Nečinnost libanonské armády má svůj důvod. Je slabá a má svázané ruce

Konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu neustále balancuje na hraně otevřené války a objevuje se celá řada otázek. Má vlastně Libanon armádu? Kde je? Proč se nesnaží sestřelit izraelské rakety, které dopadají na libanonské území? Odpovědi na tyto otázky jsou mnohem složitější, než by se mohlo zdát.

Khalil Helou, bývalý generál libanonské armády a profesor geopolitiky na Univerzitě svatého Josefa v Bejrútu, v rozhovoru pro Euronews mimo jiné řekl, že role libanonské armády nespočívá pouze v obraně hranic země. „Není to klasická armáda, kterou mají země na Západě. Libanonská armáda nevlastní žádný systém protivzdušné obrany a podléhá pokynům libanonské vlády,“ zdůraznil. „Nyní i po dlouhou dobu v minulosti docházelo k extrémním názorovým rozporům. Ať už armádě velí kdokoli, musí přijmout rozhodnutí, která uzná za vhodné libanonská vláda,“ doplnil.

Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn v rozhovoru pro ČT24 v této souvislosti mimo jiné připomněl, že Hizballáh má momentálně k dispozici více vojáků než celý stát Libanon.

Faktem nicméně je, že Libanon musí v současnosti řešit několik problémů, z nichž všechny mají vážné důsledky. Pokud Izrael promění aktuální nálety v pozemní operaci jako v roce 2006, kdy vypukla takzvaná druhá libanonská válka mezi Izraelem a ozbrojenci z Hizballáhu, a násilí se přelije z jižního Libanonu a údolí Bekka do zbytku země, může být ohrožený celý Blízký východ.

„Izrael v minulosti do Libanonu vpadl několikrát, měl tam svoje cíle a málokdy se mu je podařilo naplnit, přestože okupoval jižní část země po více než dvě dekády. Takže v mnoha Izraelcích to, že armáda opět vstupuje do Libanonu, probouzí nepříjemné vzpomínky. Tyto operace často trvají dlouho a znamenají obrovské ztráty na životech civilistů,“ poznamenala ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.

Rezoluce OSN

Právě jižní Libanon a údolí Bekka jsou ovšem pod právní ochranou rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701, která určuje mezinárodním jednotkám, aby obsadily jižní Libanon. Zároveň aktivizuje libanonskou armádu a vyzývá tamější vládu a UNIFIL (Prozatímní jednotky OSN v Libanonu – pozn. red.), aby nasadily své síly společně.

V případě rozsáhlého vojenského útoku budou libanonské ozbrojené síly čelit dilematu – buď se postaví izraelské armádě, nebo se pokusí odzbrojit Hizballáh silou – v obou případech v souladu s rezolucí OSN.

Současný politický režim země ale symbolizuje křehká rovnováha mezi představiteli různých komunit. Armáda je ústavně podřízena politickým institucím, jejichž členové mají vzájemně protichůdné názory na probíhající krizi.

„Pokud někdy dojde k pozemnímu útoku, jednotky rozmístěné na jihu by se měly bránit a měly by bránit libanonské území prostředky, které mají k dispozici,“ pokračoval generál Helou. „V zásadě by však měly jen spolupracovat s UNIFIL a nepoužívat sílu. Není to tedy žádná úderná jednotka,“ dodal.

V tomto kontextu je důležité zdůraznit i to, že podle zmíněné rezoluce č. 1701 měl Hizballáh stáhnout své ozbrojené skupiny z jižního Libanonu a zejména své raketové systémy schopné zaměřit se na Izrael – to se ale nestalo.

„Konfrontovat Hizballáh by ovšem znamenalo občanskou válku. A armádní velení ví, že absolutní prioritou je vnitřní stabilita země po celém konfliktu,“ upozornil Helou.

Zapojení se do přímé pozemní konfrontace mezi Izraelem a Hizballáhem by zároveň podle všeho způsobilo obrovské politické problémy finančním sponzorům libanonské armády na západě, v Saúdské Arábii a ve státech Perského zálivu.

Brigáda v Bekce a další

Zásadní je i fakt, že řada překrývajících se krizí za poslední desetiletí spolu s politickou paralýzou a ekonomickou depresí, která ochromila velkou část státu a podpořila chudobu, přivedla Libanon na pokraj kolapsu. Některé komunity i proto vzaly bezpečnostní záležitosti do svých rukou.

Jednou takovou je brigáda v Bekce. „Je to operační brigáda s v podstatě standardním personálem. Otázkou je, zda je v současnosti plně obsazená a zda je připravena čelit hrozbě, která je nejen vnější, ale mohla by být interní,“ zamýšlí se výzkumník z Mezinárodního politického výzkumného institutu v Miláně Claudio Bortolotti.

Další je například soukromá milice jménem Jnoud al-Rab (Boží vojáci). Jde o iniciativu sousedských hlídek v křesťanské čtvrti Achrafieh ve východním Bejrútu, která si dala za cíl uklidnit obyvatele znepokojené zločinem. Jedná se o krajně pravicovou skupinu složenou především z mladých mužů z dělnické třídy, kteří v noci hlídkují v ulicích, aby udrželi komunitu v bezpečí.

V tomto případě ale existuje obava z nárůstu násilí, a to i kvůli tomu, že jsou „Boží vojáci“ financováni a úzce svázáni s bývalými vojevůdci, kteří se účastnili libanonské občanské války.

Role Evropy

Obava z případné eskalace pochopitelně rezonuje i v Evropě a USA. Podle libanonské bezpečnostní korespondentky Agnes Helouové se EU a USA pokusí zorganizovat konferenci na pomoc s vyzbrojováním libanonské armády na jižní hranici, pokud dojde k politickému rozhodnutí vyslat armádu blízkovýchodního státu do boje.

„Evropská unie se vždy snažila posílit schopnosti libanonských ozbrojených sil. A není to tak nic nového,“ dodala Helouová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 39 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...