Na koronavirus ke konci ledna v Číně zemřelo 259 lidí. Česko pomůže finančně, rozhodl Babiš

Novým typem koronaviru se v Číně do konce ledna nakazilo 11 791 lidí. S odvoláním na informace čínské státní televize to uvedla agentura Reuters. Viru, který se šíří od prosince loňského roku z města Wu-chan, podlehlo už 259 lidí. Nejhorší je nadále situace v provincii Chu-pej. Nově nebude cizince cestující z Číny pouštět do země Austrálie. Přidává se tak k dalším státům s podobnými opatřeními. Peking požádal o mezinárodní pomoc. Premiér Andrej Babiš (ANO) původně uvedl, že Česko potřebuje zásoby pro vlastní občany, později ale přislíbil finanční pomoc.

Bilance vzrostla poté, co úřady provincie Chu-pej oznámily, že v pátek zemřelo dalších 45 nakažených lidí. Provincie, ve které leží i město Wu-chan, rovněž potvrdila, že v pátek zaznamenala 1347 nových případů nákazy. Celkový počet lidí nakažených v provincii tak dosáhl 7153.

Jednoho mrtvého ohlásilo také město Čchung-čching, které leží více než sedm set kilometrů západně od Wu-chanu. Celkový počet obětí viru v Číně se tak vyšplhal na 259.

Třiatřicet nových obětí zaznamenaných v pátek připadá na samotnou provinční metropoli Wu-chan. Celkově si ve městě odříznutém od okolního světa koronavirus vyžádal již 192 mrtvých.

Kvůli epidemii koronaviru odepírá od začátku února vstup do země všem cizincům přicházejícím z Číny Austrálie, oznámil to tamní premiér Scott Morrison. Australští občané a stálí rezidenti mají být po dobu 14 dnů po návratu v karanténě. Úřady také zvýšily varování pro cesty do Číny na nejvyšší stupeň – Australané by tedy zemi vůbec navštěvovat neměli.

Qantas Airways pozastaví od 9. února do 29. března své linky do Pekingu a Šanghaje. Austrálie dosud zaznamenala deset případů infekce.

Všechny lety z Číny i opačným směrem zastavuje také Vietnam, který zároveň vyhlásil stav zdravotní nouze. Tamní vláda oznámila, že přestane vydávat víza cizincům, kteří v posledních dvou týdnech Čínu navštívili.

Česko přispěje finančně, rozhodl Babiš

O zvážení humanitární pomoci v pátek požádal čínský velvyslanec v Česku Čang Ťien-min, podobný apel Čína vznesla i na Evropskou unii jako celek. Správa státních hmotných rezerv podle svých slov má připraveny tisíce roušek, rukavic, ochranných oděvů, brýlí a desítky izolačních bioboxů pro případ epidemie. Může je uvolnit, nouzové zásoby jsou ale primárně určené pro Česko.

Premiér Andrej Babiš (ANO) původně uvedl, že Česká republika nemá možnosti, jak čínské žádosti o humanitární pomoc vyhovět. Úřady podle něj prověřovaly zásoby zdravotnických prostředků, jež by Čína mohla potřebovat. „Podle zprávy ministerstva zdravotnictví nemáme možnost nějakým způsobem pomoci, protože potřebujeme tyto zásoby pro naše lidi,“ řekl Babiš.

Jeho slova kritizovali na sociálních sítích někteří opoziční politici jako sobecká a nedůstojná.

„Roušky a léky potřebujeme hlavně pro naše občany, ale samozřejmě pomůžeme finančně, to je jasné. A oslovíme humanitární organizace, aby pořádaly sbírky,“ uvedl premiér v sobotu večer na Twitteru.

Speciál německé Luftwaffe po přistání ve Frankfurtu nad Mohanem
Zdroj: Reuters/Ralph Orlowski

Letadlo s Čechy odletí z Číny později

Do Česka se chystá pět Čechů, kteří uvázli v izolovaných oblastech ve Wu-chanu a okolí. Odlet plánovaný na sobotních 22:00 ale bude mít zpoždění, informoval na Twitteru ministr zahraničí Tomáš Petříček. Na palubě letadla, které vypraví Francie, mají být lidé z více než 20 států, kromě Čechů i dva Slováci.

Dobu karantény ale přečkají Češi v tuzemsku. Pokud nebudou mít příznaky nákazy, lékaři je testům nepodrobí. Všechny vzorky, které zdejší hygienici doposud vyhodnocovali, byly negativní. 

Velká část Čechů, která v Číně pracovala nebo studovala se ze země stáhla. Naopak lidi s trvalým pobytem v zemi zůstávají. „Přemýšlel jsem o tom v první fázi, kdy se vir začal šířit, ale já jsem v Česku prakticky bezdomovec,“ říká stavební inženýr Ondřej Kostohryz.

Do sobotního rána tuzemští hygienici otestovali 37 pacientů s podezřením na koronavirus. Ani u jednoho se však nakáza nepotrvdila.

Moskva odmítla mezipřistání německého speciálu

Z Wu-chanu v sobotu odletělo německé vojenské letadlo s více než 120 lidmi na palubě. Mezi evakuovanými měli být podle dřívějších údajů hlavně Němci, ale i přes třicet občanů dalších zemí. Původně měl letoun na své cestě přistát nejprve v Moskvě, kde čekala čerstvá posádka, která by ho dopravila po zbytek cesty do Frankfurtu nad Mohanem. Ruské úřady však nakonec přistání nedovolily.

Stroji povolily jen přelet nad územím země, zdůvodnily to tím, že není dostatečná kapacita. Berlín to ale podle Bildu považuje jen za výmluvu. Ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová na tiskové konferenci v Bonnu poznamenala, že o důvodech ruského rozhodnutí bude ještě určitě v týdnu jednat s německou diplomacií.

Během noci Německo hledalo náhradní cestu a volba nakonec padla na finskou metropoli, kam odletěli další náhradní piloti. Stroj s evakuovanými tam podle fotografií zveřejněných německým ministerstvem obrany přistál kolem poledne.

Ve Frankfurtu letoun dosedl před 17. hodinou. Do nemocnice bylo ihned převezeno 11 pasažérů, z nichž u jednoho panuje podezření z nákazy koronavirem. Zbytek stráví dva týdny na izolaci v kasárnách na letecké základně Germersheim ve spolkové zemi Porýní-Falc, asi 100 kilometrů jižně od Frankfurtu. 

Přes dvacet zemí světa

Nový typ koronaviru se z Wu-chanu rozšířil do řady velkých čínských měst. Tchien-ťin, který leží nedaleko Pekingu, v pátek oznámil, že až do odvolání zůstanou ve městě uzavřené všechny školy a podniky, jejichž provoz není nezbytně nutný.

Nákaza se rozšířila do více než dvaceti zemí světa. V Evropě jsou to Francie, Německo, Británie, Finsko, Itálie, Švédsko a Španělsko. V pátek první dva případy oznámilo Rusko, nemocní jsou z asijské části země.

Spojené státy, které už rovněž mají několik potvrzených případů, v pátek kvůli epidemii nového typu koronaviru vyhlásily stav zdravotní nouze. Už ve čtvrtek vyhlásila globální stav zdravotní nouze Světová zdravotnická organizace (WHO).

Nový virus, označovaný jako 2019-nCoV, podle lékařů vyvolává onemocnění s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním). Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...