NATO ukončilo po téměř dvaceti letech svoji vojenskou misi v Afghánistánu, uvedla DPA

Severoatlantická aliance (NATO) ukončila v tichosti po téměř dvaceti letech svoji vojenskou misi v Afghánistánu. Informovala o tom německá agentura DPA s odvoláním na zdroje z diplomacie a armádních kruhů. Vojáci, kteří se stále nacházejí v Afghánistánu a pocházejí ze zemí jako USA nebo Turecko, jsou podle informací agentury nyní zcela podřízeni národním velením.

Mise NATO v zemi byla zahájena po útocích z 11. září 2001 na dvojici mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku a na Pentagon na žádost USA s cílem zabránit šíření terorismu z Afghánistánu.

V letech 2003 až 2014 vedlo NATO v zemi Mezinárodní podpůrné bezpečnostní síly (ISAF), které v době svého největšího rozmachu čítaly přes 130 tisíc vojáků. Následně nahradila ISAF nová nebojová alianční mise Resolute Support (Rozhodná podpora), jejímž úkolem byl výcvik afghánských bezpečnostních složek.

Odchod ze země NATO oznámilo v dubnu. Jedním z důvodů, proč faktické ukončení vojenské mise nebylo dosud oficiálně oznámeno, může být podle DPA skutečnost, že v Afghánistánu je stále přítomna národní mise USA. Americký prezident Joe Biden ale nedávno uvedl, že Američané se stáhnou do konce srpna. Původně hovořil o 11. září. 

V pondělí se USA přiblížily k ukončení svého působení, když nejvýše postavený příslušník americké armády v zemi, generál Scott Miller, předal velení do rukou generála Franka McKenzieho, který působí v sídle vedení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM) na Floridě.

Na konci června se do České republiky vrátilo také posledních dvanáct českých vojáků s materiálem z alianční mise v Afghánistánu. Mise se od roku 2002 účastnilo přes jedenáct tisíc českých vojáků, čtrnáct jich zahynulo. 

Podmínka

USA se dohodly na stažení svých vojsk ze země s povstaleckým hnutím Taliban v únoru loňského roku pod podmínkou, že povstalci zajistí, aby se z Afghánistánu nestala základna pro útoky vůči Spojeným státům a jejich spojencům. Tuto část dohody Taliban podle agentury AP zatím zřejmě dodržuje, v poslední době však výrazně posiluje svůj vliv a kontrolu nad územími.

Islamisté se chlubí videi, na kterých se afghánští vojáci bez jediného výstřelu vzdávají nepříteli. S přibližujícím se nebezpečím se ve městech samovolně formují milice. Země se propadá do válečného chaosu a Taliban rozšiřuje své pozice.

 Několik dní poté, co se zmocnil odlehlého okresu na severu Afghánistánu, vydali jeho představitelé první nařízení, která zaslali místnímu imámovi. V dopise mimo jiné stálo, že ženy nesmějí chodit nakupovat na tržiště bez mužského doprovodu a muži si nesmějí holit vousy, uvedl podle agentury AFP pětadvacetiletý Sefatulláh, který v okrese Kalafagan žije. Povstalci rovněž zakázali kouření a varovali před přísnými tresty v případě porušení pravidel.

Od 1. května, kdy Spojené státy a Severoatlantická aliance zahájily stahování posledních vojáků z Afghánistánu, ovládl Taliban velkou část afghánského území, obsadil klíčové hraniční přechody a obklíčil řadu provinčních metropolí. V některých oblastech, které se dostaly pod jeho vládu, hnutí znovu zavádí přísnou interpretaci islámského práva šaría.

Minulý měsíc se Taliban zmocnil kromě jiného města Šar Chán Bandár, hlavního přechodu na hranici Afghánistánu a Tádžikistánu. „Poté, co padl Šar Chán Bandár, Taliban zakázal ženám vycházet ze svých domovů,“ řekla agentuře AFP Afghánka Sadžída, která v té době pracovala v místní továrně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...