil do Bílého domu, mohl by navíc federální obžaloby vůči své osobě smést ze stolu. Nad státními obviněními však prezident podle americké legislativy kontrolu nemá.

Štáb Trumpova protikandidáta Joea Bidena konstatoval, že „Trump si myslí, že stojí nad zákonem, a je schopen kvůli moci udělat cokoli“.

Komplikovaný proces

Americký Nejvyšší soud se prezidentskou imunitou vůči trestnímu stíhání zabýval poprvé. Před Trumpem ještě nikdy žádný exprezident USA obžalobě nečelil. Republikánský prezident z let 2017 až 2021 však loni čelil hned čtyřem. Porota v jednom případě již jeho vinu uznala.

V obžalobě zvláštního právního zástupce ze srpna 2023 byl Trump obviněn ze spiknutí s cílem podvést Spojené státy, z korupčního maření úředního postupu a spiknutí s tímto cílem a ze spiknutí proti volebnímu právu Američanů. Svou vinu nepřiznal.

Přes odklady kvůli otázce imunity měl Trumpův proces začít 4. března. Nyní žádné datum dalšího soudního jednání stanoveno není. Trump předložil žádost o imunitu soudci v říjnu, což znamená, že se tento případ projednává již přibližně devět měsíců.

„Podle analytiků se zdá, že to (verdikt soudu) bude komplikovat případ, který proti Trumpovi vznesl zvláštní žalobce Jack Smith ve věci americký lid versus Donald Trump,“ pokračoval zpravodaj Vostal.

Smith ve snaze vyhnout se průtahům v soudním řízení požádal v prosinci soudce, aby provedli urychlené přezkoumání poté, co americká okresní soudkyně Tanya Chutkanová ten měsíc zamítla Trumpovu žádost o imunitu. Trump se proti této žádosti postavil. Místo toho, aby soudci věc urychleně vyřešili, zamítli Smithovu žádost a nechali případ projednat soudem nižší instance, který 6. února potvrdil rozhodnutí Chutkanové v neprospěch Trumpa.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal o reakci Donalda Trumpa na rozsudek
Zdroj: ČT24

Prvoinstanční soudkyně Chutkanová má tak nyní za úkol posoudit, které části obžaloby exprezidenta za snahu narušit schvalování volebních výsledků vychází z oficiálních činů a které nikoli. To se může podle serveru Politico projednávat měsíce.

Některá média uvádí, že části obžaloby vznesené zvláštním vyšetřovatelem Jackem Smithem jsou nyní odsouzené k nezdaru. Především zmiňují obvinění připisující Trumpovi snahu využít ke zpochybnění své porážky ministerstvo spravedlnosti. Tyto skutky podle verdiktu nelze u soudu použít ani jako důkazy na podporu jiných obvinění. Otazník se vznáší také nad využitím Trumpových povolebních prohlášení, neboť předseda soudu John Roberts uvedl, že „většina veřejné komunikace prezidenta“ pravděpodobně spadá pod „oficiální povinnosti“.

Nejasnosti kolem dalších procesů

„Je to jasné vítězství pro Donalda Trumpa, shodují se na tom prakticky všichni komentátoři, ať už jsou napravo, nalevo nebo uprostřed,“ komentoval pondělní verdikt amerikanista Jan Beneš z Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Nahrávám video
Studio ČT24: Amerikanista Jan Beneš k imunitě Donalda Trumpa
Zdroj: ČT24

Nejvyšší soud vrácením rozsudku soudu nižší instance zároveň omezil možnost tohoto soudu rozhodovat. „V rozsudku stojí, že některé typy důkazního materiálu nemohou být připuštěny – to jsou právě důkazní materiály o oficiálním jednání prezidenta z některých jednání s dalšími představiteli vlády,“ upřesnil Beneš.

Soudy teď v Trumpových případech budou muset rozhodnout o tom, zda to, co posuzují, spadá pod oficiální úkony prezidenta, či nikoliv. Není však jasné, jakým způsobem se takovéto případy budou rozhodovat. „Tím pádem se prodlouží to jednání. Předpokládá se, že se žádný z dalších soudů nerozhodne před dalšími volbami,“ doplnil amerikanista.

Podle The New York Times však rozhodnutí chrání Trumpa před obviněními, která pramení z jeho interakcí s ministerstvem spravedlnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...