Musk je v pravidelném kontaktu s Putinem, píše WSJ

Americký podnikatel Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, píše web listu The Wall Street Journal (WSJ). Diskuse majitele společnosti SpaceX a šéfa Kremlu se podle něj týkají osobních témat, byznysu i geopolitického napětí. Vyvolávají také obavy o národní bezpečnost, neboť Musk spolupracuje s americkou armádou a zpravodajskými agenturami a má přístup k některým citlivým či přímo tajným informacím, dodává WSJ. Kreml zprávu listu popřel s tím, že je absolutně nepravdivá.

Styky nejbohatšího muže světa s ruským diktátorem potvrdilo podle WSJ několik současných i bývalých amerických, evropských a ruských představitelů. V americké vládě je existence kontaktů Muska s Putinem podle listu zřejmě přísným tajemstvím, neboť několik představitelů Bílého domu uvedlo, že o nich nevěděli.

Musk na žádost o komentář pro WSJ nereagoval. Miliardář v minulosti označil kritiku z některých stran, že se stal apologetem Putina, za „absurdní“ a prohlásil, že jeho společnosti „udělaly pro podkopání Ruska víc než cokoli jiného“.

Během své předvolební cesty po Pensylvánii minulý týden Musk hovořil podle WSJ o důležitosti vládní transparentnosti a upozornil na svůj vlastní přístup k vládním tajemstvím. „Mám sice prověrku na stupeň přísně tajné, ale musím říct, že stejně jako většina věcí, o kterých vím... důvod, proč to drží v přísném utajení, je ten, že je to tak nudné.“

Moskva v pátek popřela zprávu Wall Street Journalu o pravidelných kontaktech mezi oběma muži. „Ne, to není pravda,“ řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Putin měl s Muskem jeden kontakt, a to před rokem 2022.

Obavy americké administrativy

Musk je výrazným podporovatelem předvolební kampaně Donalda Trumpa. Investuje do ní desítky milionů dolarů, masivně jej podporuje na své sociální síti X a aktivně vystupuje na mítincích. V případě vítězství republikánského kandidáta by mohl získat roli v Trumpově administrativě, píše WSJ.

Zatímco nyní se USA a spojenci snaží Putina izolovat, Muskovy kontakty by mohly signalizovat obnovení vztahu s ruským vůdcem a posílit snahu najít s Putinem společnou řeč v případě ruské agrese proti Ukrajině, jak to naznačil Trump.

Zároveň v současné americké administrativě vyvolávají obavy o národní bezpečnost kvůli spolupráci Muska s americkou armádou a zpravodajskými agenturami. Podnikatel má díky nim mimo jiné přehled o některých z nejcitlivějších amerických vesmírných programů, má i bezpečnostní prověrku, která mu umožňuje přístup k určitým utajovaným informacím. SpaceX například poskytuje techniku Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro výpravy na oběžnou dráhu.

Putin žádal, aby Starlink nefungoval na Tchaj-wanu

Podle zdrojů listu se rozhovory točí kolem osobních a obchodních témat, ale i současné geopolitické situace. Putin Muska například požádal, aby neaktivoval svou satelitní internetovou síť Starlink na území Tchaj-wanu, čímž se chtěl vládce Kremlu zavděčit čínskému prezidentovi Si Ťin-Pchingovi, s nímž se snaží posilovat vazby v době obchodních sankcí vůči Rusku ze strany Západu.

V říjnu 2022 Musk tvrdil, že s Putinem mluvil jen jednou zhruba v dubnu 2021 a že konverzace se týkala vesmíru. Podle WSJ však následovaly další rozhovory včetně těch s dalšími vysokými ruskými představiteli, které pokračovaly i po roce 2022 až do letošního roku. Jedním z Muskových kontaktů byl Sergej Kirijenko, zástupce šéfa Putinova kabinetu. Není jasné, o čem spolu mluvili.

Minulý měsíc americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Kirijenko vytvořil asi třicet internetových domén k šíření ruských dezinformací, a to i na Muskově síti X. Cílem bylo narušit podporu Ukrajiny a zmanipulovat americké voliče před prezidentskými volbami.

Washingtonu se Muskovy styky s Putinem nelíbí

Majitel automobilky Tesla či sociální sítě X se podle listu k informaci o kontaktech s Putinem nevyjádřil.

Podle jednoho ze zdrojů listu je americká administrativa ve vztahu k Muskovi v citlivé pozici, neboť SpaceX zajišťuje provoz satelitů důležitých pro národní bezpečnost a zmíněnou přepravu astronautů k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). „Nelíbí se jim to,“ řekl zdroj listu k pohledu vládních činitelů na kontakty Muska s Putinem.

Otočka se Starlinkem pro Ukrajinu

Vztah Washingtonu a Moskvy se dramaticky zhoršil po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Sám Musk tehdy podpořil Kyjev a poskytl Ukrajině bezplatně síť svých satelitů Starlink využitelnou k civilním i vojenským účelům.

Na podzim však začal chtít za provoz sítě peníze a poté přestala být pro vojenské účely využitelná úplně. Musk tento krok vysvětloval obavami z ukrajinského útoku na Krym nelegálně anektovaný Ruskem, který by podle něho mohl vyvolat jaderný konflikt. Později se satelity Starlink začaly objevovat v Rusku, Musk ovšem popřel, že by je tam přímo prodával.

Tato změna přístupu se podle WSJ shoduje s obdobím, kdy na podnikatele tlačil Kreml. Musk v roce 2022 vedl pravidelné rozhovory s „Rusy na vysoké úrovni“, přičemž Kreml vyvíjel tlak na podnikatelovy firmy a nepřímo hrozil i jemu samotnému, uvedly zdroje WSJ. Ve stejné době si Musk stěžoval, že SpaceX přichází financováním provozu terminálů Starlink o peníze. 

V říjnu 2022 pak podnikatel požádal své sledující na síti X, aby hlasovali o „cestě k míru“ na Ukrajině, přičemž předložené podmínky zahrnovaly některé požadavky Kremlu jako pokračující ruskou okupaci Krymu, ukrajinskou neutralitu mimo NATO nebo požadavek, aby Kyjev dál zásoboval Krym vodou.

Politolog Ian Bremmer na podzim 2022 napsal, že mu Musk řekl o své konverzaci s Putinem, kde probírali ruské požadavky pro možná mírová jednání. Musk to popřel.

Musk je s Putinem dál v kontaktu

Podle zdrojů WSJ je Musk od té doby s Putinem v kontaktu až do letošního roku, kdy podnikatel začal stupňovat svou kritiku americké vojenské pomoci Ukrajině a zapojil se do Trumpovy předvolební kampaně.

Letos poskytl Putinovi prostor na své síti X, kde odvysílal rozhovor moderátora Tuckera Carlsona s ruským vůdcem, který řada komentátorů označila za nekritickou Putinovu propagaci. Šéf Kremlu v tomto interview označil Muska za člověka, kterého nelze zastavit. „Musíte s ním někde najít společnou řeč, musíte hledat nějaké způsoby, jak ho přesvědčit,“ řekl Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...