Na koronavirus ke konci ledna v Číně zemřelo 259 lidí. Česko pomůže finančně, rozhodl Babiš

Novým typem koronaviru se v Číně do konce ledna nakazilo 11 791 lidí. S odvoláním na informace čínské státní televize to uvedla agentura Reuters. Viru, který se šíří od prosince loňského roku z města Wu-chan, podlehlo už 259 lidí. Nejhorší je nadále situace v provincii Chu-pej. Nově nebude cizince cestující z Číny pouštět do země Austrálie. Přidává se tak k dalším státům s podobnými opatřeními. Peking požádal o mezinárodní pomoc. Premiér Andrej Babiš (ANO) původně uvedl, že Česko potřebuje zásoby pro vlastní občany, později ale přislíbil finanční pomoc.

Bilance vzrostla poté, co úřady provincie Chu-pej oznámily, že v pátek zemřelo dalších 45 nakažených lidí. Provincie, ve které leží i město Wu-chan, rovněž potvrdila, že v pátek zaznamenala 1347 nových případů nákazy. Celkový počet lidí nakažených v provincii tak dosáhl 7153.

Jednoho mrtvého ohlásilo také město Čchung-čching, které leží více než sedm set kilometrů západně od Wu-chanu. Celkový počet obětí viru v Číně se tak vyšplhal na 259.

Třiatřicet nových obětí zaznamenaných v pátek připadá na samotnou provinční metropoli Wu-chan. Celkově si ve městě odříznutém od okolního světa koronavirus vyžádal již 192 mrtvých.

Kvůli epidemii koronaviru odepírá od začátku února vstup do země všem cizincům přicházejícím z Číny Austrálie, oznámil to tamní premiér Scott Morrison. Australští občané a stálí rezidenti mají být po dobu 14 dnů po návratu v karanténě. Úřady také zvýšily varování pro cesty do Číny na nejvyšší stupeň – Australané by tedy zemi vůbec navštěvovat neměli.

Qantas Airways pozastaví od 9. února do 29. března své linky do Pekingu a Šanghaje. Austrálie dosud zaznamenala deset případů infekce.

Všechny lety z Číny i opačným směrem zastavuje také Vietnam, který zároveň vyhlásil stav zdravotní nouze. Tamní vláda oznámila, že přestane vydávat víza cizincům, kteří v posledních dvou týdnech Čínu navštívili.

Česko přispěje finančně, rozhodl Babiš

O zvážení humanitární pomoci v pátek požádal čínský velvyslanec v Česku Čang Ťien-min, podobný apel Čína vznesla i na Evropskou unii jako celek. Správa státních hmotných rezerv podle svých slov má připraveny tisíce roušek, rukavic, ochranných oděvů, brýlí a desítky izolačních bioboxů pro případ epidemie. Může je uvolnit, nouzové zásoby jsou ale primárně určené pro Česko.

Premiér Andrej Babiš (ANO) původně uvedl, že Česká republika nemá možnosti, jak čínské žádosti o humanitární pomoc vyhovět. Úřady podle něj prověřovaly zásoby zdravotnických prostředků, jež by Čína mohla potřebovat. „Podle zprávy ministerstva zdravotnictví nemáme možnost nějakým způsobem pomoci, protože potřebujeme tyto zásoby pro naše lidi,“ řekl Babiš.

Jeho slova kritizovali na sociálních sítích někteří opoziční politici jako sobecká a nedůstojná.

„Roušky a léky potřebujeme hlavně pro naše občany, ale samozřejmě pomůžeme finančně, to je jasné. A oslovíme humanitární organizace, aby pořádaly sbírky,“ uvedl premiér v sobotu večer na Twitteru.

Speciál německé Luftwaffe po přistání ve Frankfurtu nad Mohanem
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Letadlo s Čechy odletí z Číny později

Do Česka se chystá pět Čechů, kteří uvázli v izolovaných oblastech ve Wu-chanu a okolí. Odlet plánovaný na sobotních 22:00 ale bude mít zpoždění, informoval na Twitteru ministr zahraničí Tomáš Petříček. Na palubě letadla, které vypraví Francie, mají být lidé z více než 20 států, kromě Čechů i dva Slováci.

Dobu karantény ale přečkají Češi v tuzemsku. Pokud nebudou mít příznaky nákazy, lékaři je testům nepodrobí. Všechny vzorky, které zdejší hygienici doposud vyhodnocovali, byly negativní. 

Velká část Čechů, která v Číně pracovala nebo studovala se ze země stáhla. Naopak lidi s trvalým pobytem v zemi zůstávají. „Přemýšlel jsem o tom v první fázi, kdy se vir začal šířit, ale já jsem v Česku prakticky bezdomovec,“ říká stavební inženýr Ondřej Kostohryz.

Do sobotního rána tuzemští hygienici otestovali 37 pacientů s podezřením na koronavirus. Ani u jednoho se však nakáza nepotrvdila.

Moskva odmítla mezipřistání německého speciálu

Z Wu-chanu v sobotu odletělo německé vojenské letadlo s více než 120 lidmi na palubě. Mezi evakuovanými měli být podle dřívějších údajů hlavně Němci, ale i přes třicet občanů dalších zemí. Původně měl letoun na své cestě přistát nejprve v Moskvě, kde čekala čerstvá posádka, která by ho dopravila po zbytek cesty do Frankfurtu nad Mohanem. Ruské úřady však nakonec přistání nedovolily.

Stroji povolily jen přelet nad územím země, zdůvodnily to tím, že není dostatečná kapacita. Berlín to ale podle Bildu považuje jen za výmluvu. Ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová na tiskové konferenci v Bonnu poznamenala, že o důvodech ruského rozhodnutí bude ještě určitě v týdnu jednat s německou diplomacií.

Během noci Německo hledalo náhradní cestu a volba nakonec padla na finskou metropoli, kam odletěli další náhradní piloti. Stroj s evakuovanými tam podle fotografií zveřejněných německým ministerstvem obrany přistál kolem poledne.

Ve Frankfurtu letoun dosedl před 17. hodinou. Do nemocnice bylo ihned převezeno 11 pasažérů, z nichž u jednoho panuje podezření z nákazy koronavirem. Zbytek stráví dva týdny na izolaci v kasárnách na letecké základně Germersheim ve spolkové zemi Porýní-Falc, asi 100 kilometrů jižně od Frankfurtu. 

Přes dvacet zemí světa

Nový typ koronaviru se z Wu-chanu rozšířil do řady velkých čínských měst. Tchien-ťin, který leží nedaleko Pekingu, v pátek oznámil, že až do odvolání zůstanou ve městě uzavřené všechny školy a podniky, jejichž provoz není nezbytně nutný.

Nákaza se rozšířila do více než dvaceti zemí světa. V Evropě jsou to Francie, Německo, Británie, Finsko, Itálie, Švédsko a Španělsko. V pátek první dva případy oznámilo Rusko, nemocní jsou z asijské části země.

Spojené státy, které už rovněž mají několik potvrzených případů, v pátek kvůli epidemii nového typu koronaviru vyhlásily stav zdravotní nouze. Už ve čtvrtek vyhlásila globální stav zdravotní nouze Světová zdravotnická organizace (WHO).

Nový virus, označovaný jako 2019-nCoV, podle lékařů vyvolává onemocnění s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním). Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...