V súdánském Chartúmu se opět rozhořely boje, a to navzdory týdennímu příměří, které mělo v zemi platit od čtvrtka, informovala agentura AFP. Z porušení klidu zbraní viní polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) armádu. Konflikt si za necelé tři týdny vyžádal už přes pět set mrtvých a téměř pět tisíc zraněných.
„Od středečního večera a ve čtvrtek ráno jsou slyšet letecké údery a zvuky střetů,“ uvedl v rozhovoru s agenturou Reuters 49letý obyvatel Chartúmu Sádik Ahmad. Lidé podle něj žijí v permanentním strachu, protože boje pokračují okolo center obytných čtvrtí.
Ostřelování ve čtvrtek pokračovalo i v Ummdurmánu a Bahrí, sesterských městech chartúmské metropole. „Armáda od úsvitu dělostřelecky a letecky útočila na rezidenční čtvrti,“ stojí ve čtvrtečním prohlášení RSF. Súdánská armáda zmiňuje pouze zabité bojovníky RSF a zničená vozidla „patřící rebelům“ při bojích v Bahrí.
Násilná smrt herečky
Při ozbrojeném střetu v Bahrí přišla o život známá súdánská herečka Asja Abdal Madžídová poté, co se dostala do křížové palby, píše britský zpravodajský server BBC. Není jasné, která ze stran na osmdesátiletou herečku vystřelila.
V Súdánu je nyní šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martin Griffiths, který se snaží zajistit jednání tváří v tvář s oběma znesvářenými stranami. Požaduje od nich záruky bezpečnosti pro humanitární konvoje poté, co ve středu došlo k vyrabování šesti vozidel s pomocí.
Boje si podle súdánských činitelů od 15. dubna vyžádaly nejméně 550 obětí a 4926 zraněných. Súdán dosud v důsledku bojů opustilo na 100 tisíc lidí. OSN varuje před hrozící humanitární katastrofou. V zemi dochází zásoby potravin, paliva a vody, až na výjimky nefungují nemocnice ani další služby. Podle OSN může uprchnout ze země až 800 tisíc Súdánců.
Chaos v Súdánu trvá čtvrtým rokem
V Súdánu proti sobě od poloviny dubna bojuje armáda vedená generálem Abdalem Fattáhem Burhánem a Jednotky rychlé podpory (RSF), kterým velí dřívější Burhánův spojenec, Muhammad Hamdan Dagalo.
„Súdán byl do roku 2019 třicet let pod autokratickou vládou Umara Bašíra, která byla velmi dlouho definována příklonem k radikálnímu islamismu. Vedla boje jak v jižním Súdánu, Dárfúru, tak i na jiných místech. Až v roce 2019 vyvolala (špatná) ekonomická situace masivní protesty, které vedly ke svržení Bašíra,“ vysvětluje politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Armáda se tehdy zbavila Bašíra obviněného z válečných zločinů i genocidy ještě s pomocí RSF. Moc následně převzala dočasná vláda, v níž byli zastoupeni civilisté i vojáci.
Armáda měla předloni na podzim moc předat civilistům, místo toho však za podpory RSF provedla převrat. V poslední době se ale cesty šéfů armády a milic rozešly.
Od vyhlášení nezávislosti na Velké Británii v roce 1956 zažil třetí největší stát Afriky nejméně patnáct převratů a většinu času mu vládla některá z vojenských junt. Ve dvou občanských válkách zahynuly skoro dva miliony lidí.
