Na agresi je NATO připravené, problém mu činí provokace v šedé zóně, míní expert

Nahrávám video

Reakce EU na ruské provokace musí být rozhodná, vzkázali evropští lídři po páteční schůzce východních zemí NATO, Dánska a eurokomisaře pro obranu, kde se řešila hlavně takzvaná zeď protidronové obrany. Podle odborného asistenta z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je NATO sice akceschopné, avšak ruské provokace se dle jeho názoru pohybují v „šedé zóně,“ a proto není zcela jasné, jak se s nimi vypořádat. Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou.

„Problém je v tom, že provokace se pohybují v šedé zóně. My umíme být velmi akceschopní, pokud by došlo na skutečně plnohodnotnou agresi – to je něco, s čím NATO počítá, má na to plány, je na to dobře připraveno, má sofistikované zbraňové systémy. Teď se ale dostáváme do situace, kdy protivník používá něco, na co my nechceme reagovat touhle plnou silou, kterou máme k dispozici,“ poznamenal Ludvík. Bude dle něj nutné vymyslet, jak se s problémem „vypořádat jinak než tak, že bychom šli do války“.

K řešení by podle experta mohla přispět plánovaná zeď protidronové obrany. Podrobnosti o tomto opatření zatím nejsou známy. Ludvík odhaduje, že půjde o pokrytí východní hranice NATO primárně z hlediska senzorů a zpravodajské techniky tak, aby bylo umožněno včasné zaznamenání a zachycení případných dronových útoků.

Válečné know-how Ukrajiny

V obraně proti dronům se podle Ludvíka může NATO učit z ukrajinské zkušenosti. Za hlavní současný problém protidronové obrany Aliance totiž považuje skutečnost, že například v případě narušení polského vzdušného prostoru sestřelovaly relativně levné ruské drony stíhačky raketami vzduch-vzduch, které jsou velmi drahé a NATO jich nemá neomezený počet.

„Protivník používá něco, co je velmi levné, ale obrana je připravena na to čelit něčemu, co je velmi drahé a sofistikované. A má na to velmi drahé a sofistikované prostředky, které ne nutně chce používat na něco, co je desetkrát stokrát levnější,“ vysvětlil odborník. Ukrajina, na druhou stranu, podle něj více využívá hlavňové, relativně jednoduché prostředky, které dokáží drony sestřelovat levně.

Riziko eskalace

Co se sestřelování dronů ve vzdušném prostoru členů NATO týká, Ludvík žádná rizika eskalace nevidí. „Není tam zásadní riziko eskalace, Rusko nebude považovat za eskalaci, pokud sestřelíme ruský dron nad naším území. Oni řeknou, že ho tam neposlali schválně, že to byla chyba,“ sdělil.

Otázka, zda sestřelovat stíhací letouny, které by vzdušný prostor Aliance případně narušily, je však podle něj složitější. „Vzhledem k tomu, že by tam umřeli ruští vojáci (piloti), je potřeba zvažovat, jestli ano, nebo ne,“ říká Ludvík. Dodává však, že „není přijatelné, aby Rusko nekonečně dlouho narušovalo náš vzdušný prostor, a pokud incident vypadá nebezpečně, letadla se blíží důležitému cíli, jsou varována a na varování nereagují, je na místě se bavit o tom, jestli je nesestřelovat, a případně je i sestřelit“.

Aktuální debatu o postupu vůči ruským stíhačkám ve vzdušném prostoru členů NATO vyvolal incident z 19. září, kdy tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm dvanáct minut, než je zahnaly spojenecké letouny.

Incidenty s drony v Dánsku

V posledních dnech došlo k několika incidentům ve vzdušném prostoru Dánska. Opakovaně se tam vyskytly drony nad letišti, ta tak musela z bezpečnostních důvodů přerušit provoz. Podrobnosti o těchto událostech a zejména aktérech, kteří za nimi stojí, nejsou v současnosti známy. Podle Ludvíka však stopy pravděpodobně vedou k Rusku.

„Z dánské strany zaznělo, že pachatelem je pravděpodobně nějaký sofistikovaný aktér, ne narušený jedinec, který si koupil dron na internetu a dnes s ním otravuje okolo letišť. Zároveň byla v dánských vodách nebo blízko nich detekována ruská vojenská loď, která tam kotví s vypnutými signalizacemi. Mohla by mít něco takového na svědomí nebo by to mohla podporovat, ale není to úplně jasné,“ podotkl.

„Akce jsou opakované, míří na stát, který je velmi aktivní v podpoře Ukrajiny. Pro mě je velmi přesvědčivé vysvětlení, že za tím stojí Rusko, které už dlouhodobě používá různé metody, aby Západu znepříjemnilo život,“ dodává. Za pravděpodobného viníka incidentů označil Moskvu také německý ministr obrany Boris Pistorius.

Rusko se provokacemi dle Ludvíka snaží vyslat signál Západu, že válka na Ukrajině, kterou Moskva plnohodnotně rozpoutala svou invazí v únoru 2022, je také pro něj velmi nákladná a může pro něj mít vážné následky. „Chtějí nás tím přesvědčit, abychom tlačili na Ukrajinu, aby přijala ruské podmínky ‚mírového uspořádání‘,“ míní analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...