Některé asijské země připravují opatření ohledně dovozu mořských plodů z Japonska. Důvodem je plán Tokia začít vypouštět radioaktivní vodu z jaderné elektrárny Fukušima do oceánu. Hlasitým odpůrcem kroku je Čína. Náhradní dodavatele hledají už i restaurace v Hongkongu. Japonsko trvá na tom, že plán má schválený od Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Sushi je tradiční japonský pokrm, který se kromě okolních zemí stal oblíbeným po celém světě. Teď je jeho původní zdroj ohrožený kvůli obavě zahraničních úřadů z radioaktivní kontaminace.
Důvodem je dvanáct let stará jaderná havárie elektrárny Fukušima I, druhá nejhorší svého druhu po Černobylu, a plán Japonska uvolnit postupně do oceánu více než jeden milion litrů vody používané ke chlazení reaktorů po ničivé tsunami.
Voda je v současnosti uložena ve skladovacích nádržích. Zelenou plánu vypustit masu odpovídající pěti stům olympijských bazénů dala Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Podle OSN bude dopad zanedbatelný a v souladu s mezinárodním právem. Přesto už někteří zásadní partneři pro vývoz mořských plodů začínají couvat, nejvíce Čína. První várku už zadržela na hranicích.
„Bezpečnost japonských produktů z mořských plodů je vědecky ověřena. Vláda nadále na úrovni ministerských předsedů i ministrů zahraničí požaduje na základě vědeckých důkazů, aby čínská strana při nejbližší příležitosti odstranila svá omezení dovozu japonských potravin,“ prohlásil japonský vládní představitel Hirokazu Matsuno.
Restaurace v Hongkongu pátrají po alternativách
Kritika zní i z Jižní Koreje, část veřejnosti proti plánu protestuje. Tamní premiér kontruje tím, že se kontaminované vody demonstrativně napije.
Po Číně je druhým největším odběratelem japonských ryb Hongkong. Loni dovoz činil v přepočtu přes jedenáct a půl miliardy korun. Z deseti zasažených prefektur včetně Tokia, Fukušimy nebo Nagana pochází zhruba patnáct procent celkového objemu.
Některé restaurace už začínají pátrat po alternativách. „Z Tchaj-wanu, Koreje nebo Austrálie. Kupovat na jiných místech. Pokud to ale nevyjde, tak některé věci budeme muset přestávat nabízet a změnit menu,“ přiznává majitel japonské restaurace v Hongkongu Sam Lam.
„Pokud skutečně dojde k vypuštění znečištěné vody a zákazu dovozu z některých prefektur, bude velmi těžké najít například náhradu japonských ústřic. Nemůžeme s tím nic dělat,“ říká hongkongský prodejce mořských plodů dovážených z Japonska Wilson Lau.
Restauratéři se obávají, že japonské restaurace v Asii přijdou o svůj půvab a budou se z nich stávat spíše podniky se smíšenou kuchyní rozdílných tradic. Strach z potenciálního nebezpečí při konzumaci nemají, stejně jako řada zákazníků by nejraději zůstali u autentického zdroje rybích specialit.
Vypouštění radioaktivní vody nepředstavuje riziko, říká Wagner
„Vypouštění radioaktivní vody do oceánu nepředstavuje žádné riziko pro životní prostředí, ani pro potraviny, ani pro zdraví lidí,“ říká vědecký tajemník Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR Vladimir Wagner.
„Aktivita tritia, které bude v té vodě, jeho koncentrace a také celkový objem, který bude vypouštěn během jednoho roku, bude nižší, než byl objem a aktivita tritia, které bylo vypouštěno v době provozu jaderné elektrárny,“ vysvětlil jaderný fyzik.
Tritium je dle Wagnera normální součástí životního prostředí, protože vzniká vlivem kosmického záření v atmosféře. „A po dešti se dostává i do oceánů. Tudíž i v oceánu je určitá koncentrace tritia,“ ujasnil.
„Další věc je, že tritium nemá záření gama, má jen elektrony s velmi nízkou energií. Koncentrace tritia, která by už znamenala nějaké riziko, by musela být hodně velká,“ doplnil Wagner. Množství, které bude v Japonskem vypouštěné vodě, bude dle Wagnera tak nízké, že voda bude splňovat parametry pitné vody.
