V nejlidnatější německé spolkové zemi vyhrála CDU komunální volby

Nahrávám video

Komunální volby v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Podle prognózy agentury Infratest dimap získala 34 procent hlasů. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD) s 22,5 procenta. Výrazně posílila strana Alternativa pro Německo (AfD). Německá média označovala volby za první test pro kancléře Merze, který nastoupil do funkce v květnu 2025.

Podle prognózy Infratest dimap Merzova CDU obhájila vítězství z komunálních voleb v roce 2020 a dosáhla zhruba stejného výsledku kolem 34 procent hlasů. Mírně si zřejmě pohoršila SPD, její výsledek bude ale výrazně lepší než na celostátní úrovni. V nedělních volbách získali sociální demokraté podle prognózy 22,5 procenta hlasů, v únorových předčasných volbách do Spolkového sněmu jen 16,4 procenta.

Výrazně proti volbám před pěti lety posílila v Severním Porýní-Vestfálsku AfD, kterou letos v květnu Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) označil za prokazatelně pravicově extremistickou stranu. Zatímco v roce 2020 získala pět procent hlasů, nyní to je podle prognózy 16,5 procenta. Svůj zisk tak za pět let více než ztrojnásobila.

Velké ztráty podle prognózy zaznamenala ve volbách strana Zelených, která spadla na 11,5 procenta hlasů. V roce 2020 dosáhla na 20 procent. Postkomunistická strana Levice si zřejmě o něco polepšila a získala 5,5 procenta, Svobodná demokratická strana (FDP) podle prognózy získala 3,5 procenta hlasů. FDP po únorových celoněmeckých volbách vypadla z německého Spolkového sněmu.

Posílení pozic AfD

Komentátoři posílení pozic AfD předpovídali. Odhadovali, že bude silná především v někdejších baštách sociální demokracie, například v kdysi hornické a průmyslové oblasti Porúří. Například čtvrtmilionový Gelsenkirchen byl jedním ze dvou obvodů na území bývalého Západního Německa, kde AfD vyhrála už v únorových předčasných parlamentních volbách. Gelsenkirchen má s více než 15 procenty nejvyšší nezaměstnanost v celém Německu.

Právě Gelsenkirchen by mohl být jedním z měst, v nichž postoupí kandidát na starostu do druhého kola, které se uskuteční za dva týdny. Dalším městem by mohl být Duisburg, který má půl milionu obyvatel. „Nepřijde mi, že by kterákoliv ze všech stran, CDU, SPD, natož Zelení, dělaly něco pro nás, pro Němce,“ sdělila podporovatelka AfD Sandra Krieger. „Byli jsem jedním z nejbohatším měst v Německu. Teď jsme chudobinec,“ dodal Peter Simon.

Premiér Severního Porýní-Vestfálska z CDU Hendrik Wüst řekl, že je kvůli výsledku AfD třeba se zamyslet. „A to i v mé straně, která tak jasně vyhrála,“ dodal. Spolupředseda strany Zelených Felix Banaszak označil špatný výsledek své strany za důsledek politických posunů ve společnosti. „Ekologická a progresivní politika to má teď těžké,“ míní. Za obrovský úspěch označila výsledek své strany spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová.

V týdnech před volbami se v regionu střídali i ministři spolkové vlády a další političtí prominenti. Slibovali prosadit vznik nových pracovních míst v průmyslu, zlepšit integraci cizinců a zajistit pro zdejší města víc peněz ze státního rozpočtu. 

Demografická síla Severního Porýní-Vestfálska

Z více než 83 milionů obyvatel Německa žije zhruba pětina v Severním Porýní-Vestfálsku. Nacházejí se tam velká města, jako je Kolín nad Rýnem, Düsseldorf, Dortmund či Essen. Už proto mají podle německých médií volby zvláštní vypovídací hodnotu a jsou prvním testem spokojenosti s vládou kancléře Merze, který z této spolkové země pochází. Předseda vlády nicméně odmítl přisuzovat hlasování větší význam. „Komunální volby jsou komunální volby,“ poznamenal na začátku září.

Vybírat své starosty a zástupce do městských, obecních, okresních a krajských zastupitelstev mohlo v Severním Porýní-Vestfálsku 13,7 milionu voličů. To je zhruba stejně jako celkový počet obyvatel východoněmeckých spolkových zemí, které bývaly součástí Německé demokratické republiky (NDR), ovšem bez Berlína.

Nedělní hlasování zakončilo volební rok 2025 v Německu. V příštím roce se uskuteční v březnu zemské volby v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci a komunální volby v Bavorsku a Hesensku. V září se pak bude hlasovat v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku a v komunálních volbách v Dolním Sasku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...