Nacionalismus byl příčinou „neštěstí 20. století“, uvedl Posselt. Sudetský sjezd by rád uspořádal i v Česku

Nacionalismus se v Evropě opět stává aktuálním tématem a kontinentu třicet let po pádu železné opony znovu hrozí rozdělení. Na tiskové konferenci v bavorském Řezně k úvodnímu dni třídenního 70. sjezdu sudetských Němců to prohlásil nejvyšší činitel sudetských Němců Bernd Posselt. Dodal, že Řezno bylo k tradičnímu setkání vybráno kvůli blízkosti hranic s Českou republikou, kde by se – až k tomu v budoucnu čas dozraje – mohl sjezd také konat.

„Velmi doufáme, že uspořádáme sjezd i v České republice,“ řekl Posselt s tím, že v Česku se již konala řada kongresů a komunálních setkání na téma sudetských Němců. „Obávám se ale, že situace k tomu ještě psychologicky nedozrála. Má to mnoho odpůrců,“ vysvětlil. „Když nás ale někdo pozve, potěší nás to,“ dodal.

Posselt již loni hovořil o tom, že by se sudetští Němci mohli sejít v Česku, pokud takové pozvání dostanou. Prohlásil tehdy, že by se tak mohlo stát již v roce 2020. Posselt si je vědom citlivosti sudetského tématu v Česku, i tak ale doufá, že za dva či tři roky se sudetští Němci na výročním sjedu setkají v Česku. 

Jako příznivý signál česko-sudetoněmeckého sbližování zmínil fakt, že v neděli na sjezdu se zdravicí jako oficiální zástupce České republiky vystoupí český velvyslanec v Německu Jan Podivínský.

V této souvislosti Posselt připomněl, že jako první zástupce české vlády na sjezdu vystoupil s projevem v roce 2016 tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). O rok později na sjezd přijel tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), od té doby se členové vlády sudetského setkání nezúčastnili. Výjimkou není ani letošní rok.

Sjezd, který pod bavorskou záštitou pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL), považuje Posselt za přirozený most mezi Českem a sudetskými Němci. Výběr Řezna pak zdůvodnil jeho blízkostí českých hranic, aby to i Češi, kteří jsou stále častějšími návštěvníky, měli blízko.

Nechceme rozdělování po vzoru V4, zaznělo na sjezdu

Posselt také připomenul, že Řezno pojí s Českem historicky a kulturně úzké vazby. „Počátky to má ve zdejším křtu českých knížat ve středověku a v založení českého biskupství,“ uvedl. Před zřízením samostatného biskupství v Praze totiž Čechy církevně příslušely k řezenskému biskupství.

Setkání sudetských Němců má nejen historické a kulturní důvody, ale i politickou náplň. „Tím je za prvé boj proti opětovnému rozdělování Evropy na východ a západ. Třicet let po pádu železné opony hrozí Evropské unii rozdělení,“ řekl Posselt.

Prohlásil, že sudetští Němci nestojí o dělení na německo-francouzský tandem a na názorově odlišný blok v čele s visegrádskou čtyřkou, kterou vedle Česka tvoří Slovensko, Polsko a Maďarsko. „Chceme silnou střední Evropu, která pomůže budovat celou Evropu,“ vysvětlil.

Podle Posselta je potřeba bojovat proti nacionalismu

Dalším cílem je podle něj boj proti nacionalismu, populismu a levicovému či pravicovému extremismu. Nacionalismus byl podle Posselta příčinou neštěstí 20. století, tedy i druhé světové války, následného vyhnání a vysídlení Němců a rozdělení Evropy.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...