Musk je v pravidelném kontaktu s Putinem, píše WSJ

Americký podnikatel Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, píše web listu The Wall Street Journal (WSJ). Diskuse majitele společnosti SpaceX a šéfa Kremlu se podle něj týkají osobních témat, byznysu i geopolitického napětí. Vyvolávají také obavy o národní bezpečnost, neboť Musk spolupracuje s americkou armádou a zpravodajskými agenturami a má přístup k některým citlivým či přímo tajným informacím, dodává WSJ. Kreml zprávu listu popřel s tím, že je absolutně nepravdivá.

Styky nejbohatšího muže světa s ruským diktátorem potvrdilo podle WSJ několik současných i bývalých amerických, evropských a ruských představitelů. V americké vládě je existence kontaktů Muska s Putinem podle listu zřejmě přísným tajemstvím, neboť několik představitelů Bílého domu uvedlo, že o nich nevěděli.

Musk na žádost o komentář pro WSJ nereagoval. Miliardář v minulosti označil kritiku z některých stran, že se stal apologetem Putina, za „absurdní“ a prohlásil, že jeho společnosti „udělaly pro podkopání Ruska víc než cokoli jiného“.

Během své předvolební cesty po Pensylvánii minulý týden Musk hovořil podle WSJ o důležitosti vládní transparentnosti a upozornil na svůj vlastní přístup k vládním tajemstvím. „Mám sice prověrku na stupeň přísně tajné, ale musím říct, že stejně jako většina věcí, o kterých vím... důvod, proč to drží v přísném utajení, je ten, že je to tak nudné.“

Moskva v pátek popřela zprávu Wall Street Journalu o pravidelných kontaktech mezi oběma muži. „Ne, to není pravda,“ řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Putin měl s Muskem jeden kontakt, a to před rokem 2022.

Obavy americké administrativy

Musk je výrazným podporovatelem předvolební kampaně Donalda Trumpa. Investuje do ní desítky milionů dolarů, masivně jej podporuje na své sociální síti X a aktivně vystupuje na mítincích. V případě vítězství republikánského kandidáta by mohl získat roli v Trumpově administrativě, píše WSJ.

Zatímco nyní se USA a spojenci snaží Putina izolovat, Muskovy kontakty by mohly signalizovat obnovení vztahu s ruským vůdcem a posílit snahu najít s Putinem společnou řeč v případě ruské agrese proti Ukrajině, jak to naznačil Trump.

Zároveň v současné americké administrativě vyvolávají obavy o národní bezpečnost kvůli spolupráci Muska s americkou armádou a zpravodajskými agenturami. Podnikatel má díky nim mimo jiné přehled o některých z nejcitlivějších amerických vesmírných programů, má i bezpečnostní prověrku, která mu umožňuje přístup k určitým utajovaným informacím. SpaceX například poskytuje techniku Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro výpravy na oběžnou dráhu.

Putin žádal, aby Starlink nefungoval na Tchaj-wanu

Podle zdrojů listu se rozhovory točí kolem osobních a obchodních témat, ale i současné geopolitické situace. Putin Muska například požádal, aby neaktivoval svou satelitní internetovou síť Starlink na území Tchaj-wanu, čímž se chtěl vládce Kremlu zavděčit čínskému prezidentovi Si Ťin-Pchingovi, s nímž se snaží posilovat vazby v době obchodních sankcí vůči Rusku ze strany Západu.

V říjnu 2022 Musk tvrdil, že s Putinem mluvil jen jednou zhruba v dubnu 2021 a že konverzace se týkala vesmíru. Podle WSJ však následovaly další rozhovory včetně těch s dalšími vysokými ruskými představiteli, které pokračovaly i po roce 2022 až do letošního roku. Jedním z Muskových kontaktů byl Sergej Kirijenko, zástupce šéfa Putinova kabinetu. Není jasné, o čem spolu mluvili.

Minulý měsíc americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Kirijenko vytvořil asi třicet internetových domén k šíření ruských dezinformací, a to i na Muskově síti X. Cílem bylo narušit podporu Ukrajiny a zmanipulovat americké voliče před prezidentskými volbami.

Washingtonu se Muskovy styky s Putinem nelíbí

Majitel automobilky Tesla či sociální sítě X se podle listu k informaci o kontaktech s Putinem nevyjádřil.

Podle jednoho ze zdrojů listu je americká administrativa ve vztahu k Muskovi v citlivé pozici, neboť SpaceX zajišťuje provoz satelitů důležitých pro národní bezpečnost a zmíněnou přepravu astronautů k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). „Nelíbí se jim to,“ řekl zdroj listu k pohledu vládních činitelů na kontakty Muska s Putinem.

Otočka se Starlinkem pro Ukrajinu

Vztah Washingtonu a Moskvy se dramaticky zhoršil po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Sám Musk tehdy podpořil Kyjev a poskytl Ukrajině bezplatně síť svých satelitů Starlink využitelnou k civilním i vojenským účelům.

Na podzim však začal chtít za provoz sítě peníze a poté přestala být pro vojenské účely využitelná úplně. Musk tento krok vysvětloval obavami z ukrajinského útoku na Krym nelegálně anektovaný Ruskem, který by podle něho mohl vyvolat jaderný konflikt. Později se satelity Starlink začaly objevovat v Rusku, Musk ovšem popřel, že by je tam přímo prodával.

Tato změna přístupu se podle WSJ shoduje s obdobím, kdy na podnikatele tlačil Kreml. Musk v roce 2022 vedl pravidelné rozhovory s „Rusy na vysoké úrovni“, přičemž Kreml vyvíjel tlak na podnikatelovy firmy a nepřímo hrozil i jemu samotnému, uvedly zdroje WSJ. Ve stejné době si Musk stěžoval, že SpaceX přichází financováním provozu terminálů Starlink o peníze. 

V říjnu 2022 pak podnikatel požádal své sledující na síti X, aby hlasovali o „cestě k míru“ na Ukrajině, přičemž předložené podmínky zahrnovaly některé požadavky Kremlu jako pokračující ruskou okupaci Krymu, ukrajinskou neutralitu mimo NATO nebo požadavek, aby Kyjev dál zásoboval Krym vodou.

Politolog Ian Bremmer na podzim 2022 napsal, že mu Musk řekl o své konverzaci s Putinem, kde probírali ruské požadavky pro možná mírová jednání. Musk to popřel.

Musk je s Putinem dál v kontaktu

Podle zdrojů WSJ je Musk od té doby s Putinem v kontaktu až do letošního roku, kdy podnikatel začal stupňovat svou kritiku americké vojenské pomoci Ukrajině a zapojil se do Trumpovy předvolební kampaně.

Letos poskytl Putinovi prostor na své síti X, kde odvysílal rozhovor moderátora Tuckera Carlsona s ruským vůdcem, který řada komentátorů označila za nekritickou Putinovu propagaci. Šéf Kremlu v tomto interview označil Muska za člověka, kterého nelze zastavit. „Musíte s ním někde najít společnou řeč, musíte hledat nějaké způsoby, jak ho přesvědčit,“ řekl Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánoPrávě teď

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 38 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...