Nečinnost libanonské armády má svůj důvod. Je slabá a má svázané ruce

Konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu neustále balancuje na hraně otevřené války a objevuje se celá řada otázek. Má vlastně Libanon armádu? Kde je? Proč se nesnaží sestřelit izraelské rakety, které dopadají na libanonské území? Odpovědi na tyto otázky jsou mnohem složitější, než by se mohlo zdát.

Khalil Helou, bývalý generál libanonské armády a profesor geopolitiky na Univerzitě svatého Josefa v Bejrútu, v rozhovoru pro Euronews mimo jiné řekl, že role libanonské armády nespočívá pouze v obraně hranic země. „Není to klasická armáda, kterou mají země na Západě. Libanonská armáda nevlastní žádný systém protivzdušné obrany a podléhá pokynům libanonské vlády,“ zdůraznil. „Nyní i po dlouhou dobu v minulosti docházelo k extrémním názorovým rozporům. Ať už armádě velí kdokoli, musí přijmout rozhodnutí, která uzná za vhodné libanonská vláda,“ doplnil.

Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn v rozhovoru pro ČT24 v této souvislosti mimo jiné připomněl, že Hizballáh má momentálně k dispozici více vojáků než celý stát Libanon.

Faktem nicméně je, že Libanon musí v současnosti řešit několik problémů, z nichž všechny mají vážné důsledky. Pokud Izrael promění aktuální nálety v pozemní operaci jako v roce 2006, kdy vypukla takzvaná druhá libanonská válka mezi Izraelem a ozbrojenci z Hizballáhu, a násilí se přelije z jižního Libanonu a údolí Bekka do zbytku země, může být ohrožený celý Blízký východ.

„Izrael v minulosti do Libanonu vpadl několikrát, měl tam svoje cíle a málokdy se mu je podařilo naplnit, přestože okupoval jižní část země po více než dvě dekády. Takže v mnoha Izraelcích to, že armáda opět vstupuje do Libanonu, probouzí nepříjemné vzpomínky. Tyto operace často trvají dlouho a znamenají obrovské ztráty na životech civilistů,“ poznamenala ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.

Rezoluce OSN

Právě jižní Libanon a údolí Bekka jsou ovšem pod právní ochranou rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701, která určuje mezinárodním jednotkám, aby obsadily jižní Libanon. Zároveň aktivizuje libanonskou armádu a vyzývá tamější vládu a UNIFIL (Prozatímní jednotky OSN v Libanonu – pozn. red.), aby nasadily své síly společně.

V případě rozsáhlého vojenského útoku budou libanonské ozbrojené síly čelit dilematu – buď se postaví izraelské armádě, nebo se pokusí odzbrojit Hizballáh silou – v obou případech v souladu s rezolucí OSN.

Současný politický režim země ale symbolizuje křehká rovnováha mezi představiteli různých komunit. Armáda je ústavně podřízena politickým institucím, jejichž členové mají vzájemně protichůdné názory na probíhající krizi.

„Pokud někdy dojde k pozemnímu útoku, jednotky rozmístěné na jihu by se měly bránit a měly by bránit libanonské území prostředky, které mají k dispozici,“ pokračoval generál Helou. „V zásadě by však měly jen spolupracovat s UNIFIL a nepoužívat sílu. Není to tedy žádná úderná jednotka,“ dodal.

V tomto kontextu je důležité zdůraznit i to, že podle zmíněné rezoluce č. 1701 měl Hizballáh stáhnout své ozbrojené skupiny z jižního Libanonu a zejména své raketové systémy schopné zaměřit se na Izrael – to se ale nestalo.

„Konfrontovat Hizballáh by ovšem znamenalo občanskou válku. A armádní velení ví, že absolutní prioritou je vnitřní stabilita země po celém konfliktu,“ upozornil Helou.

Zapojení se do přímé pozemní konfrontace mezi Izraelem a Hizballáhem by zároveň podle všeho způsobilo obrovské politické problémy finančním sponzorům libanonské armády na západě, v Saúdské Arábii a ve státech Perského zálivu.

Brigáda v Bekce a další

Zásadní je i fakt, že řada překrývajících se krizí za poslední desetiletí spolu s politickou paralýzou a ekonomickou depresí, která ochromila velkou část státu a podpořila chudobu, přivedla Libanon na pokraj kolapsu. Některé komunity i proto vzaly bezpečnostní záležitosti do svých rukou.

Jednou takovou je brigáda v Bekce. „Je to operační brigáda s v podstatě standardním personálem. Otázkou je, zda je v současnosti plně obsazená a zda je připravena čelit hrozbě, která je nejen vnější, ale mohla by být interní,“ zamýšlí se výzkumník z Mezinárodního politického výzkumného institutu v Miláně Claudio Bortolotti.

Další je například soukromá milice jménem Jnoud al-Rab (Boží vojáci). Jde o iniciativu sousedských hlídek v křesťanské čtvrti Achrafieh ve východním Bejrútu, která si dala za cíl uklidnit obyvatele znepokojené zločinem. Jedná se o krajně pravicovou skupinu složenou především z mladých mužů z dělnické třídy, kteří v noci hlídkují v ulicích, aby udrželi komunitu v bezpečí.

V tomto případě ale existuje obava z nárůstu násilí, a to i kvůli tomu, že jsou „Boží vojáci“ financováni a úzce svázáni s bývalými vojevůdci, kteří se účastnili libanonské občanské války.

Role Evropy

Obava z případné eskalace pochopitelně rezonuje i v Evropě a USA. Podle libanonské bezpečnostní korespondentky Agnes Helouové se EU a USA pokusí zorganizovat konferenci na pomoc s vyzbrojováním libanonské armády na jižní hranici, pokud dojde k politickému rozhodnutí vyslat armádu blízkovýchodního státu do boje.

„Evropská unie se vždy snažila posílit schopnosti libanonských ozbrojených sil. A není to tak nic nového,“ dodala Helouová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 12 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...